Na 160 tisíc Němců vyšlo do ulic. Odmítají vládní spolupráci s AfD

Dva týdny před předčasnými volbami do Německého spolkového sněmu propukly po celé zemi protesty. Demonstranti nesouhlasí s kroky kandidáta na kancléře Friedricha Merze z Křesťanskodemokratické unie (CDU), zejména s jeho spoluprací s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD), píše německý server Deutsche Welle.

Největší demonstrace se očekává v Berlíně. Protest v hlavním městě pořádá organizace Campact, pochod začal u budovy Říšského sněmu a půjde k sídlu CDU v Konrad-Adenauer-Haus. Policie německé veřejnoprávní televizi RBB oznámila, že se demonstrace zúčastnilo okolo 160 tisíc lidí. Podle berlínského listu Tagesspiegel policie počítala s asi 20 tisíci účastníků, na akci dohlíží 500 policistů. Pořadatelé ale mluví až o čtvrt milionu protestujících.

Akci odstartovala píseň německé zpěvačky Mine. Ta následně vyzvala dav, aby se pokusil do dění v Německu zapojit nevoliče. Pochod k sídlu CDU odstartoval okolo 16:30, podle policie se však lidé na místo závěrečného shromáždění nemají šanci vejít. Demonstrace je proto rozšířena až k Vítěznému sloupu. Prostor kolem Konrad-Adenauer-Haus policie uzavřela a vyzvala, aby další lidé nepřicházeli.

Demonstrace ze zúčastnili také politici, mezi nimi například čelní představitelé Sociálnědemokratické strany Německo (SPD) Saskia Eskenová a Lars Klingbeil. K účastníkům promluvil také spisovatel Michel Friedman, který nedávno odešel z CDU právě kvůli spolupráci s AfD.

Friedman v projevu označil AfD za „hlavní problém země“, krajně pravicové hnutí nazval „stranou nenávisti“. Spolupráce CDU a AfD je podle něj neodpustitelnou chybou, strany, kterou opustil, se však zastal. „Neusnadňujme si pohled na tento problém tím, že se zaměříme na CDU,“ vyzval demonstranty, „stojíme zde, protože jsme proti rasismu a antisemitismu“.

Během nedělního dopoledne demonstrovaly stovky lidí také v Postupimi. V sobotu demonstrovaly desetitisíce lidí například v Cáchách, Kolíně nad Rýnem, Frankfurtu či Hamburku.

Protesty vyvolaly především dva kontroverzní protiimigrační zákony, které tento týden v Bundestagu předložil Merz. Návrhy získaly podporu Svobodné demokratické strany (FDP), levicově populistické BSW a především krajně pravicové AfD. Ta je v Německu klasifikovaná jako krajně pravicová extremistická organizace.

Spolupráce s krajně pravicovými hnutími se od konce druhé světové války zdržují všechny etablované německé strany. Odmítnutí spolupracovat s extremisty se očekává od všech stran v moderním Německu, tomuto nepsanému pravidlu se v zemi přezdívá „firewall“.

Ve středu schválil sněm za pomoci hlasů AfD návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Merzovy protiimigrační zákony Sněm v pátek odmítl.

Na sobotních demonstracích vystoupila také bývalá kancléřka Angela Merkelová. Ta Merze veřejně kritizovala a odsoudila jeho spolupráci s AfD. V některých městech, jako například v Neu-Isenburgu u Frankfurtu, se protestovalo přímo proti AfD. Poblíž Frankfurtu se demonstranti střetli s policií a pokoušeli se zapálit policejní auta.

Aktualizovali jsme počet demonstrantů i detaily z berlínského protestu.