Článek
Podle vědců se počet pokácených stromů v brazilské Amazonii snížil za poslední rok o 39 procent. Přikládají to především politickým snahám o ochranu přírody. Požáry a zvýšené kácení stromů v Laosu nebo Nikaragui nicméně snahu o záchranu pralesů částečně kazí, píše BBC.
Celosvětový úbytek stromů se tak zvýšil o čtvrtinu, zejména v důsledku lesních požárů v Kanadě. Intenzivní a dlouhotrvající lesní požáry, které zachvátily celou Kanadu, způsobily v roce 2023 pětkrát větší ztráty stromů než v roce 2022. Podle analytiků z laboratoře GLAD Marylandské univerzity a Institutu světových zdrojů (WRI), kteří každoročně zveřejňují údaje o kácení lesů, mají požáry v severních lesních oblastech obrovský vliv na celkový globální úbytek stromového porostu.
Záměrné kácení stromů v deštných pralesech je však pro vědce nejdůležitějším měřítkem, pokud jde o změnu klimatu. V lokalitách, jako je Amazonie, totiž pralesy ukládají obrovské množství uhlíku, což je zásadní pro světové úsilí o omezení růstu globálních teplot. Tyto oblasti byly navíc v posledních pěti desetiletích hlavním ohniskem odlesňování způsobeného lidskou činností.
V roce 2023 ubylo v tropech 3,7 milionu hektarů lesa, což odpovídá deseti fotbalovým hřištím za minutu, což je oproti loňskému roku mírný pokles. Tyto ztráty by byly mnohem vyšší, nebýt Brazílie a Kolumbie, které se v poslední době zaměřují na ochranu pralesů. Podle nové analýzy měla politická opatření v obou zemích na kácení stromů významný vliv. V Brazílii se v loňském roce dostal k moci prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který slíbil, že bude řešit úbytek stromů a ukončí odlesňování do roku 2030.
V důsledku toho došlo v Brazílii v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 k 36procentnímu poklesu úbytku primárních lesů. Vzhledem k tomu, že Brazílie byla v roce 2022 zodpovědná za 43 procent všech ztrát tropických lesů, je toto snížení významné. I když je tento pokles vítán, pozorovatelé tvrdí, že ztráty stromů jsou stále vyšší než na počátku roku 2010.
