Po pařížském okruhu se pojede padesátkou. Opozice věští dopravní katastrofu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zklidnění dopravy v pařížské metropoli je jedním z hlavních programových cílů pařížské starostky Anne Hidalgové. Socialistické političce se už podařilo prosadit omezení rychlosti na 30 km/h ve většině metropole, nyní přichází na řadu i městský okruh, tzv. Boulevard Périphérique.

V pondělí Hidalgová oznámila, že od 1. října se nejvyšší povolená rychlost na okruhu sníží ze současných 70 km/h na 50 km/h. „Pracujeme na tom už od roku 2018, není to žádné nové téma,“ citoval starostku deník Le Parisien.

Zdůraznila přitom, že rada města se na potřebě snížit rychlost shoduje a že velký kus práce odvedli už před lety centristé, díky nimž získal projekt jednomyslnou podporu.

Plán oznámili politici veřejnosti loni s tím, že opatření by mělo zlepšit zdraví půl milionu lidí žijících v blízkosti okruhu. Zároveň má jít o jeden z odkazů olympijských a paralympijských her, které Paříž toto léto hostila.

V 70. letech, kdy 35 kilometrů dlouhý okruh, který má až osm pruhů, vznikal, byl považován za symbol modernizace. V posledních desetiletích je ale spojen spíše s neustálými zácpami a je černou můrou pro ekology i urbanisty.

Zatímco starostka Hidalgová mluví o jednomyslném rozhodnutí radnice, v opozici čelí plán ostré kritice. K ní se přidal například bývalý ministr dopravy Clément Beaune.

Jedním z argumentů proti je, že se snížení rychlosti dotkne především lidí, kteří bydlí mimo hlavní město. Opatření „opět penalizuje Francii na druhé straně silničního okruhu, která se při každodenních cestách neobejde bez svého vozidla,“ napsal v tiskové zprávě Philippe Nozière, prezident organizace sdružující 40 milionů motoristů.

Faktem je, že podle průzkumu mobility regionu Ile-de-France žije 80 procent uživatelů městského okruhu mimo Paříž.

Ti rovněž radnici kritizují za to, že se rozhodla rychlost snížit, aniž by si udělala studii o dopadech na dopravu v oblasti. Tu nicméně zákon nevyžaduje.

Prezidentka regionu Ile-de-France a někdejší uchazečka o Elysejský palác Valérie Pécresseová očekává dopravní katastrofu – řidiči se podle ní budou chtít vyhnout zácpám, a proto budou využívat malé uličky v okolí okruhu.

Politička také zpochybnila zdravotní přínos ve snížení hluku. Připomněla, že nátěry na vozovce už nebyly dělány léta a že už existují materiály, které umožňují hlukovou zátěž snižovat i jinak než zpomalením rychlosti.

Ekolog David Belliard ale argumentuje tím, že když se rychlost sníží, budou řidiči plynuleji najíždět na okruh a že snížení rychlosti obecně vede k větší plynulosti dopravy. Po Boulevard Périphérique denně projede na 1,2 milionu aut.

Poněkud sporný je i dopad snížení rychlosti na životní prostředí, respektive množství vypouštěných emisí. Na nich se přitom městský okruh podílí velkou měrou - v případě oxidů dusíku stojí za čtvrtinou ve městě vypouštěných emisí, v případě drobných částic PM10 jde o 20 procent.

Odborníci sice obecně mají za to, že snížení rychlosti je spojené s menším počtem emisí, některé studie ale poukazují na to, že více záleží na provozu v daném místě. „Za nadměrné znečištění je zodpovědný silniční provoz, ale primárním faktorem není rychlost,“ řekl stanici FranceInfo Pierre Pernot z organizace Airparif, která měří kvalitu ovzduší ve Francii.

Prefektura v Rennes už v roce 2015 experimentovala se snížením rychlosti o 20 km/h na tamním obchvatu. Výsledky ale byly rozporuplné - někde se znečištění snížilo, v jiných částech města ale naopak zvýšilo. Radnice se tak vrátila k původní „devadesátce“. Na 70 km/h pak v posledních měsících snížila rychlost na okruhu města Lyon a Lille, informoval deník Libération.

Méně sporný je pak vliv na bezpečnost. Experti se shodují, že nižší rychlost vede k méně úmrtím, protože při ní dochází k menším nárazům. „Pokles průměrné rychlosti o 1 % snižuje počet smrtelných nehod o 4 % ,“ uvádí web Road Safety,. Podle stejného zdroje je právě rychlost hlavní příčinou úmrtnosti na francouzských silnicích a stojí za 31 procenty dopravních nehod.