Deformace povrchu byla enormní, říká expertka k erupci sopky na Islandu

Islandský poloostrov Reykjanes postihla v noci na úterý mohutná puklinová erupce.

Tamní úřady se na probuzení přírodního živlu připravovaly několik týdnů. Preventivně například uzavřely jen pár kilometrů vzdálené město Grindavík, a to kvůli obavě, že by vyvěrající láva mohla odtékat jeho směrem a ohrozit místní.

Co se bude dít dále, je zatím podle vědecké pracovnice Jany Doubravové ze Seismického oddělení Geofyzikálního ústavu AV ČR těžké vysledovat.

„Sopečná aktivita ale bude pravděpodobně v následujících dnech pokračovat a vyvíjet se. Můžou se otevřít další trhliny a i rychlost výlevu a tedy i objem lávy se může značně měnit,“ přibližuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Co zatím o erupci na poloostrově Reykjanes víme?

Začala včera večer ve 22:17 místního času (23:17 SEČ). Zformovala se asi čtyři kilometry dlouhá trhlina, ze které tryská láva – odhaduje se, že až do výšky 150 metrů.

Rychlost výlevu byla zpočátku až 100 až 200 metrů krychlových za sekundu, nyní aktivita trochu zpomalila na pár desítek kubických metrů za sekundu. Prasklina, ze které láva prýští, je asi tři kilometry severně od Grindavíku.

Úřady na Islandu se na možnou erupci připravovaly týdny. V pondělí k ní „konečně“ došlo. Jak ji zatím hodnotíte?

Na hodnocení erupce je opravdu brzy. Samozřejmě je pro obyvatelé Grindavíku dobré, že se trhlina otevřela dál od města a láva stéká směrem k severu, tedy směrem od města. Sopečná aktivita ale bude pravděpodobně v následujících dnech pokračovat a vyvíjet se. Můžou se otevřít další trhliny a značně se může měnit rychlost výlevu a tedy i objem lávy.

Láva tedy zatím odtéká směrem od Grindavíku. Co nicméně hrozí, pokud se směr odtoku změní?

Pokud zůstane zdroj lávy dále od města, určitě lze její tok – v případě nepříznivém pro Grindavík – korigovat valy a bariérami podobně jako v předchozích letech. Pokud ale láva doteče do města, škody na infrastruktuře a stavbách budou velké.

Islandské úřady varují místní, aby se k místu erupce nepřibližovali. Zmiňují například nebezpečí úniku toxických plynů. Můžete popsat, o co se jedná, a jaká další nebezpečí v souvislosti s erupcí hrozí?

Sopečné erupce často doprovází emise jedovatých plynů a je potřeba jejich koncentraci průběžně monitorovat společně s rychlostí a směrem větru, aby nedošlo k ohrožení osob.

Dalším rizikem je pohyb lidí po čerstvě ztuhlé lávě (jak úřady opakovaně upozorňují a varují), kdy hrozí propadnutí tenkou svrchní vrstvou.

Pokud by se horká láva střetla například s mořskou vodou, došlo by k uvolnění toxických plynů. V blízkém okolí by asi zahynuli mořští živočichové a poškození přístavu by pro Grindavík, největší rybářské město Islandu, bylo velmi nepříjemné.

O čem vypovídá rozsah zemských prasklin, které jsou podle expertů nevídané?

Deformace povrchu doprovázející formování magmatické žíly byla opravdu enormní a četné trhliny to dokládají.

Jak se bude podle vašeho názoru situace vyvíjet dál? Lze vůbec něco předpovídat?

Predikce vývoje je velmi složitá a každá taková „předpověď“ musí být brána s velikou rezervou. Já si netroufám ani tipovat.

Může se podle vás opakovat scénář z roku 2010, kdy výbuch sopky Eyjafjallajökull rozsáhle paralyzoval letecký provoz v Evropě?

Myslím, že spíše ne. Erupce je dost odlišná od té z roku 2010. Erupce Eyjafjallajökull vynášela do atmosféry velké množství sopečného popílku, který byl pro leteckou dopravu nebezpečný. To se v tomto případě neděje a ani se neočekává, že by se charakter erupce mohl takto změnit.

Co se odehrálo na Islandu, popisuje i geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.