Článek
Rostoucí světová populace a zvyšující se teplota v příštích 30 letech významně omezí světové zásoby sladké vody, což bude mít vliv na pěstování potravin nebo dostupnost pitné vody.
Ve své analýze to zveřejnil Světový institut pro ochranu přírodních zdrojů. Stojí v ní, že do roku 2050 bude v oblastech s nedostatkem sladké vody žít o miliardu více lidí než nyní. V současné době se potýkají s nedostatkem vody dvě pětiny populace – téměř 3,3 miliardy lidí, informoval Washington Post.
Institut ke zkoumání využil světový hydrologický model, aby předpověděl, kolik obnovitelných zdrojů sladké vody, jako jsou řeky nebo jezera, vlivem klimatické změny zmizí.
Nejpostiženějšími regiony jsou Blízký východ a severní Afrika.
Klimatická změna činí z oblastí sušší místa, vodní zdroje se tak nestačí obnovit. „Klimatická změna způsobí to, že problémy s vodou budou častější a intenzivnější,“ řekla pro Washington Post Heather Cooleyová, ředitelka výzkumu Pacifického institutu.
Nejvíce vody potřebuje zemědělství
Prognóza bere v potaz pouze povrchovou vodu, nikoliv podzemní, jež je využívána, když dojdou povrchové zdroje, v některých regionech jsou lidé závislí ale jen na ní. Vyjmutí podzemních zásob vody z analýzy může zkreslit výsledky. Je tedy možné, že v daném časovém horizontu se nedostatek vody bude týkat daleko většího počtu lidí. V mnoha venkovských oblastech je podzemní voda hlavním zdrojem pitné vody a zemědělci po celém světě s ní napájejí zavlažovací systémy.
Skoro 60 procent obyvatel Indie pracuje v zemědělství. Desítky let tamní vláda vytvářela ideální podmínky pro nadměrnou spotřebu podzemní vody.
Pouze půl procenta sladké vody se na světě vyskytuje v kapalném skupenství, zbytek získáváme z mořské vody nebo z ledovců. Užití má v průmyslu, energetice, nicméně nejvíce se jí spotřebuje při produkci potravin. V zemědělství se ročně spotřebuje téměř 70 procent. Je tedy nejvíce postižené pomalejší obnovou zásob nebo jejich zánikem.
Oblasti náchylné na opakující se období sucha, ale ekonomicky silné, jsou obecně schopnější vypořádat se s nedostatkem vody. Zásoby vody regulují opatřeními a efektivním managementem.
Růst světové populace a její bohatnutí bude mít ovšem za následek větší spotřebu vody. „Když zbohatnete, změníte svůj jídelníček. Budete jíst více masa a méně rostlinné stravy,“ řekl Charles Iceland, ředitel Iniciativy pro ochranu sladké vody.
Pro produkci necelých 500 gramů hovězího masa se spotřebuje téměř 1800 galonů vody. To je skoro 8krát větší spotřeba vody než při produkci zeleniny, a dokonce 20krát víc než při produkci kukuřice nebo obilí.
Na vodu náročné plodiny jako cukrová třtina nebo bavlna zvýší v příštích letech poptávku po sladké vodě v Subsaharské Africe. Mnoho oblastí nemá vytvořenou dostatečnou infrastrukturu pro spolehlivou dodávku vody pro zavlažování. Nedostatek vody by v regionu mohl způsobit až šestiprocentní pokles HDP.
Voda je také důležitá pro těžbu lithia a jiných nerostů, které jsou nedílnou součástí baterií do elektrických aut.
Voda se nesmí brát jako samozřejmost
Pro omezení spotřeby vody a její lepší distribuci lze podle odborníků udělat řadu věcí. V rámci zemědělství je možné změnit způsob zavlažování. Efektivními možnostmi jsou rozprašovače nebo kapkové zavlažování.
Zlepšit situaci by pomohlo také zvýšení ceny vody. Je důležité, aby se dostala i k těm nejchudším lidem, nicméně smysluplná cena vody by zaručila, že se s ní bude nakládat ekonomičtěji.
Do ochrany nejcennějšího lidského zdroje se mohou zapojit i města. Některá z nich už tak učinila. Například v Las Vegas se díky různým opatřením podařilo snížit spotřebu o 26 miliard galonů vody mezi lety 2002 až 2021, a to i přesto, že populace ve městě vzrostla o 750 tisíc.
„Lidé si musí uvědomit důležitost vody. Na mnoha místech mohou jen otočit kohoutkem a teče voda. Bereme ji za samozřejmost, a to se musí změnit,“ řekla Cooleyová.
