Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ani totální ústup konkurence nepomohl poslední konkurentce Donalda Trumpa v republikánských prezidentských primárkách Nikki Haleyové k prvnímu vítězství v nominačním procesu. Pro bývalou americkou velvyslankyni při OSN a někdejší guvernérku Jižní Karolíny ve státě Nevada hlasovalo méně republikánů, než kolik jich zaškrtlo možnost „žádný z těchto kandidátů“.
Trump v těchto primárkách nekandidoval, všichni další relevantní soupeři už ukončili kampaň, ale ani to Haleyové nestačilo k vítězství. Podle průběžných výsledků ji podpořilo asi 30 procent hlasujících, zatímco „žádného z těchto kandidátů“ volilo 63 procent účastníků primárek. V Nevadě je tato možnost na volebním lístku ze zákona.
Bývalý americký prezident a pravděpodobný vítěz celých letošních republikánských primárek se bude v Nevadě účastnit až čtvrtečních volebních shromáždění. Na základě jejich výsledků také bude strana rozdělovat delegáty na nominační sjezd. Haleyová už v nich nekandiduje.
Za tento vnitrostranický rozkol může rozhodnutí nevadských zákonodárců. Ti v reakci na plán federálních demokratů přijali zákon, který vyžaduje, aby se v Nevadě konaly prezidentské primárky, a nikoli volební shromáždění. Je to součást snahy demokratů upřednostnit v nominačním procesu státy s pestřejším složením populace.
Republikánská strana však tento zásah do způsobu nominace kandidátů odmítla a rozhodla, že bude pokračovat v konání volebních shromáždění a všem kandidátům, kteří se zúčastnili primárek, zakáže účast na volebním shromáždění, které bude fakticky rozdělovat delegáty.
Volební shromáždění vs. primárky
Většina států USA nominuje preferované prezidentské kandidáty v takzvaných primárkách. Jde v podstatě o minivolby. Zpravidla je organizuje stát a z pohledu voliče se příliš neliší od běžných voleb.
V Iowě a na pár dalších místech se ale konají takzvaná volební shromáždění (v angličtině caucuses). Ta mají jiný a také o něco složitější průběh.
Jde o sérii stranických setkání konaných po celém státě, na nichž účastníci projednávají stranické záležitosti a deklarují své preference pro prezidentského kandidáta, který bude stranu zastupovat ve finální rovince boje o Bílý dům. Následně všichni přítomní odevzdají své hlasy.
„Na volební shromáždění přijdete, probíhá tam schůze, politikaří se a následně se hlasuje. Je to časový závazek v určitou dobu a v určitý den. Není to pohodlné a rozhodnutí chtít jít je pro lidi mnohem obtížnější,“ vysvětlila v rozhovoru pro Seznam Zprávy průzkumnice veřejného mínění Ann Selzerová z Iowy. I proto bývá v caucuses zpravidla také nižší účast než v primárkách.
Haleyová se minulý rok spolu s dalšími kandidáty, kteří v průběhu nadcházejících měsíců z boje odstoupili, rozhodla registrovat do primárek. Donald Trump a někteří další se však rozhodli pro volební shromáždění.
Kromě republikánů tentokrát v Nevadě volili i demokraté. Jejich primárky jednoznačně ovládl stávající prezident Joe Biden. Podle průběžných výsledků pro něj hlasovalo 90 procent voličů.
Biden před třemi dny dle očekávání rovněž zvítězil v primárkách v Jižní Karolíně. Předtím vyhrál i v New Hampshire, kde oficiálně nekandidoval, protože stát nerespektoval rozhodnutí strany odsunout tento novoanglický stát v primárkovém kalendáři na později. Voliči využili možnost ho na volební lístek dopsat.
Přestože se Biden nemusel obávat v Nevadě prohry, v neděli a v pondělí tam vedl kampaň, jak podotýká agentura AP. Tento stát bude totiž jedním z těch, které rozhodnou o výsledku listopadových voleb amerického prezidenta.
