Článek
Už v první den ruské invaze na Ukrajinu byla ruská jaderná základna uzavřena. Jediným zdrojem informací pro tamní vojáky se stala ruská státní televize. Vyplývá to z výpovědi bývalého důstojníka ruské armády, který na této tajné základně pracoval. Jeho svědectví přinesla britská stanice BBC.
„Nevěděl jsem, co to všechno znamená. Automaticky jsem plnil své povinnosti. Nebojovali jsme ve válce, jen jsme hlídali jaderné zbraně,“ popsal Anton, jak novinář Will Vernon ruského dezertéra tituluje. Jeho skutečné jméno z bezpečnostních důvodů neuvádí, ani místo, kde se spolu setkali, kromě toho, že to bylo mimo Rusko.
Se začátkem války také vyhlásili na jeho základně bojovou pohotovost. „Předtím jsme měli jen cvičení. Ale v den, kdy začala válka, byly zbraně plně v provozu,“ popisuje bývalý důstojník ruských jaderných sil. „Byli jsme připraveni vypustit síly na moře a do vzduchu a teoreticky podniknout jaderný útok.“
Ruský prezident Vladimir Putin skutečně tři dny po zahájení své „speciální vojenské operace“, jak invazi do sousední země nazývá, oznámil, že jaderné síly uvedl do „zvláštního stavu bojové služby“. Pohotovost podle dezertéra skončila až po dvou nebo třech týdnech.
Anton také přiblížil bezpečnostní opatření, která panují u ruských jaderných sil. Zájemci o tuto práci musí projít přísným výběrovým řízením. Součástí jednotky jsou proto pouze profesionální vojáci, kteří jsou pravidelně prověřováni a testováni na detektoru lži. Oproti jiným vojákům mají vyšší plat.
Anton jadernou základnu označil za uzavřenou společnost, ve které se nepohybuje nikdo neznámý. Aby mohly jednotku navštívit rodiny vojáků, bylo zapotřebí s tříměsíčním předstihem poslat žádost ruské bezpečnostní službě FSB. Na základnu se zároveň nesměly nosit mobilní telefony.
On sám byl součástí sil rychlé reakce, které měly na starosti ochranu jaderných zbraní. Rusko podle něj disponuje ohromným jaderným arzenálem, velkým množstvím hlavic a má při ruce bojové hlídky jak na zemi, na moři, tak i ve vzduchu.
To je v protikladu s přesvědčením některých západních expertů, že má ruská armáda k dispozici téměř výhradně zastaralou techniku ze sovětské éry. Anton to označil za „velmi zjednodušený pohled takzvaných expertů“.
Podle něj byly ruské jaderné zbraně v době, kdy na základně působil, plně funkční a připravené k použití. „Práce na údržbě jaderných zbraní probíhá neustále, nezastaví se ani na minutu,“ okomentoval.
Podle Federace amerických vědců má Rusko přibližně 4380 operačních jaderných hlavic, přičemž 1700 z nich je připraveno k okamžitému použití, připomněl server BBC. Všechny členské státy NATO dohromady disponují podobným počtem.
Rozkaz, který už na něj byl moc
Impulsem k odchodu z ruské armády byl pro Antona rozkaz, podle kterého měl svým vojákům přednášet propagandistické materiály označující ukrajinské civilisty za „bojovníky, jež je třeba zlikvidovat“. Požadavek odmítl splnit, protože něco takového by se, jak upozornil, rovnalo válečnému zločinu.
Za tento krok byl přeřazen k řadové bojové brigádě, jejíž vojáci se zpravidla vysílají do předních linií. V takovém případě je vysoká pravděpodobnost, že při boji padnou.
Před posláním na frontu však Anton podepsal prohlášení, ve kterém se odmítá účastnit války. Úřady proti němu v reakci zahájily trestní řízení. S pomocí neziskové organizace Jděte lesem, která pomáhá dezertérům, z Ruska uprchl.
Tvrdí, že po něm nadále pátrají ruské bezpečnostní služby. Snaží se proto v zahraničí zůstat mimo „oficiální systémy“. Také omezil kontakt s kolegy ze základny, prý aby je neohrozil. „Musí podstupovat testy na detektoru lži a jakýkoli kontakt se mnou by mohl vést k jejich stíhání.“
