Dechberoucí pohled na vulkanicky nejaktivnější svět Sluneční soustavy

Jupiterův měsíc Io je vulkanicky nejaktivnějším světem ve Sluneční soustavě. V prosinci a únoru okolo něj proletěla sonda americké vesmírné agentury NASA Juno a poslala na Zemi detailní snímky tělesa.

Juno se k měsíci přiblížila na vzdálenost asi 1 500 kilometrů od jeho povrchu, jde tak o nejbližší průlet tělesa ze Země okolo Io za posledních 20 let.

Sonda zaznamenala například místo zvané Loki Patera. Jde o lávové jezero. Pozoruhodné na něm je, že uprostřed nebývale horké plochy (několik tisíc stupňů Celsia) jsou ostrovy, které jsou podle předpokladu vědců naopak velmi mrazivé, stejně jako kůra lemující jezero, jak popisuje americká stanice CNN.

„Když vyvěrá magma po výbuchu sopky, okamžitě zmrzne a pravděpodobně z něj vznikne sírový sníh,“ vysvětlil Scott Bolton, vedoucí výzkumu měsíce Juno v Southwest Research Institute, jak to chodí na povrchu Io.

„Získali jsme skvělé detailní záběry a další údaje o 200 kilometrů dlouhém lávovém jezeře zvaném Loki Patera… Zrcadlový odraz jezera, který naše přístroje zaznamenaly, naznačuje, že části povrchu Io jsou hladké a připomínají vulkanicky vytvořené obsidiánové (sopečné) sklo na Zemi,“ přiblížil význam nových snímků Bolton.

Astronomové si od dat ze sondy Juno slibují, že lépe pochopí vulkanickou dynamiku Io.

Tým převedl část získaných dat ze sondy Juno do animací, které přibližují povrchovou strukturu jezera Loki Patera i hornatého útvaru Steeple Mountain. Juno horu detekovala pomocí slunečních paprsků dopadajících na povrch měsíce. Dramatické stíny pak odhalily velmi ostrý vrchol útvaru.

Na povrchu měsíce se nachází více než 400 aktivních sopek. Erupce na povrchu vytvářejí oblaka síry a oxidu siřičitého, která dosahují výšky až 500 kilometrů. Síra a oxid siřičitý způsobují i zabarvení měsíce.