Znalec o Wildersovi: Volí ho i někteří muslimové. Mají pocit, že migrace zašla daleko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Nizozemsku/

Nizozemského antievropského radikála Geerta Wilderse zná jen málokdo tak dobře jako on. Sedmatřicetiletý historik, spisovatel a publicista Geerten Waling o něm dokončuje knihu, jejíž větší část napsal už zesnulý politolog Meindert Fennema.

Geert Wilders je momentálně v Haagu, faktické metropoli Nizozemska, jedním z nejmocnějších politiků. Jeho Strana pro svobodu (PVV) v listopadu poprvé zvítězila v parlamentních volbách. I když se jí zatím nedaří sestavit vládu, průzkumy naznačují, že si svou popularitu udrží i v červnových volbách do Evropského parlamentu.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy, který proběhl v elegantním prostředí kavárny na amsterodamském nádraží, popisuje Waling, v čem je Wilders jiný než ostatní národovečtí vůdci, jak ho vnímají jeho voliči a proč už přestal mluvit o odchodu z Evropské unie.

„Strana pro svobodu (PVV) už není jedinou protiislámskou stranou, reaguje ale na společenské problémy a zvláště dělnická třída cítí, že Wilders vidí její problémy a snaží se ji zastupovat. Dokonce i někteří muslimové mají pocit, že migrace se dostala příliš daleko a že jim nově příchozí berou práci a bydlení,“ popisuje Waling důvody Wildersova úspěchu.

Zkuste mi popsat atmosféru, která před evropskými volbami panuje v Nizozemsku. Je to jiné než před loňskými parlamentními volbami, které vyhrála Strana pro svobodu Geerta Wilderse?

Ano, změnila se. V minulých evropských volbách neměl Wilders úspěch. Získal jen jedno křeslo, to ale později ztratil, protože jeho poslanec přešel k další pravicové straně, Fórum pro demokracii. Teď ale v listopadu získal 37 poslaneckých křesel v nizozemském parlamentu, to je téměř čtvrtina křesel pro stranu, která prakticky neexistuje, on je jejím jediným členem.

Byl to velký šok, i když Wilders je teď navíc nejdéle sloužícím členem parlamentu, bude to brzy už 26 let. Měl by být nejznámějším politikem, ale lidé ho ve skutečnosti moc neznají.

Po minulých volbách panuje velký strach mezi levicovými stranami, co se teď bude dít. To je myslím velmi naivní, i někteří mí kolegové z řad novinářů zcela opomíjeli Wildersův potenciál. Byli přesvědčeni, že může získat maximálně 15 nebo dvacet křesel v parlamentu a že se dá pracovat bez ohledu na něj. To už ale nepůjde. Byl to budíček, který se znovu projeví i v evropských volbách. Geert Wilders je životaschopný a může něco změnit i v Evropě.

Můžete srovnat Wilderse s dalšími protievropskými lídry, ať už s francouzskou političkou Marine Le Penovou nebo maďarským premiérem Viktorem Orbánem?

Geert Wilders je mnohem liberálnější než většina podobných stran, není křesťanským konzervativcem, je ale více protiislámský a je hodně proti migraci. Je ale také demokratem, miluje parlament, a když dostal vloni cenu za 25 let služby v parlamentu, dojalo ho to k slzám. Od šéfky parlamentu tehdy dostal stříbrnou sošku kočáru.

Je na jednu stranu proti establishmentu, na druhou stranu je ale stoupencem parlamentní demokracie - v tom se od mnohých krajně pravicových politiků liší, oni často chtějí parlament zrušit. Wilders v něm chce reprezentovat lidi, jejichž hlas není slyšet.

Nezdá se tedy, že byste ho považoval za nějaké nebezpečí pro demokracii ve vaší zemi…

Ne. Hodně se o tom v Nizozemsku mluvilo, myslím ale, že je to naprostý omyl. Nikdo nemiluje nizozemskou parlamentní demokracii tolik jako Geert Wilders, ale je hrozbou pro některé aspekty právního státu, pro liberální demokracii s lidskými právy, které tu máme, pro ústavu a mezinárodní smlouvy.

