Statisíce Francouzů v ulicích. Děsí se volebního vítězství krajní pravice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Desetitisíce Francouzů dnes vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po předčasných parlamentních volbách mohla ve Francii dostat do vlády poprvé od druhé světové války. Informují o tom francouzská média, podle nichž úřady po celé zemi očekávaly účast až 350 000 lidí.

V hlavním městě jich nakonec podle pařížské policie přišlo na 75 000, a to přes deštivé a větrné počasí. V celé zemi jich dle deníku Le Monde, který se odvolává na informace od policie, bylo na 250 000. Odboráři nicméně hovoří o zhruba dvaapůlnásobku tohoto čísla, konkrétně o 640 000 protestujících.

V rukou podle agentury AP drželi transparenty s nápisy „Svoboda pro všechny, rovnost pro všechny a bratrství se všemi“ - odkaz na francouzské národní motto - nebo „Prolomme hranice, doklady pro všechny, ne imigračnímu zákonu“. Agentura upozorňuje i na skutečnost, že mezi protestujícími bylo i nemalé množství propalestinských hesel.

Protesty, které svolaly levicové strany a odborové svazy, se v desítkách měst konají dva týdny před prvním kolem voleb dolní komory francouzského parlamentu. Míří zejména proti nacionalistické protiimigrační straně Národní sdružení (RN) političky Marine Le Penové, která před týdnem ve Francii jasně vyhrála volby do Evropského parlamentu.

„Nikdy jsem si nemyslela, že zažiju, aby se krajní pravice dostala k moci. A teď se to může stát,“ řekla agentuře AFP 60letá Florence Davidová, která se účastnila pochodu v Paříži. O 40 let mladší Mélodie na manifestaci v Remeši zase uvedla, že se jako „žena a lesba“ cítí vývojem na politické scéně „ohrožená“.

Ve snaze porazit RN se před nadcházejícími volbami spojilo několik levicových stran od radikální Nepodrobené Francie (LFI) po zelené. První průzkumy publikované tento týden po vypsání voleb ukazovaly, že strana Le Penové má jasně nejsilnější podporu, zatímco levicová koalice může pomýšlet na druhé místo. RN by za takové situace mohla skládat vládu, ovšem nová sondáž zveřejněná v pátek časopisem Le Point straně dávala náskok pouze jednoho procentního bodu.

Až za levicovým blokem je v průzkumech tábor prezidenta Emmanuela Macrona, který je ve Francii velmi neoblíbený a podobně jako lídři jiných západních zemí čelí nevoli voličů kvůli nárůstu životních nákladů. Přesto se po eurovolbách rozhodl rozpustit parlament, zatímco do konce mandátu mu zbývají ještě tři roky. Porážka v parlamentních volbách by pro něj znamenala další ztrátu kontroly nad domácí politikou.