Desetileté nevěsty, mučení, vydírání. Tálibán „zdecimoval“ práva žen

Stažení amerických vojáků z Afghánistánu v minulém roce dovolilo Tálibánu zaujmout prázdné místo. Jeho vládnoucí praktiky vzbudily obavy prakticky okamžitě, zejména pak na straně lidskoprávních organizací. Tálibové však slibovali, že tentokrát budou myslet i na práva žen.

Nepřekvapivě však Tálibán práva žen nejenže nedodržoval, ale naprosto je zdecimoval. Uvádí tak nejnovější zpráva lidskoprávní organizace Amnesty International.

Tálibán zdecimoval práva žen a dívek na vzdělávání, práci a volný pohyb. Zrušil systém podpory prchajících před domácím násilím. Svévolně zadržuje protestující proti diskriminačním pravidlům. Znovu vzrostl počet dětských a nucených sňatků. Ženy, které proti tomuto nastavení pokojně protestovaly, čelí obtěžování, vyhrožování, zatýkání i mučení, uvádí Amnesty International.

„Každičký detail - zda chodí do školy, zda a jak pracují, kdy a jak opouštějí dům - je kontrolován a silně omezován. Tento dusivý zásah proti afghánské ženské populaci se den ode dne stupňuje,“ uvedla Agnès Callamardová, generální tajemnice Amnesty International.

Základem pro report nazvaný „Smrt jako zpomalený film: Ženy a dívky pod vládou Tálibánu“ jsou rozhovory s více než stovku afghánských žen a dívek. Ty, které se kontrole vzepřely, byly „zatčeny, zadrženy, mučeny, zmizeny nebo jim bylo vyhrožováno“.

Podle aktivistů Tálibán prosazuje politiku systémového útlaku žen. „Tálibové neustále chodili do mého pokoje a ukazovali mi fotografie mé rodiny. Pořád opakovali, ‚můžeme je zabít, všechny, a ty s tím nic neuděláš‘,“ uvedla jedna z žen, která za svou „neposlušnost“ skončila ve vězení.

„Bili nás přes prsa a mezi nohy. Abychom to nemohly ukázat světu,“ doplnila výpověď další.

Tresty v podobě zadržení a mučení padají také za vycházky na veřejnosti s mužem, který nesplňuje podmínky „mahramu“ - správného doprovodu. V takových případech jsou ženy obviňovaný z nejednoznačného trestného činu „morální korupce“.

Pro Amnesty International vypověděla také vysokoškolská studentka, kterou z „morální korupce“ Tálibán obvinil na začátku roku 2022. „Brzy po mém zatčení mi příslušníci Tálibánu dávali elektrické šoky taserem do ramenou, obličeje, na krk, všude, kam mohli. Nadávali mi do prostitutek a děvek. Ten se zbraní mi říkal: Zabiju tě a tvoje tělo nikdy nikdo nenajde,“ stojí v jednom z rozhovorů.

Mladá žena dodala, že „pro afghánskou dívku vězení neznamená nic menšího než smrt“. „Jakmile vstoupíte do dveří, jste nenávratně označkovaná,“ dodala.

Před srpnem 2021 měly oběti genderově podmíněného násilí přístup k celostátní síti azylových domů a služeb, včetně právního zastoupení, lékařské péče a psychosociální podpory. Případy násilí na ženách a dívkách se zabývaly specializované útvary státního zastupitelství a soudy.

I když měl tento systém svá omezení, sloužil každoročně tisícům žen a dívek. Pod Tálibánem se však naprosto zhroutil - azylové domy zavřely, mnohé byly vyrabovány a přivlastněny příslušníky Tálibánu. Obyvatelky těchto domů se musely vrátit zpět za rodinami. Ty šťastnější našly útočiště u bývalých sociálních pracovníků.

Tálibán navíc s postupným ovládnutím celé země systematicky propouštěl lidi držené mimo jiné za trestné činy spojované s násilím na ženách. Pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí už neexistují žádná speciální zotavovací centra - putují rovnou do věznic. Zde jsou ženy „vystaveny samovazbě, bití a jiným formám mučení a jsou nuceny snášet nelidské podmínky“.

Afghánským dívkám je mezitím stále upíráno právo na vzdělání. Plán Tálibánu znovu otevřít školu pro dívky v březnu 2022 padl. Dívky byly poslány domů s odvoláním na „technický problém“ s uniformami.

Prudce vzrostly také případy dětských sňatků.

„V Afghánistánu je patriarchální vláda, válka, chudoba, sucho, dívky nechodí do školy - při kombinaci všech těchto faktorů nám bylo jasné, že počet dětských sňatků půjde nahoru,“ řekla pro Deutsche Welle Stephanie Sinclairová, ředitelka organizace Too Young to Wed, která se zabývá problematikou předčasných sňatků.

Khorsheed, 35letá žena z centrální provincie, Amnesty International popsala, že ji ekonomická krize dohnala k provdání třináctileté dcery. V září minulého roku za ni dostala 60 000 afghánských dolarů. Matce se prý ulevilo.

„Už nebude trpět hladem,“ vysvětlila paní Khorsheed. Přemýšlela nad tím, že by provdala i svou mladší, desetiletou. Ta by však mohla rodinu v budoucnu zabezpečit. „Chodila do páté třídy. Chtěla jsem, aby se více učila. Aby uměla číst, psát, mluvit anglicky… Mám naději, že se z té dcery něco bude a že se stane živitelkou rodiny. Samozřejmě, že pokud školu neotevřou, budu ji muset provdat,“ říkala před pár měsíci. A tak se i stalo.

Amnesty International vyzvala mezinárodní společenství, aby na toto porušování lidských práv ze strany tálibánského režimu reagovalo uvalením cílených sankcí na tálibánské představitele.

„Neúprosný útlak žen v Afghánistánu se den ode dne stupňuje. Pokud mezinárodní společenství nic nepodnikne, budou miliony žen a dívek v Afghánistánu ponechány napospas osudu,“ uvedla Julia Duchrowová, zástupkyně generálního tajemníka Amnesty International v Německu.