Řada jeho myšlenek je v konfliktu se základními lidskými právy - chce například zavřít mešity, islámské školy, zakázat korán… Dá se říct, že to je v rozporu se svobodou vyznání nebo svobodou vyjadřování či shromažďování. To je velmi problematické. Parlament on ale nikdy měnit nechtěl, stejně jako volební zákon, ani nijak podvádět ve volbách.

Teď ale nemůže sám vládnout, protože na to nemá dost křesel, proto vyjednává s dalšími třemi stranami. Všechny své nápady teď dal k ledu, vzdal se také funkce premiéra. On ostatně věděl, že premiérem být nemůže, protože za ním nestojí normální strana, PVV je spíš sekta. Musí si tedy nejdříve vytvořit pořádnou stranu, o to ale během dvaceti let od svého odchodu z liberální strany (VVD) neprojevil zájem.

Lidem, které znepokojují současná vyjednávání, bych vzkázal: Už jen ten fakt, že Wilders dal své neústavní nápady k ledu, je důkazem silného právního státu v Nizozemsku.

Zmínil jste jeho protiislámské smýšlení. Jeden zde žijící Maročan mi říkal, že Wilderse volí i dost muslimů. Jak to s tím jde dohromady?

Wildersova Strana pro svobodu není rasistická, je v ní hodně Indonésanů, lidí ze Surinamu, ale také muslimů, Arabů, Turků a Íránců, kteří mají Wilderse opravdu rádi. PVV už není jedinou protiislámskou stranou, reaguje ale na společenské problémy a zvláště dělnická třída cítí, že Wilders vidí její problémy a snaží se ji zastupovat. Dokonce i někteří muslimové mají pocit, že migrace se dostala příliš daleko a že jim nově příchozí berou práci a bydlení - a právě bydlení je teď velký problém.

Umírnění muslimové pak vidí, že wahhábismus a salafismus se dostal do některých mešit a proudí tam peníze z Perského zálivu, a na to Wilders útočí.

Ve své knize také cituji jednu americkou novinářku, která po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách řekla, že novináři berou Trumpa doslova, ale ne vážně, zatímco jeho voliči ho berou vážně, ale ne doslova. A stejné je to s Wildersem. Jeho voliči ho berou vážně, ale ne doslova - když říká, že zavře všechny mešity a zakáže korán, berou to jako metaforu. Novináři se ale bouří s tím, že je to v rozporu s lidskými právy. Lidé si také nemysleli, že Trump zavře celou hranici s Mexikem, ale že to jen zkusí. A to lidé, kteří se cítí vládou opuštění a přehlížení, ocení.

V posledních dvaceti letech žije Wilders pod vůbec nejpřísnější ochranou proti terorismu. Když někam jde, má kolem sebe zhruba dvanáctičlennou ochranku, má tak velmi izolovaný osobní život. I tak je ale politikem, ze kterého mají voliči pocit, že jim rozumí.

Jak byste charakterizoval jeho voliče?

Je to hlavně dělnická třída s nižším vzděláním, která žije spíše na předměstích než ve velkých městech. Jsou to často lidé, kteří volí buď Wilderse, nebo nevolí vůbec. Mezi etablovanými stranami a těmito lidmi se totiž vytvořila propast, žádná jiná strana je nereprezentuje.

V evropské politice Wilders prosazoval nexit, tedy nizozemský odchod z EU. Teď už o něm ale nemluví, že?

Ano, asi před dvěma týdny začal náhle mluvit o reformování Evropské unie místo odchodu. Myšlenky na nexit se tak vzdal, stejně jako dalších věcí, včetně postu premiéra. Navzdory tomu zůstává u svých voličů populární. Jak jsem už říkal, neberou ho doslova.

