Deset hodin autem na potrat. Jde to, ale nemůže si to dovolit každý

Stejně jako každý den, i v pátek v devět hodin ráno se na potratové klinice v texaském Houstonu rozřinčely telefony. Jako obvykle sem volaly těhotné pacientky, aby si domluvily termín své interrupce. Před čtvrt na deset ale zvonění ustalo: Nejvyšší soud zvrátil přelomový rozsudek Roe vs. Wade, který by příští rok oslavil 50 let – americké ženy tak na federální úrovni přišly o právo na potrat.

Mezi zaměstnanci v klinice, kde se na tento zákrok jen ono páteční ráno objednalo už dvacet žen, zavládlo mlčení. Kvůli rozhodnutí soudu ve Washingtonu už zdravotnické zařízení nemohlo ve svých službách dál pokračovat. A to s okamžitou platností, i když v čekárně sedělo několik žen, které sem právě kvůli potratu přišly.

Páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu způsobilo ve Spojených státech společenský otřes. Média i veřejnost se teď zaměřila na to, jaké vlastně bude mít v praxi důsledky; tedy na to, co zrušení federálního práva na potrat bude pro lidi znamenat a jaké nyní mají možnosti.

Podle amerického The Washington Post se totiž očekává, že s přísnou protipotratovou legislativou nakonec přijdou zákonodárci ve zhruba polovině států USA. Někde to může znamenat fakticky úplný zákaz interrupcí, jinde počítají s výjimkami například pro ohrožení života matky, incest nebo znásilnění.

Zůstaňme v Texasu, kde jsou nově potraty víceméně zakázané: aby žena mohla tento zákrok podstoupit, má tři možnosti. Vycestovat za hranice tohoto jižanského státu do sousedního Nového Mexika. Tam jsou interrupce sice stále povolené a dostupné, ovšem nejbližší potratová klinika leží například od texaského Dallasu 10 hodin jízdy autem.

Nebo se dá z Texasu vyjet na jih do Mexika, tedy mimo USA, nebo zákrok podstoupit doma – ale nelegálně.

Právě v Novém Mexiku podle Texas Tribune očekávají, že se ze státu stane „potratové útočiště“. V současnosti tam funguje šest klinik, jež tento zákrok poskytují a připravují se teď na příval nových pacientek. Ne každá si však dlouhou cestu může dovolit.

„Lidé, kteří mají zdroje, kteří jsou bohatí, budou mít vždy přístup k péči, kterou potřebují. I kdyby kvůli tomu měli překonat nespočet překážek. Ale lidé s nízkým příjmem, lidé jiné barvy pleti, lidé, kteří využívají naší nouzové linky – to jsou ti, na které zákaz potratů nepřiměřeně dopadne,“ vysvětlila texaskému listu Neesha Davéová, šéfka Nadace Lilith.

Další z možností představují potratové pilulky, které se v případě umělého přerušení těhotenství používají často – v roce 2020 šlo o více než polovinu všech případů. Z různých důvodů – jde o levnější i ne tolik exponovanou variantu potratu, léky mohou ženy obdržet poštou.

Konkrétně se jedná o kombinaci abortiv mifepristonu a misoprostolu – první má pětiletou trvanlivost, druhé dvouletou. Používat se smí do desátého týdne těhotenství. Už před zveřejněním rozhodnutí Nejvyššího soudu informoval zpravodajský web Vox, že se začínají zvedat hlasy expertů, kteří doporučují se léky zásobit, dokud to jde.

„Víme, že jsou tu tisíce případů, kdy ženy své těhotenství přerušily samy (bez pomoci lékaře) a my jsme to nezaznamenali. Pokud bude (…) potrat protizákonný v 26 amerických státech a lidé nebudou moci za interrupcí cestovat za hranice svého státu, nebudou mít pro přerušení těhotenství jinou možnost,“ řekla Voxu k potratovým pilulkám výzkumnice Rachel Jonesová z Guttmacherova institutu.

Pro představu: jen pár hodin poté, co Nejvyšší soud oznámil své – pro mnohé zdrcující – stanovisko k federálnímu právu na potrat, přišlo neziskové organizaci Just the Pill přes sto nových žádostí.

Neziskovka totiž pacientům v různých státech USA zařizuje obdržení potratových pilulek. A počet žádostí čtyřikrát převyšoval obvyklý denní průměr – velká část nových pacientek pocházela z Texasu a dalších států, jejichž vlády možnost interrupce rychle zakázaly nebo na tom začaly pracovat.

Zatímco zákaz potratů formou zákroku na klinice mohou státní úřady snadněji uhlídat, u potratových pilulek je to složitější. Ačkoliv s konzultací může žadatelka o lék začít jen na půdě státu, který interrupci povoluje, pravidlo se dá snadno obejít. Stačí kvůli tomu pouze a doslova přejet hranice – organizace skrze IP adresu z počítače či telefonu ženy zjistí, kde se nachází.

„I když lidé říkají, že se vracíme do dob před verdiktem Roe vs. Wade, žádný stroj na cestování v čase neexistuje – a my tu nyní máme zcela odlišné farmaceutické prostředí,“ vysvětlila Katie Watsonová, odbornice na americkou ústavu a lékařskou etiku z Northwestern University.

Ať už budou možnosti jakékoliv, přístup k nim nebude mít každá žena. Aktivisté z afroamerických a dalších etnických komunit se teď podle ABC News obávají socioekonomických dopadů rozhodnutí Nejvyššího soudu. „Právo na potrat je ekonomickou otázkou i otázkou spravedlnosti zdravotní péče,“ podotkli.

„Nejde o to, že by si někdo řekl ‚rozhodnu se mezi tím, zda budu, nebo nebudu rodičem‘,“ vysvětlila Oriaku Njokuová, jež v Georgii založila nadaci podporující žadatelky o potrat. „Jde o mnohem více proměnných: přístup k jídlu, životnímu minimu a pojištění, váš gender, rasu, vaši schopnost vydělávat na vaši rodinu,“ vyjmenovala.

Nejabstraktnější otázkou nicméně zůstává, jaké další rozhodnutí přijde po tomto potratovém. Konzervativní soudce Clarence Thomas dal ve svém samostatném posudku v pátek najevo, že nezůstane jen u interrupcí.

Nejvyšší soud, v němž má nyní většinu právě jeho konzervativní část, by se tak mohl do budoucna zaměřit mimo jiné na právo na antikoncepci i práva gayů. Odkazoval se tak například na verdikt Obergefell vs. Hodges, který uzákonil právo na stejnopohlavní svazky, či rozsudek Griswold vs. Connecticut, který manželským párům povoluje získat antikoncepci.

Podle konzervativního soudce Thomase byly totiž verdikty „prokazatelně chybné“. Jeho názor potom podpořilo několik republikánských politiků, například senátor John Cornyn naznačil i možnost zvrátit rozhodnutí, která zajišťují rasovou rovnoprávnost.