Deštný prales se kácí kvůli klimatickému summitu. Lidé se bojí o obživu

Žije tam 2,5 milionu lidí, ale většina z nich ve slumech. Trápí je vysoká kriminalita, znečištění krajiny. Severobrazilské město Belém je zároveň jedno ze dvou největších měst Amazonie a letos v listopadu bude hostit velkou celosvětovou konferenci o klimatu COP30. Do regionu tak dorazí na 50 tisíc delegátů, včetně světových lídrů.

Přípravy zahrnují například stavbu nové čtyřproudé silnice, která se potáhne Amazonským pralesem až do Belému. Stavaři museli tedy les vykácet. Podél částečně vybudované silnice se tak v současné době po obou stranách tyčí bujný deštný prales a na vymýcené zemi se hromadí klády, popisuje v reportáži britská veřejnoprávní stanice BBC.

Některé místní obyvatele a ochránce přírody výstavba silnice pobouřila, obávají se negativního dopadu na životní prostředí. Podle nich je odlesňování v rozporu se samotným účelem klimatického summitu.

Vykácením lesů přišli někteří lidé o zdroj obživy. Příkladem je Claudio Verequete, který bydlí přibližně 200 metrů od místa, kde vznikne silnice.

Dříve si vydělával sklizní plodů palmy açaí (neboli kapustoně brazilské), které ale z oblasti vymizely. „Všechno bylo zničeno,“ řekl reportérce BBC Ione Wellsové a poukázal na mýtinu. „Naši úrodu už pokáceli. Už nemáme takový příjem, abychom uživili rodinu,“ popsal.

Jak tvrdí, od státu nedostal žádné odškodnění, a tak zatím sahá do úspor. Bojí se však, že výstavba silnice povede v budoucnu k dalšímu kácení lesů, protože je oblast nyní lépe přístupná pro podnikání.

„Obáváme se, že jednoho dne sem někdo přijde a řekne: ‚Tady máte nějaké peníze. Potřebujeme tuto oblast na stavbu benzinové pumpy nebo na stavbu skladu.‘ A pak budeme muset odejít. Narodili jsme se a vyrostli tady v obci. Kam půjdeme?“ svěřil se s obavami.

Kolem silnice se navíc postaví stěny. Verequetova obec se na ni tak nemůže napojit, a proto jí stavba nepřinese žádné výhody. „Pro kamiony, které tudy budou projíždět, to bude přínos. Pokud někdo onemocní a bude potřebovat jet do centra Belému, nebudeme ji moci využít,“ dodal.

Silnice od sebe oddělí dvě části Amazonského pralesa. Vědci se obávají, že by se tak mohl fragmentovat ekosystém a narušit volný pohyb místních zvířat.

S tím souhlasí profesorka a veterinářka Silvia Sardinhová, která se v oblasti se svým týmem stará o zraněná zvířata. Jakmile se uzdraví, vypustí je zpět do přírody. Po dokončení nové silnice to bude složitější.

„Od chvíle, co to odlesnili, dochází ke ztrátám. Přicházíme o místo, kde můžeme tato zvířata vypustit zpět do volné přírody, do přirozeného prostředí těchto druhů,“ cituje veterinářku BBC. „Suchozemská zvířata nebudou moci přecházet na druhou stranu, čímž se zmenší plocha, kde mohou žít a rozmnožovat se,“ vysvětlila expertka.

Výstavba silnice však není jedinou změnou v Belému v souvislosti s konferencí COP30. Některé čtvrti obklopují stavební vývěsky s logem summitu, popsala už loni v září americká agentura AP. Ve výstavbě byly tehdy tři velké hotely, jejichž kapacita ale stačit nebude. Organizátoři proto plánují pořídit výletní lodě, které pojmou až 5000 lidí.

Pro klimatickou konferenci se ve městě na bývalém letišti staví městský park Parque da Cidade o rozloze 500 000 metrů čtverečních, což odpovídá asi dvanácti pražským Václavským náměstím. Zprvu bude sloužit jako místo konání COP, poté se z něj stane veřejný prostor. Jeho součástí bude muzeum, restaurace a turistické i cyklistické stezky.

Rozsáhlý projekt realizuje těžařský gigant Vale, který je zodpovědný za dvě nejničivější ekologické katastrofy v Brazílii v letech 2015 a 2019, popisuje AP. Tehdy se ve státě Minas Gerais zřítily odpadní nádrže, zemřelo 291 lidí a kontaminovaly se stovky kilometrů vodních toků.

Belém se podle agentury AP často označuje za jedno z nejnásilnějších měst nejen v Brazílii, ba dokonce i na světě. Části města jsou v područí organizovaného zločinu a milicí napojených na policii. Běžně tak dochází ke krádežím.

Během klimatické konference proto úřady posílí bezpečnost. Podle prvních plánů bude povolána armáda i brazilská zpravodajská agentura.

Kromě toho čelí oblast také velkému znečištění. Čistí se pouze dvě procenta městských odpadních vod, což zatěžuje místní řeky, poznamenala agentura AP. Belém trápí především znečištěná řeka Tucunduba ústící do řeky Guamá, která je v oblasti největší.

V rámci příprav na COP instaluje státní správa na březích řeky a jejích přítoků stovky betonových desek. Součástí projektu je i rozšíření kanalizačního a vodovodního systému a vydláždění silnic. Místní vláda ve svém prohlášení uvedla, že toto úsilí „pomůže snížit problémy se záplavami“.

Tento přístup kritizovala nezisková ekologická skupina Mandi, do jejíž agendy spadají řeky v Belému a změna klimatu. Tvrdí, že pro zabránění povodním by bylo lepší obnovit břehy řeky vysázením vegetace a odstraněním betonu, čímž by se umožnil volný průtok vody.

Znečištění řek obecně souvisí se špatným stavem města v posledních desetiletích, během kterých došlo v Brazílii k masivní migraci z venkova do měst, popsala AP. Až do 70. let 20. století žila většina obyvatel Amazonie v deštném pralese. V současné době žije 75 % z 28 milionů obyvatel v městských oblastech, kde je rozšířená chudoba a bují násilí spojené s drogami.