Vzdal se nexitu spíše ve snaze vyjít vstříc případným koaličním partnerům, nebo spíše proto, že Nizozemci jsou hodně proevropští?

Platí to první, jeho voliči jsou naopak velmi protievropští. Když budu trochu psychologizovat, řekl bych, že Geert Wilders se vždycky chtěl stát částí establishmentu. On pochází z provincie Limburg, která je trochu opomíjenou částí země. Žijí tam katolíci, lidé mají divný přízvuk, na protestantském severu a centru země v Amsterodamu, Rotterdamu a Haagu je Limburg považován za zadní dvorek. Už tím se cítil znevýhodněn, nemá také univerzitní titul, dříve byl členem VVD, necítil se tam ale respektován. Když pak nastoupila první vláda Marka Rutteho, on a jeho PVV byli de facto její součástí - neměl tam sice ministry, ale toleroval ji, a pomáhal jí tak přežít.

Myslím, že teď snil o tom, že bude premiérem, už ale vidí, že to nebude možné. Kdyby se stal ministrem, bylo by to složité i proto, že by musel opustit parlament - u nás nelze sedět ve vládě i v parlamentu - a nechat tam své poslance samotné.

Jak velké volební téma je pro Nizozemsko a Wilderse samotného válka na Ukrajině?

Myslím, že moc ne, protože na tom panuje ve společnosti vcelku shoda. Kromě menší strany Fórum pro demokracii, která je vyloženě proruská, tu Rusko přátele nemá. Wilders byl proti posílání zbraní Ukrajině, ale také to teď uložil k ledu, pro něho to není zásadní téma. Ostatně nedávno zveřejnily vaše tajné služby zprávu o Ruskem placených politicích, byli tam i dva Nizozemci z Fóra pro demokracii. Tu stranu tvoří šílenci, kteří myslím nezískají ve volbách do Evropského parlamentu ani jediné křeslo.

Zajímavé bude sledovat, jestli Wilders dokáže v červnu voliče zmobilizovat, protože je Evropská unie nezajímá a tyto volby považují za ztrátu času.

Někteří politici bojující proti establishmentu své názory spíše předstírají a zakládají strany jako byznysový projekt, viděli prostě mezeru na trhu. To tedy není případ Wilderse, že?

Ne, Wilders je jiný. Když se vrátím k jeho odporu proti islámu, ten on opravdu myslí vážně. On sám nemá kvůli bezpečnosti svůj vlastní osobní život. Vede sice Stranu pro svobodu, je ale jedním z nejméně svobodných lidí v Nizozemsku. Bez ochranky nemůže jít nikam, nemůže dokonce ani řídit auto. Pro své voliče je tak proto něco jako mesiáš - trpí za to, aby oni byli svobodní. Oni sami by to ale nikdy nepřiznali.

Wilders to rozhodně nedělá pro peníze - kdyby vybudoval stranu a nebyl jejím jediným členem, dostával by od státu mnohem větší peníze, než teď PVV dostává. Možná kolem ní nějací takoví lidé hledající příležitost jsou, Wilders to ale není.

Ovlivnila jeho přesvědčení i vražda populistického politika Pima Fortuyna v roce 2002?

Ano, ale ještě více smrt Thea van Gogha. To byl filmař, kterého zavraždil nizozemsko-marocký džihádista v roce 2004. Van Gogh tvořil film s Ayan Hirsí Alíovou, somálsko-nizozemskou političkou, blízkou kolegyní a spojenkyní Wilderse. Dělal ho právě s Geertem Wildersem. Terorista zabil van Gogha proto, že ona byla příliš střežená.

Od té doby má Wilders policejní ochranu, už to bude dvacet let a Wilders celou tu dobu cítí důsledky vraždy Thea van Gogha. Běžně dostává výhrůžky smrtí, byly proti němu vydány i fatwy. Normální život už zřejmě nikdy žít nebude. A ano, pro jeho voliče byla smrt Pima Fortuyna bodem zlomu, od té doby mnozí z nich začali volit protiislámsky.