Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Další demonstrace před parlamentem v Tbilisi v sobotu vyvolala volba nové hlavy státu. Vládnoucí strana Gruzínský sen ve sboru volitelů prosadila euroskeptického a protizápadního politika Michaila Kavelašviliho.
Někdejší fotbalista, který kromě Manchesteru působil i ve Spartaku Vladikavkaz a Dinamu Tbilisi, je známý vulgárními výpady v parlamentu, prudce protizápadním postojem a odporem vůči právům LGBT+ lidí. Zvlášť nepřátelsky vystupuje vůči USA.
Profil Salome Zurabišviliové a Michaila Kavelašviliho:
Kavelašvili odsuzuje i současné protesty proti odklonu od gruzínské „cesty do Evropy“. Vstup země do EU přitom podporuje na 80 procent lidí. „Radikalizaci a polarizaci“ společnosti podle Kavelašviliho vyvolávají zahraniční síly.
Zahraniční síly, ovšem zcela jiné, vidí za politickým vývojem i opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová. Volbu Kavelašviliho má současná hlava státu za nelegitimní a už prohlásila, že se svého mandátu vzdát nehodlá a bude v něm pokračovat, dokud nedojde k řádné prezidentské volbě.
„Gruzie se stala obětí ruské speciální operace, jejíž cílem bylo připravit zemi o evropskou budoucnost,“ prohlásila prezidentka Salome Zurabišviliová po říjnových parlamentních volbách, které opozice i nezávislí pozorovatelé označili za zmanipulované.
Jak se v Gruzii volí prezident?
Předchozí prezidenti byli voleni přímo, letos hlavu státu poprvé vybíralo 300 členů sboru volitelů. Polovinu tvoří poslanci parlamentu - v něm ale po říjnových volbách zasedli jen zástupci Gruzínského snu, protože opozice je odmítla jako zmanipulované.
Druhou část sboru volitelů tvoří zástupci Abcházie a samospráv. Pro úspěch v prvním kole je potřeba získat dvě třetiny, a pokud žádný kandidát nemá takovou podporu, prezident se volí ve druhém kole prostou většinou.
Pro Michala Kavelašviliho bylo 224 z 225 odevzdaných hlasovacích lístků. Nová hlava státu má pětiletý mandát a do úřadu má nastoupit 29. prosince.
„Žádná inaugurace nebude a můj mandát pokračuje,“ uvedla dosluhující prezidentka už 30. listopadu. V pátek označila prezidentské volby za „frašku“. Podle Zurabišviliové je teď jí spravovaný prezidentský úřad jedinou legitimní institucí v Gruzii.
Jak teď v celé věci bude postupovat vláda, zatím není jasné. Zemí už několik týdnů zmítá politická krize a protivládní protesty, během nichž policie brutálně zasahuje proti demonstrantům vodními děly i slzným plynem. V Tbilisi lidé vyšli do ulic i v sobotu.
December 14 - #Tbilisi
— Netgazeti (@netgazeti) December 14, 2024
At one point during their protest march, mothers approached the special forces and equipment on Freedom Square, showing police and "men in black" photos of brutally beaten individuals.#GeorgiaProtests pic.twitter.com/jhdLGVtzqK
Opoziční skupiny obviňují Gruzínský sen i z podkopávání demokracie a přibližování kavkazské země k Rusku, což odporuje ústavně zakotvenému cíli země vstoupit do Evropské unie.
Vládnoucí strana nedávno přijala zákony namířené proti právům LGBT+ lidí a další zákony podobné těm, které zavedla diktatura Vladimira Putina. Protesty v zemi zesílily poté, co premiér Irakli Kobachidze z Gruzínského snu pozastavil přístupová jednání o vstupu do Evropské unie. Zatímco vláda kormidluje politikou směrem ke stylu Moskvy, ve vzduchu visí i obavy z občanské války.
