Článek
„Zájem o psychické zdraví je momentálně na nejvyšší úrovni. Investice se nicméně nezvýšily. Tato zpráva státy informuje, jak lépe investovat peníze do psychického zdraví,“ uvedl k nově publikované zprávě expert na duševní zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO) Mark van Ommeren.
Podle zveřejněných dat se jen v prvním roce celosvětové pandemie covidu-19 míra depresí a úzkostí u lidí zvýšila o 25 procent. Na psychické zdraví státy vynakládají jenom dvě procenta svých zdravotnických rozpočtů a jde na ně méně než jedno procento z peněz vynakládaných na mezinárodní zdravotnickou pomoc.
„Všechna tato čísla jsou velmi, velmi nízká,“ dodává van Ommeren. Utrpení lidí, kteří se potýkají s psychickými problémy, je „naopak enormní“.
Situace nicméně nebyla příznivá ani před začátkem pandemie. S duševními problémy se například v roce 2019 potýkala až jedna miliarda lidí (téměř každý osmý na světě). Nejvíce pak lidé, kteří žijí ve válečných zónách. V nich je i těžší se k možné pomoci dostat.
Ukazuje to například v červnu zveřejněná studie V pasti organizace Save the Children. Předmětem výzkumu se staly děti z Pásma Gazy. Právě zde Izrael s palestinským Hamásem od zavedení pozemní, námořní i vzdušné blokády v roce 2007 vedl čtyři války, tu poslední loni. Závěry studie dokládají, že od roku 2018 přibylo dětí s emočními problémy o 55 až 80 procent. Zjišťoval se zdravotní stav 488 mladých lidí ve věku mezi 12 a 17 lety a 160 rodičů.
„Děti popisují, že žijí v trvalém strachu, neklidu, smutku a utrpení a v očekávání nového kruhu násilí. Příznaky jsou šokující a měly by vyburcovat svět,“ řekl k výsledkům Jason Lee, který je zástupcem OSN na palestinských územích.
WHO uvádí, že klíčový je přístup státu. Zatímco v zemích s vysokými příjmy má přes 70 procent lidí, kteří trpí například psychózou, přístup k léčbě, v zemích s nízkými příjmy tuto příležitost má jen 12 procent lidí. Některé státy už hledají řešení.
Francie loni v září oznámila, že od začátku letošního roku bude hradit léčbu duševních problémů. „Duševní zdraví je zásadní problém, který se v naší zemi nedostatečně řeší. Prostředky poskytnuté v průběhu let k řešení tohoto problému neodpovídaly jeho velikosti,“ uvedl v září loňského roku francouzský prezident Emmanuel Macron na konferenci s odborníky na duševní zdraví.
Špatný psychický stav svého národa v rozhovoru pro agenturu AP zmínil ve čtvrtek i americký prezident Joe Biden. Řekl, že Američané jsou velmi deprimovaní po dvou náročných letech poznamenaných pandemií covidu-19, nestabilitou ekonomiky a nyní rostoucími cenami pohonných hmot, které zatěžují rodinné rozpočty.
Pokud jde o náladu ve společnosti, šéf Bílého domu řekl: „Lidé jsou opravdu, opravdu deprimovaní.“ Doplnil, že potřeba psychologické péče v USA prudce vzrostla, protože vše, na co lidé spoléhali, bylo narušeno, především pandemií covidu-19; školy byly zavřené a lidé přicházeli o práci.
Zpráva WHO také apeluje na ukončení společenského stigmatu, které je často s psychickými problémy spojené. „Život každého se dotýká někoho s psychickými problémy. Investování do mentálního zdraví je investicí do lepšího života a lepší budoucnosti pro všechny,“ uvedl v prohlášení šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
