Článek
Skupina deseti východoevropských zemí požádala Evropskou komisi (EK), aby znovu projednala smlouvy o očkování proti koronaviru. Informoval o tom server Politico, podle něhož se země odvolávají na nadměrné zásoby dávek a potřebu chránit státní finance.
Smlouvy by mělo být možné vypovědět, „pokud již nejsou ze zdravotního a epidemiologického hlediska potřebné“, uvádí se v jednom z požadavků dopisu. V ostatních případech by mělo být možné snížit počet objednávaných dávek tak, aby lépe odrážely poptávku po očkování.
Dopis byl odeslán v pátek večer a je adresován komisařce EU pro zdraví Stelle Kyriakidesové. Iniciativu vedlo Polsko, dopis kromě toho podepsaly také Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Řada zemí ve východní Evropě již dříve podle serveru Politico vyjádřila obavy, že stávající smlouvy o očkování proti koronaviru, které byly podepsány na vrcholu pandemie, je zavazují k nákupu příliš velkého množství dávek, které nyní nejsou potřeba. Komise zajistila až 4,2 miliardy dávek vakcín proti koronavirům, což je téměř desetinásobek počtu obyvatel EU. Unie byla pod silným tlakem veřejnosti, aby zajistila očkování.
„Navzdory známkám, že pandemie ustupuje a že bylo v celé EU dosaženo uspokojivé úrovně proočkovanosti, smlouvy s výrobci vakcín předpokládají dodávky množství vakcín, které výrazně převyšují potřeby členských států a jejich schopnost je absorbovat,“ uvádí se v dopise.
Země, které dopis podepsaly, tvrdí, že vzhledem k problémům, s nimiž se potýkají snahy o nabízení vakcín chudším zemím, hrozí, že vakcíny skončí nevyužité. Podle dopisu jde o „plýtvání veřejnými prostředky, které nelze veřejnosti rozumně vysvětlit“.
Podle skupiny východoevropských zemí nejsou snahy EK o přepracování smluv dostatečné. Země píší, že je třeba změnit části smluv, které upravují nákupy vakcín. V dopise se rovněž zmiňuje problém dodávek vakcín v době, kdy se blíží jejich datum spotřeby. To podle webu Politico zmínily zejména pobaltské země, které žádají o stanovení požadavku na minimální dobu použitelnosti.
Mezi další požadavky patří zajištění toho, aby vakcíny dostatečně chránily proti novým variantám koronaviru a možnost, aby Úřad EU pro připravenost a reakci na mimořádné zdravotní situace nakupoval nepoužité vakcíny a vytvořil tak společné zásoby. To by také podle východoevropských zemí také umožnilo koordinovanější možnosti darování vakcín zbytku světa.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že v době schvalování vakcín proti covidu-19 byly „údaje o trvanlivosti přípravků uváděných na trh omezené“. Společnosti poté mohly po předložení dalších studií požádat o prodloužení data spotřeby.
Zájem o darované vakcíny klesá
Evropa začala ostatním zemím darovat velké množství vakcín proti covidu-19 v listopadu 2021. Najít země, které by byly tyto ochotny dary přijmout, je však stále obtížnější, poptávka po vakcínách klesá.
Například Finsko prostřednictvím mezinárodního distribučního systému darovalo ostatním zemím přibližně tři miliony dávek vakcín, nyní je jejich distribuce o poznání těžší. „Vakcíny darované Evropskou unií již mimo jiné nepřijímá ani Africká unie,“ uvedla finská hlavní poradkyně pro zdravotnické záležitosti na ministerstvu sociálních věcí a zdravotnictví Sari Ekholmová.
Dánsko podle agentury AP na začátku května oznámilo, že zlikviduje 1,1 milionu vakcín proti covidu-19, protože se blíží datum jejich spotřeby. I tamní snahy darovat je rozvojovým zemím byly neúspěšné. Zdravotní úřady ve Francii musely vyhodit 218 000 dávek vakcíny proti nemoci covid-19 od společnosti AstraZeneca, informoval již v březnu deník Le Monde.
Problémy se spotřebou vakcín se týkají i USA i zemí Afriky. Podle údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) americké lékárny, státy a federální úřady od prosince 2020 do poloviny letošního května vyřadily 82,1 milionu dávek vakcín proti koronaviru. Podle NBC News jde o něco přes 11 procent dávek, které federální vláda distribuovala.
Nigérie přijala v říjnu 2021 celkem 2,6 milionu dávek od společnosti AstraZeneca. Podle dokumentů, které měli k dispozici novináři z Le Monde, zdravotníci stihli podat pouze 1,53 milionu dávek, zbytek se musel vyhodit.
Do konce března prošla v bohatších státech trvanlivost přibližně 240 milionům nevyužitých vakcín proti covidu, vyplývá z dat britské analytické společnosti Airfinity. Z toho 73 procent tvoří dávky očkovacího preparátu od firmy Pfizer, který je na Západě nejrozšířenější. Dalších 18 procent prošlých vakcín pochází od společnosti AstraZeneca.
Podle Airfinity je navíc odhad počtu vyhozených vakcín podhodnocený kvůli nedostatku informací z chudších a rozvojových zemí. V těchto státech velmi pravděpodobně prochází ještě více dávek než na Západě, uvedla mluvčí společnosti Sarah Harperová.
