Hydrolog říká, proč deště ve Španělsku tak zabíjely a čím se lišily od Jeseníků

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Španělsko nadále sčítá oběti nejhorších povodní v moderní historii státu.

Počet mrtvých už překročil stovku a záchranáři podle médií nadále hledají množství pohřešovaných v zatopených domech či automobilech.

Podle hydrometeorologa Jana Daňhelky povodně způsobil dobře známý jev spojený s prostupem studeného vzduchu skrze takzvané tryskové proudění neboli jet stream.

„První varování, že přijde DANA, se začala objevovat už před víkendem. Velice dobře meteorologové i předpověděli, že nejvíc zasažena bude Valencie. Problém je ale v tom, že i taková předpověď může být příliš obecná,“ říká Daňhelka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Víme už, přesně jaké procesy v atmosféře povodně způsobily?

Ve Španělsku už několik dní panují podmínky pro vznik takzvaných konvektivních, chcete-li bouřkových srážek. Způsobil to jev, který Španělé označují zkratkou DANA a anglicky se mu říká „cold drop“.

Souvisí to s takzvaným jet streamem, což je proudění ve vysokých výškách pět až deset kilometrů nad povrchem, které odděluje velice chladný vzduch na severu od teplejšího vzduchu na jihu. Nyní došlo k tomu, že se skrz jet stream „odtrhl“ balík studeného vzduchu, který potom přes severovýchodní Atlantik a Britské ostrovy doputoval až do Středomoří a nyní se drží nad Španělskem.

Při zemi to ani není poznat, protože tam je normálně teplo a chladný vzduch zůstává ve větších výškách. Vzniká ale komínový efekt, kdy teplý vzduch stoupá vzhůru, potkává se s balíkem chladného vzduchu a vytváří konvektivní oblačnost, která může přinést extrémní přívalové srážky a povodně.

Jak dobře, nebo špatně se deště podařilo předpovědět?

První varování, že přijde DANA, se začala objevovat už před víkendem. Velice dobře meteorologové i předpověděli, že nejvíc zasažena bude Valencie.

Problém je ale v tom, že i taková předpověď může být příliš obecná. Zrovna jsem si o tom psal s meteorologem, kterého znám ze Světové meteorologické organizace a vím, že bydlí ve Valencii. Řekl mi, že má štěstí, protože bydlí na severu, kde to nebylo tak hrozné, ale jih města je zcela zdevastovaný.

Hodně lidí si asi vzpomene na velmi včasnou a přesnou předpověď, která předcházela nedávným povodním v Česku. Jak moc se ty případy liší?

V Česku jsme předpovídali, že nejvíc zasažené budou Jeseníky. Španělé teď předpovídali Valencii. Obojí se naplnilo, ale velký rozdíl je v tom, že zatímco u nás byly Jeseníky zasaženy opravdu jako celek, ve Španělsku docházelo k významné prostorové variabilitě srážek, na kterou jsem narážel v předchozí odpovědi.

Jde o to, že při tomto typu události se může skutečně stát, že například jedno údolí, kde se rozlije jeden menší vodní tok, bude zcela zdevastované, zatímco v tom sousedním k ničemu zvláštnímu nedojde. Předpovědět s předstihem, které konkrétní části ohrožené oblasti budou zasaženy, se ale nedá.

Jak moc vlastně pršelo? Řekl byste, že úhrny srážek jsou samy o sobě vysloveně nevídané?

Neřekl bych, že by byly šokující. Byly to extrémní srážky, ale k těm ve Středomoří dochází. Zatímco u nás jsme letos zaznamenali rekordní denní úhrn srážek 386 mm, ve Středomoří jdou většinou rekordy vysoko nad 400 mm a někdy dokonce i 600 mm.

Zatím jsem zaznamenal, že ve Španělsku během několika hodin na jednom místě spadlo 320 mm. Nejsem expert přímo na Španělsko, ale myslím si, že podobných úhrnů srážek bychom v tamních historických záznamech jistě našli víc.

Přesto jsou povodně označované za nejhorší v moderní historii.

Tam jde o to, že se ty silné srážky trefily do hustě obydlené oblasti. Krajina ve Středomoří většinou nedokáže pojmout větší množství vody, takže tam voda odtéká velmi rychle. Pokud se to trefí do hustě obydlené oblasti, znamená to bohužel velké ohrožení lidských životů.

Ve Španělsku je počet obětí zatím nejvyšší za nějakých posledních 35 nebo 40 let. V Česku bychom pro příklad podobné události museli jít až do roku 1872, což už je ale něco úplně jiného a nedá se tam mluvit o moderní historii.

Z dostupných informací se zdá, že při povodních bylo smeteno extrémní množství automobilů a právě v nich docházelo k úmrtím. Pamatuji si, jak o tomto problému už před deseti, možná i dvaceti lety mluvili kolegové z USA, kde zaplavení lidé v automobilech tvořili většinu mrtvých. Tehdy jsem jim říkal, že takový problém u nás v Evropě nemáme. Je ale vidět, že dneska už ho také začínáme mít.

Lidé se snaží auta zachránit, mohou se v nich třeba i sami cítit bezpečněji, ale to je největší nesmysl. Nic nemůže být vzdálenější pravdě. V autě stačí jen 20 centimetrů vody a už se ztrácí přilnavost k povrchu a voda vás může odnést.

Tušíte, proč ten problém v Evropě může narůstat? Je to tím, že lidé mají obecně víc aut, nebo že se třeba dřív dostanou k varování a myslí si, že ještě stihnou ujet?

Nevím, ale možné to asi je. Například jeden americký expert loni přišel s tím, že když lidé dostanou varování s větším předstihem než 15 minut, už to začíná být kontraproduktivní. Jde o to, že si řeknou, že během 15 minut ještě stihnou něco udělat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba právě zachránit i to auto. Tento problém ale pochopitelně může být způsobený kombinací vícera faktorů (podle dosavadních informací se zdá, že ve Španělsku byl spíš opačný problém a varování úřadů přišlo pozdě, někteří lidé byli podle tamních odborů zaplaveni na silnicích při cestě do práce, podrobně jsme o tom psali zde –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.).

Lze už teď něco říct o tom, jakou roli mohla hrát změna klimatu?

O tom v konkrétních případech nerad mluvím, protože vždycky záleží na větším množství událostí v dlouhodobějším měřítku.

V tomto případě ale lze říct, že k povodním jednoznačně přispěla vysoká teplota moře, která zvýšila teplotní rozdíl mezi nižší a vyšší oblastí.