Deportovaní delikventi z Německa jsou volní. Tálibánu stačil prostý slib

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nová dohoda o migraci mezi Německem a Uzbekistánem umožní talentovaným Uzbekům přijít do Německa, Berlín ale také získá možnost se snadněji zbavovat nechtěných migrantů. V neděli to na síti X oznámil německý kancléř Olaf Scholz, jenž se kvůli migraci vypravil do střední Asie.

Německo deportovalo na konci srpna prvních 28 afghánských občanů, kteří byli v zemi odsouzeni za násilné delikty, a ztratili tak právo k pobytu. Právě další deportace do Afghánistánu vedly Scholze k cestě do země, která s ním sousedí.

Deportace afghánských občanů do vlasti proběhla vůbec poprvé od doby, kdy zemi ovládlo v roce 2021 islamistické hnutí Tálibán.

„S Tálibánem je problém v tom, že jeho vládu Německo neuznává. I proto je teď Olaf Scholz ve střední Asii, kde v Uzbekistánu a dalších zemích dojednává dohody a hledá cesty, jak zařídit, aby odsuny do Afghánistánu probíhaly přes ně a Německo nemuselo začít jednat přímo s Tálibánem,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Jakub Eberle, specialista na Německo z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

Mezi 28 deportovanými Afghánci byl například 25letý muž žijící v Durynsku. Před třemi lety byl odsouzen za ublížení na zdraví, krádež, ozbrojené přepadení a napadení policistů. Do letošního března byl ve vazbě, po propuštění se dopouštěl další trestné činnosti. Dalším byl nyní 31letý muž odsouzený za znásilnění nezletilé na uprchlické ubytovně na jihozápadě Německa.

Podle expertky na Afghánistán Vandy Felbab-Brownové z think tanku Brookings Institution sice Tálibán deportované nejdříve uvěznil, krátce poté je ale propustil. „Nyní to bude klíčový precedens u německých soudů, pokud bude Tálibán přijímat další,“ napsala Seznam Zprávám.

Propuštění delikventů potvrdily i další zdroje s odkazem na Suhajla Šahína, šéfa politické kanceláře Tálibánu v Kataru. Ten oznámil, že deportovaní byli propuštění po písemném slibu, že nebudou páchat zločiny v Afghánistánu.

Deportaci na území ovládané Tálibánem kritizovaly lidskoprávní organizace, například Amnesty International s argumentem, že Němci posílají Afghánce na místo, kde jim hrozí nebezpečí. To se zjevně nepotvrdilo.

Jakub Eberle připomíná, že azyl a migrace jsou v tuto chvíli hlavním tématem německé politiky. „Načasování deportací bylo předvolební, byla tam snaha stihnout to co nejrychleji. Jinak to ale vidím jako součást delšího obratu, který probíhá od loňského podzimu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová i kancléř Olaf Scholz tehdy začali mluvit o tom, že je z Německa potřeba deportovat lidi, kteří neuspěli v azylovém řízení, tedy nemají nárok v zemi zůstávat,“ říká expert.

Reakce na překvapivé deportace do země ovládané Tálibánem byly podle něj vesměs pozitivní. Priorita napříč politickými stranami –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a nezpochybňují ji ani Zelení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je, že je potřeba řešit problém spočívající v tom, že je v zemi stále mnoho lidí, kteří tam už být nemají.

„Němečtí politici, např. (premiér Severního Porýní-Vestfálska) Hendrik Wüst z CDU, říkají, že je důležitější, aby tito lidé v Německu nebyli, než jestli si odsedí svoje tresty,“ odpovídá Eberle na otázku, zda budou německé úřady při dalších možných deportacích brát v úvahu fakt, že Tálibán odsouzené delikventy pustil na svobodu.

Spolkové ministerstvo vnitra na dotaz Seznam Zpráv, zda má informace o osudu deportovaných Afghánců, neodpovědělo. S deportacemi začalo Německo po sérii násilných útoků spáchaných afghánskými a syrskými žadateli o azyl.