Úder, který zaskočil Moskvu. Jak rozumět bojům v Bělgorodské oblasti

Tvrzení se rozcházejí. Ruské ministerstvo obrany v úterý odpoledne uvedlo, že nepřátelské jednotky se z ruského území podařilo vytlačit. Více než 70 útočníků byl zabito, citovala agentura Reuters z prohlášení rezortu.

Nicméně zpravodaj listu Financial Times na Ukrajině Christopher Miller na twitteru uvedl, že podle velitele Ruského dobrovolnického sboru Denise Nikitina operace v Bělgorodu stále pokračuje. Sbor je jedním ze dvou uskupení, která se ke střetům na ruském území hlásí.

Ačkoliv již dříve Bělgorodská oblast hlásila, že se stala terčem útoků, k přímým střetům na jejím území i v celém Rusku dochází od začátku invaze poprvé. Rozsah zásahu je tak podle analytiků mimořádný.

„Informace, které jsem viděl od různých skupin, naznačují, že tito Rusové jsou v Bělgorodské oblasti na tancích a obrněných transportérech, takže nejde o malý diverzní nájezd zahrnující deset lidí jako ty předchozí,“ přiblížil pro polskou stanici TVN24 ukrajinský expert Ivan Kyryčevskij.

Objevily se také spekulace o tom, že ruskou hranici přejela bojová vozidla s ukrajinským značením, což dokládaly i některé neověřené záběry. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že geolokační záběry potvrzují, že do Ruska přejel nejméně jeden tank.

Přítomnost tanků na hranici potvrdil i ruský vojenský bloger Rybar, který informoval o přejezdu dvou tanků, jednoho obrněného transportéru a devíti dalších obrněných vozidel. Ruské ani ukrajinské úřady se k tomu nicméně oficiálně nevyjádřily.

Rusko od pondělí evakuovalo několik vesnic a nasadilo v oblasti další bezpečnostní síly, jak upozornilo ve své pravidelné denní analýze války na Ukrajině britské ministerstvo obrany. Ještě v úterý ráno bělgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov upozorňoval, že návrat do města Grajvoron, vzdáleného asi osm kilometrů od hranic, není vhodný.

Gladkov už v pondělí informoval o ostřelování několika pohraničních obcí, celkem si podle něj útoky vyžádaly osm zraněných. Na sociálních sítích se již předtím objevily neověřené záběry z pohraniční vesnice Kozinky, jež zachytily stoupající kouř z některých domů.

Zatímco Gladkov mluví o invazi ukrajinské „sabotážní skupiny“, Kyjev podíl na incidentu popírá. „Ukrajina události v Bělgorodské oblasti se zájmem sleduje, ale nemá s nimi nic společného,“ napsal na twitteru představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Operace podle mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova provádějí výlučně ruští občané z Legie Svoboda Rusku a Ruského dobrovolnického sboru.

Jde o ruské partyzánské skupiny, které od loňska bojují po boku ukrajinských ozbrojených sil. Otevřeně deklarují, že jejich hlavním cílem je definitivní svržení režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Kritizují také ruskou agresi na Ukrajině.

Pod jejich vlajkou došlo k řadě sabotážních akcí s cílem podkopat tažení ruské armády, už dříve se také mluvilo o jejich průniku na ruské území (psali jsme zde).

Legie Svoboda Rusku je vojenská jednotka, která působí při ukrajinských ozbrojených silách a skládá se údajně z ruských válečných zajatců, zběhů z ruské armády a dalších ruských dobrovolníků, popsal skupinu list Ukrajinska pravda.

Ačkoliv se Kyjev distancuje od přímého napojení na skupinu, experti se shodují, že k určité koordinaci zřejmě dochází.

„(Ruské partyzánské hnutí) bylo do velké míry od počátku infiltrováno zejména ukrajinskými silami a třeba i tajnými službami. To propojení je tedy poměrně úzké, a to například i personálně přes jednu z těch klíčových osob Ilju Ponomarjova, což je bývalý ruský poslanec, který má však hodně blízko k Ukrajině a ukrajinským tajným službám,“ vysvětlil analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Do jaké míry ale dochází k nějaké spolupráci, je podle něj těžké odhadnout. Ukrajina ale podle něj možná pomáhá skupině přinejmenším s výzbrojí, jak naznačují zprávy o sofistikovaném vybavení partyzánů.

Podobně nahlíží na situaci i bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský. Seznam Zprávám řekl, že je velmi nepravděpodobné, že by na Ukrajině působily ozbrojené ruské jednotky, s nimiž by nebyl Kyjev propojený.

Moskva považuje za hlavní motiv úderu snahu Kyjeva o odvedení pozornosti od situace ve východoukrajinském městě Bachmut, jehož dobytí o víkendu Rusko oznámilo (více zde).

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sice uvedl, že ruské ministerstvo obrany, FSB a pohraniční stráž o „pokusu o vpád ukrajinských sabotérů do Bělgorodské oblasti“ informovaly Vladimira Putina, k žádné reakci ruského prezidenta ale dosud nedošlo.

Přeshraniční útok vyvolal podle ISW překvapení i u ruských komentátorů. „Ruský informační prostor reagoval podobnou mírou paniky a nejednotnosti, jakou má tendenci projevovat, když zažívá výrazné informační šoky,“ popsal ve své denní zprávě americký think-tank.

„Rusko téměř jistě využije těchto incidentů k podpoře oficiálního výkladu, že je obětí války,“ předpovědělo britské ministerstvo obrany.

Bahenský očekává, že pokud nějaká reakce přijde, nepůjde o významnou eskalaci. „Moskva podle mě neudělá nic, co by neudělala normálně, kdyby k přeshraničním útokům nedošlo. Myslím si, že kapacity pro eskalaci už tam moc nejsou,“ řekl s tím, že reakce na rétorické rovině se dá očekávat.

Taktéž podle Havlíčka je více pravděpodobné, že dojde k rétorické eskalaci či snaze Kremlu o mobilizaci ruského obyvatelstva.

Důvodů, proč k úderu mohlo dojít zrovna nyní, se nabízí podle analytiků celá řada. Podle Bahenského jde s největší pravděpodobností o vyslání určitého signálu Moskvě a snahu o vyvolání reakce mezi ruskými vojáky i obyvatelstvem.

„Myslím si, že za tím je na ukrajinské straně kalkul. Ale nemyslím si, že to bude mít významný vojenský význam. Nevidím tam pokus o to obsadit a udržet nějaká zásadní území,“ poznamenal.

Podle Havlíčka také záleží, jestli za útoky opravdu stojí Ukrajina, nebo jí současná situace „jen“ hraje do karet.

„Pokud za tím Ukrajina stojí, tak může jít například o snahu o odvedení ruské pozornosti, protože v současnosti připravuje protiofenzivu a nějakým způsobem si tedy chystá terén, aby mohla Rusko skutečně zasáhnout na těch nejcitlivějších místech,“ poznamenal analytik.

Podle Kyryčevského se budou takové akce opakovat, protože mobilizační potenciál těchto ruských partyzánských skupin roste.