Demonstrace síly. Nejmocnější zbraň námořnictva USA se objevila na Guamu

USS Nevada, jaderná ponorka třídy Ohio nesoucí 20 balistických střel Trident a desítky dalších jaderných hlavic, vplula v sobotu na strategickou základnu námořnictva v Tichomoří. Ta se nachází asi 11,5 tisíce kilometrů od západního pobřeží USA a v „kontaktní“ vzdálenosti od Filipín a Číny.

Je to první návštěva ponorky, někdy nazývané „boomer“, na Guamu od roku 2016, kdy se tam zastavila USS Pennsylvania a teprve druhá od osmdesátých let, píše americká CNN. Guam je samosprávné území spadající pod Spojené státy.

„Přítomnost ponorky v přístavu posiluje spolupráci mezi Spojenými státy a spojenci v regionu. Ukazuje schopnosti, flexibilitu, připravenost a pokračující závazek USA dosáhnout bezpečnosti a stability v indo-pacifickém regionu,“ stálo v prohlášení amerického námořnictva.

Údaje o přesunech 14 taktických jaderných ponorek jsou obvykle přísně střežené tajemství. Největší výhodou těchto plavidel je bezesporu možnost velmi dlouhého ponoru bez potřeby nabíjet baterie, doplňovat palivo nebo se vynořit k doplnění vzduchu. Ponorku omezuje pouze nutnost doplňovat zásoby pro 150 členů posádky.

Podle amerického námořnictva zůstávají ponorky třídy Ohio na moři v průměru 77 dní, poté stráví asi měsíc v přístavu kvůli údržbě a doplňování zásob.

Veřejná cesta této ponorky na Guam je unikátní událost. Málokdy je totiž možné vyfotografovat jadernou ponorku mimo domovské přístavy Bangor ve státě Washington a Kings Bay v Georgii.

Utajení obklopující ponorky s balistickými raketami z nich činí „nejodolnější součást jaderné triády“, která zahrnuje i balistické rakety umístěné na americké pevnině a strategické bombardéry B-2 a B-52, které mohou nést jaderný arzenál.

Vzhledem k severokorejským raketovým testům a aktuálnímu napětí mezi USA a Čínou ohledně Tchaj-wanu považují odborníci zveřejnění záběrů jaderné ponorky za jasný vzkaz Washingtonu směřovaný do Pekingu a Pchjongjangu, píše britský deník The Times.

„Tyhle ponorky fungují tak, že vyplují a řekněme na těch 90 dní se ztratí v oceánu tak, aby je nikdo nenašel,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy jaderný vědec Radek Škoda životní cyklus ponorek. V praxi tak slouží jako ujištění potenciálního nepřítele, že i kdyby se mu povedlo jaderným útokem zničit úplně celý stát či nějakým jiným způsobem znemožnit opětování útoku ze souše, někde v hlubinách oceánu zůstane síla schopná adekvátní odpovědi.

„Vysílá to zprávu – ať už zamýšlenou, nebo ne: můžeme u vás zaparkovat sto jaderných hlavic a vy o tom nebudete ani vědět, ani s tím nebudete moct něco dělat,“ řekl pro CNN Thomas Shugart, bývalý kapitán ponorky amerického námořnictva a nyní analytik Centra pro novou americkou bezpečnost.

Oproti tomu čínská flotila šesti ponorek s balistickými raketami je vedle amerického námořnictva nepatrná. Čínské ponorky s balistickými raketami podle analýzy expertů Centra pro strategická a mezinárodní studia z roku 2021 nemají zdaleka takové schopnosti.

Podle zmíněného centra jsou čínské ponorky dvakrát hlasitější než ponorky americké, a proto se snadněji odhalují, napsali analytici CSIS v srpnu.

Nejde přitom o jediné americké plavidlo, které se v poslední době pohybovalo Pacifikem. V Jihočínském moři minulý týden působila taky letadlová loď třídy Nimitz USS Carl Vinson a také USS Essex třídy Wasp, stejně jako jejich doprovodná plavidla, uvedl server South China Morning Post. Oba operační svazy pak spolu provedly několik vojenských cvičení, píše server Dvids.

Jen několik týdnů před zimními olympijskými hrami v Pekingu, sleduje Čína americkou vojenskou přítomnost v regionu s nelibostí. Podle analytiků ale bude podobných ukázek síly přibývat.