Deset mrtvých turistů v Řecku? Špička ledovce, vedro umí zabíjet i nenápadně

Světová média v posledních dnech přináší zprávy o případech úmrtí turistů v Řecku, kteří se v teplotách nad 40 °C zřejmě přehřáli natolik, že na místě zkolabovali a už se neprobrali. Mezi mrtvými je i 67letý britský novinář a dokumentarista specializující se na medicínu Michael Mosley, další oběti jsou většinou v ještě pokročilejšího věku (podrobněji zde).

Přestože konkrétní příčinu smrti u jednotlivých obětí úřady nezveřejnily a souvislost s horkem není jasně potvrzená, případy vyvolaly diskuzi o bezpečnosti turistiky v letních měsících a (ne)připravenosti jednotlivých zemí na rostoucí počet a intenzitu veder v době pokračující změny klimatu.

Jde o téma, které se řeší už delší dobu a jde v něm o mnohem víc než jednotky životů. Na úrovni jednotlivých evropských zemí jsou ročně až tisíce úmrtí spojených s vedrem.

Skon po kómatu a selhání orgánů totiž není jediným způsobem, jakým může vedro člověka zabít, nebo ke smrti významně přispět. Ostatní způsoby jsou sice méně nápadné, ale přitom jich je mnohem víc.

Ještě „větším zabijákem“ než klasické přehřátí organismu je podle Ollieho Jaye ze specializovaného pracoviště pro výzkum dopadů vedra na zdraví lidí při Sydneyské univerzitě zátěž, kterou vedro způsobuje srdci.

Ta se dostavuje ještě před ztrátou vědomí a selháním orgánů. Dochází k ní kvůli tomu, že tělo posílá velké množství krve do kůže, aby pomohlo chlazení, což způsobuje pokles tlaku. Na ten srdce reaguje snahou pumpovat víc krve, aby předešlo omdlení. A už tohle samo o sobě může člověka zabít, přičemž nejvíc to samozřejmě platí pro lidi s kardiovaskulárními problémy a seniory.

Další častou příčinou je podle Jaye dehydratace a případné selhání ledvin.

Podle Aleše Urbana z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který se zabývá studiem dopadů vedra na úmrtnost, velké horko často přispívá také k úmrtí lidí s chronickým respiračním onemocněním.

Případů smrtících kolapsů z přehřátí jako v Řecku se podle něj v Česku objevuje minimum. Zato těch, kde kvůli vedru umírají lidé se srdečními příhodami či respiračními problémy, jsou desítky až stovky ročně. Právě u takových případů se ale zmínka o vedru často z pochopitelných důvodů neuvádí do úmrtního listu (a to ani v zahraničí).

Může se tak velmi snadno stát, že v mediálním prostoru se dopady veder na zdraví zredukují právě na tragické incidenty končící smrtí z přehřátí; na úmrtí, která jsou mnohdy způsobeny třeba i nezodpovědným chováním. Desítky a stovky případů, kdy lidé s přičiněním vedra skončí se smrtícími ischemickými problémy, zástavou srdce či infarktem v nemocnicích, kde řada z nich příhodě podlehne, zůstávají na okraji pozornosti. Přičemž komplexnější obraz o tom, kolik lidí kvůli vedru zemřelo i kvůli těmto problémům, se většinou podaří vykreslit až s dlouhým časovým odstupem a poměrně náročném procesu analýzy demografických dat.

„Jsou to stále odhady na základě statistického modelu, který nám nikdy neřekne přesné číslo a mohou se lišit podle použité metody. Na druhou stranu nám ale dávají lepší představu o tom, jaká část populace je nejvíce zasažena vlnami veder,“ řekl k tomu Urban Seznam Zprávám.

Česko zažilo (a má studiemi zdokumentované) nejvíc smrtící vlny veder v letech 1994 a 2015, kdy se podle Urbana počet odhadovaných obětí pohyboval kolem tisícovky.

V Řecku a dalších jižnějších státech Evropy jsou s vedrem spojená úmrtí ještě častější. Například podle loni publikované studie zkoumající vliv horka na úmrtnost v Evropě zemřelo v létě 2022 v Helénské republice kvůli vedru přes tři tisíce lidí.

Celkově podle tohoto zdroje zahynulo v Evropě v onom létě 2022 až 62 tisíc lidí. Nejvíc obětí (přes 18 tisíc) bylo v Itálii, která měla i nejvyšší podíl mrtvých na počet obyvatel. Řecko ale v tomto ukazateli skončilo hned na druhém místě. Pro Česko autoři odhadli 279 mrtvých.

Jak upozorňuje v souhrném přehledu studií a metaanalýz (syntéz zjištění mnoha studií) Americká kardiologická asociace, zatím nelze globálně říct, jak přesně velká část nadbytečné úmrtnosti připadá na jaké konkrétní způsoby úmrtí při vlnách veder.

Pro zajímavost můžeme dodat, že je prokázané například i to, že při vlnách veder dochází častěji k automobilovým nehodám a některé studie naznačují, že s horkem souvisí i agresivnější chování lidí.

Vedra samozřejmě byla a přispívala k úmrtím i před klimatickou změnou způsobenou skleníkovými plyny. Teď jsou ale vedra intenzivnější a častější a to se promítá i do vyššího počtu obětí.

„Například v poslední dekádě (2010–⁠⁠⁠2019) bylo riziko úmrtí v Praze souvisejících s vysokými teplotami přibližně dvojnásobné oproti předchozím třem dekádám,“ řekl k tomu Urban s odkazem na příslušnou studii.

Podle jiné mezinárodní studie lze vlivu klimatické změny na úmrtí spojená s horkem v Praze přičíst asi jednu pětinu ze všech případů.

V podstatě všechny s vedrem spojené způsoby úmrtí mají společné mimo jiné i to, že se jim dá předejít. Pokud jde o jednotlivce, je potřeba se řídit známými pravidly a nepodceňovat situaci.

Na úrovni měst, úřadů a celých států je pak rozhodující péče o veřejný prostor. A to zejména ve městech, kde při horkých vlnách vznikají takzvané tepelné ostrovy.

Účinným nástrojem může být ale i systém varování před vedry, který donutí zranitelné lidi, aby například v nejkritičtější den a hodinu vynechali venkovní náročné aktivity.

Mapu, na níž si můžete dynamiku fungování tepelného ostrova projít sami, najdete zde. Vypracovala meteorologická služba Meteoblue od expertů z Univerzity v Basileji

Vliv má samozřejmě i celková vyspělost státu, dostupnost klimatizací a ekonomický a sociální status lidí. Chudí a ve společnosti níže postavení lidé umírají kvůli vedru častěji.