Článek
/Od našich zvláštních zpravodajů v Gruzii/
„Dobrý večer, Gruzie. Dobrý večer, Evropo. Dobrý večer, svobodo. Váš boj je naším bojem za svobodu. Jsme tu, abychom vás podpořili. Dnes večer jsme všichni Gruzínci,“ provolává v Tbilisi k davům litevský politik Žygimantas Pavilionis.
Naslouchají mu tisíce místních. Každý den se scházejí na hlavní třídě gruzínského hlavního města před budovou zákonodárného sboru, aby protestovali proti zákonu o zahraničním vlivu. Ten už parlamentem prošel, ale vrátí se sem, jakmile prezidentka uplatní slibované veto.
Ve středu si vedle Litevce Pavilionise stoupli i další politici ze zemí Evropské unie, kteří narychlo dorazili do Tbilisi vyjádřit demonstrujícím svou solidaritu. Třeba lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová.
„Naše návštěva chce vyslat vzkaz, že Gruzie je pro nás důležitá. Chceme dát najevo také obavy o směřování této země, které nemá jen Pobaltí, ale vyjádřila je i Evropská unie a NATO,“ přiblížila svou přítomnost v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Proslovy, prokládané hlasitým tleskáním demonstrantů a souběžně vypískáváním vládnoucí strany Gruzínský sen, představují pro přítomné podporu ze strany členských zemí Evropské unie. A to ve chvíli, která je pro jejich vlast kritická.
O tom, že má přítomnost zástupců zemí EU v Gruzii právě teď velký význam, je přesvědčena i Marika Mikiashviliová z opoziční strany Droa. „Ukazují, že se na Gruzínce nezapomnělo. V tom je to velmi důležitý vzkaz i pro Rusko,“ myslí si. „Podpora protestů ovšem též ukazuje, že Evropa slyší naše volání po stažení zákona – i celé této vlády. Gruzie ani zdaleka není Gruzínský sen,“ vypráví během rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Obavy o schválení zákona o zahraničním vlivu, který by kavkazskou zemi odklonil od směřování do EU, jsou na všech protestních akcích zřejmé.
„Tento ruský zákon nás vrací někam, kam nechceme. Gruzínci jsou Evropané. To Gruzínský sen nemůže změnit,“ popisuje mi 34letý Nika, který se zabalil do vlajky Evropské unie.
Podobně jako on sem přichází s unijními vlajkami velká část protestujících. Země podle nich stojí na křižovatce, na níž se rozhoduje mezi směřováním na Západ a Východ.
A jak demonstranti opakují před budovou parlamentu už několikátý den, určitě se nechtějí vydat tou ruskou. Na pódiu se zpívá gruzínská hymna následovaná tou evropskou. Při obou skladbách se na tvářích, které mě obklopují, objevuje hrdost.
Ostatně více než 80 procent z nich se podle průzkumů veřejného mínění vyslovuje pro vstup do Unie. Oslavy, které se v Tbilisi konaly poté, co Gruzie získala status kandidátské země, ale vystřídaly rozsáhlé protesty proti zákonu o zahraničním vlivu.
„Ukazují, že se na Gruzínce nezapomnělo“
Demonstranti normu, o kterou se hraje, označují kvůli inspiraci u režimu diktátora Vladimira Putina za ruský zákon. V Rusku obdobnou legislativu využil režim k potlačení opozičních hlasů.
Navzdory protestům nicméně gruzínská vláda trvá na dalším postupu vedoucím k jeho schválení.
Představitelé Gruzínského snu navíc kritizují i návštěvy zahraničních politiků, které označují za snahu o manipulaci. „Zvenčí přichází pokus o převrat, o revoluci v zemi. Příkladem toho jsou i ti cizinci, kteří přijeli a šli přímo na shromáždění. To není přátelství, to je přímé nepřátelství, to je pokus o vyvolání polarizace v zemi,“ řekl ve středu večer Kacha Kaladze, starosta Tbilisi a generální tajemník vládní strany.
Dění v Gruzii
Po schválení zákona o zahraničních agentech v parlamentu se část Gruzínců obává, že přichází o evropskou budoucnost. „V Gruzii není touha vracet se na ruskou cestu,“ říká reportérka Seznam Zpráv, která teď sleduje dění v Tbilisi.
Vláda nicméně poté, co zákon o zahraničním vlivu prošel závěrečným čtením v parlamentu, čelí i tlaku ze strany Evropské unie.
„Rozhodnutí o dalších krocích má v rukou Gruzie sama. Vyzýváme tamní úřady, aby zákon stáhly,“ vzkázal šéf unijní diplomacie Josep Borrell asi den po schválení zákona.
Už dříve představitelé EU předeslali, že by se tento zákon mohl stát důvodem ke stažení statusu kandidátské země.
„Dlouho jsme usilovali o to, abychom se do Unie dostali. A nyní, když je to nejblíže, co to kdy bylo, chce Gruzínský sen všechny naděje na budoucnost zadupat do země,“ kýve nesouhlasně hlavou 21letý Giorgi.
Říká, že protestuje s přáteli už několikátý den – od rána do večera. Do školy nechodí, protože studenti stávkují.
„To, jaké násilí Gruzínský sen skrze policii při těchto protestech využívá, je hrozné a připomíná to bezpečnostní složky v Rusku. Vždyť se tady celé týdny demonstruje v poklidu, zpívá se. Takoví jsou Gruzínci,“ poznamenává již citovaná opoziční politička Mikiashviliová.
Že rozhodnutí gruzínského parlamentu táhne zemi jiným směrem, než si žádá většina společnosti, ukazují i nápisy, kterými demonstranti zákonodárnou budovu posprejovali. Hesla jako „Putinovi otroci“ a „Ruská duma“ doplňují nákresy vlajek EU.
I během středy probíhají protesty proti zákonu, který by znamenal pro organizace financované alespoň z pětiny ze zahraničí přísné restrikce. Kolem budovy parlamentu stojí policie, nicméně největší akce se konají vždy až večer. Reportéři Seznam Zpráv budou u toho.
Co se bude dít dál?
- Zákon má nyní na stole gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která už dříve oznámila, že jej bude vetovat.
- Ani to ale jeho schválení nezabrání, veto vrátí na scénu jednání gruzínského parlamentu, který může prezidentku přehlasovat.
- Gruzínský sen již předeslal, že se bude snažit zákon prosadit za každou cenu.