Na čem může padnout Trumpův „developerský“ plán s Gazou

Úterní tisková konference Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua způsobila poprask.

Plán nového prezidenta na americké převzetí Pásma Gazy a přesun všech jeho obyvatel je podle kritiků jasnou etnickou čistkou. Trump také navrhuje získání půdy násilím, což je v rozporu s Chartou OSN.

OSN definovala v roce 1994 etnické čistky jako „účelnou politiku navrženou jednou etnickou nebo náboženskou skupinou k odstranění civilního obyvatelstva jiné etnické nebo náboženské skupiny z určitých geografických oblastí násilnými a teroristickými prostředky“.

Vzhledem k tomu, že Palestinci považují Gazu za svoji vlast, lze jen těžko očekávat, že by ji opustili dobrovolně.

„Spojené státy převezmou Pásmo Gazy a my uděláme práci. Budeme to vlastnit,“ řekl Trump a Netanjahu se jen usmíval. Nadšení vzbudil návrh i u extremisty Itamara Ben Gvira, který nedávno opustil izraelskou vládu kvůli nesouhlasu s dohodou o příměří. „Donalde, tohle vypadá jako začátek krásného přátelství,“ reagoval na výroky amerického prezidenta.

Bývalý izraelský vyjednavač s Hamásem Geršon Baskin naopak argumentuje tím, že USA nemají právo nuceně vysídlovat Palestince ani rozhodovat o jejich osudu. Ironicky pak Trumpovi navrhl „úpravu“ jeho plánu: „Palestinci by se mohli na několik let přesunout na pobřeží Floridy. Vzhledem k vysokému věku obyvatel poloostrova je zde spousta volných škol, které by mohli zaplnit mladí Gazané.“

Na následujících řádcích se pokusíme rozebrat právní aspekty Trumpova návrhu, jak vůbec vznikl a co jím šéf Bílého domu sleduje.

Na prvním místě jednoznačně mezinárodní právo. To nucené vysídlování obyvatelstva striktně zakazuje a nic na tom nemění Trumpova rétorika, podle níž by šlo o humanitární gesto s tím, že Gaza je určena k demolici a že Palestinci „nemají alternativu“.

Egypt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Palestinská samospráva a Liga arabských států už minulou sobotu uvedly, že vyhnání Palestinců by mohlo „ohrozit stabilitu regionu, riskovat rozšíření konfliktu a podkopat vyhlídky na mír a soužití mezi jeho národy“. Dopis odmítající odsun Palestinců zaslaly šéfovi americké diplomacie Marcu Rubiovi.

Saúdská Arábie, kterou by Trump rád zahrnul do takzvaných Abrahámovských dohod (mírové smlouvy části arabského světa a Izraele, pozn. red.), na prezidentův plán reagovala prohlášením, v němž zopakovala své předchozí stanovisko: K normalizaci vztahů s Izraelem nedojde bez vzniku palestinského státu.

A vyhnání Gazanů z jejich vlasti logicky vznik palestinského státu vylučuje. V Gaze ostatně žijí i potomci lidí vyhnaných ze svých domovů v roce 1948. 

„Americká Riviéra v Gaze nebude, stejně jako nebyla dohoda století a mosty mezi Západním břehem a Gazou,“ připomíná komentátorka listu Haarec Noa Landauová jednostranně proizraelský mírový plán, s nímž přišla Trumpova administrativa během prvního mandátu.

„Trumpovo prohlášení o Gaze je nepřijatelné,“ řekl agentuře Anadolu pro změnu turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. „Vyhnání Palestinců z Pásma Gazy je záležitost, kterou nemůžeme přijmout ani my, ani země regionu. O tom nelze ani diskutovat,“ zdůraznil.

Plán vytvořit z Gazy „Riviéru“, v níž by žili lidé z celého světa „včetně Palestinců“, jak řekl Trump, dlouhodobě odpovídá snům izraelské krajní pravice, která chce původní obyvatele z Gazy vyhnat. Ta totiž za židovský stát považuje nejen jeho současnou plochu, ale Židům podle ní patří i celý Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy.

Podle novinářky Tary Palmeriové nicméně Trumpovi vnukl tento plán jeho zeť Jared Kushner. Ten už loni mluvil o tom, že gazské pobřeží je velmi hodnotné. „Udělal bych, co můžu, abych odtamtud odsunul lidi a vyčistil to,“ měl říci Kushner.

Reuters upozorňuje, že převzetí Gazy zapadá do Trumpovy politiky „rozšiřování Ameriky“. Agentura připomíná, že Trump během pouhých dvou týdnů přišel s myšlenkou na kontrolu nad Panamským průplavem, připojením Grónska a z Kanady by chtěl udělat 51. americký stát.

Dva nejmenované zdroje z Trumpovy administrativy listu The Wall Street Journal sdělily, že plán na převzetí Gazy vznikl teprve nedávno a kromě několika nejbližších poradců nikdo netušil, že se o něm bude mluvit při setkání s Netanjahuem.

Navzdory tomu, že plán považují za šílený i někteří Trumpovi dárci, prý nejde o žádný vtip. „On to myslí smrtelně vážně,“ řekl deníku jeden z prezidentových poradců i o převzetí Grónska a Panamského průplavu.

Abed Ayoub, výkonný ředitel Americko-arabského antidiskriminačního výboru (ADC) televizi Al-Džazíra řekl, že Trumpův návrh je „děsivý“. Jeho komentáře jsou podle Ayouba „šílené, ale neměly by se brát na lehkou váhu“.

Někteří analytici si ale naopak myslí, že by se Trumpovy výroky neměly brát příliš vážně. Will Wechsler z think-tanku Atlantic Council tvrdí, že Trump dělá to, co vždycky – zaujímá extrémní pozice jako vyjednávací strategii. „V tomto případě jde o vyjednávání o budoucnosti Palestinské samosprávy,“ citovala Wechslera televize Al-Arabíja.

Deník The Wall Street Journal upozorňuje, že slova o Gaze ilustrují asertivitu, s níž se Trump vrhl do svého druhého mandátu. Prezident je podle něj přesvědčen, že jeho vítězství ve volbách mu dává politické krytí k tomu, aby jednal podle svých instinktů.

Trumpův návrh na převzetí Gazy ukazuje, že se prezident opírá o svou dlouhou historii podnikatele a developera nemovitostí. „Gaza je zajímavá, je to fenomenální lokalita, na moři, nejlepší počasí. Všechno je (tam) dobré. Daly by se s tím udělat nějaké krásné věci,“ řekl novinářům 20. ledna po složení přísahy.