Článek
Seznam australských obětí internetové šikany se za poslední měsíce rozšířil nejméně o dvě dívky, píše americká CNN. V září si na život sáhla Charlotte O’Brienová, po ní i Ella Catleyová-Crawfordová. Oběma bylo 12 let a podle jejich rodin spáchaly sebevraždu kvůli šikaně přes sociální síť Snapchat.
Ellu prý šikanovaly další dívky tak, že se v aplikaci vydávaly za někoho jiného a šířily její soukromá videa. „Šikana na sociálních sítích je skutečná,“ uvedli její příbuzní tučným písmem na stránce GoFundMe, kde vybírali peníze na dívčin pohřeb.
I Charlotte se stala terčem spolužáků. Její rodiče Matthew Howard a Kelly O’Brienová se po její smrti zapojili do kampaně, která na kyberšikanu dětí upozorňuje. V souladu s dceřiným posledním přáním veřejně mluví o tom, že školy musí brát stížnosti, které se k nim dostanou, vážně.
Psycholožka Danielle Einsteinová pro americkou CNN podotýká, že pro školy je obtížné něco takového kontrolovat. Dětské interakce na internetu se totiž odehrávají mimo vyučovací hodiny, mimo prostředí školy.
Howard si omezení uvědomuje. „Nejde mi o žádnou pomstu. Vím, že pracujeme s dvanáctiletými dívkami. Chci, aby školy reagovaly a jednaly, když je na to někdo upozorní poprvé, ne až podruhé nebo potřetí,“ citoval jeho slova australský server ABC. Školy podle něj na výzvy zatím moc nereagují.
Začátkem listopadu rodiče odjeli i do australské metropole Canberry, aby premiérovi Anthonymu Albaneseovi předali petici, která vyzývá ke zvýšení věkové hranice pro přístup k sociálním sítím.
„Žádný rodič si nechce projít tím, čím si procházíme my,“ řekl Howard skupině 36 Months, která za peticí stojí. Třicet šest měsíců jsou totiž tři roky, o které chtějí hranici pro užívání sociálních sítí zvednout – tedy ze stávajících 13 let na 16.
Zákaz pro děti do 16 let
Australská vláda už tou dobou na úpravě zákonů pracovala. Doufá, že tento týden se jí podaří v parlamentu prosadit zákon, jehož cílem je právě dostat ze sociálních sítí účty dětí mladších 16 let. Týkalo by se to nejen zmíněného Snapchatu, ale i TikToku, Facebooku, Instagramu, Redditu, X a dalších sítí.
Pokud návrh projde, soudy budou smět uložit pokutu až 50 milionů australských dolarů (přes 770 milionů korun) společnostem provozujícím sociální média, u kterých se zjistí, že nepodnikly přiměřené kroky k tomu, aby zabránily dětem mladším 16 let používat jejich služby.
Vláda podle CNN neříká technologickým společnostem, jak to mají dělat, ale očekává od nich, že na základě ustanovení zákona přijmou dostatečné technologie pro ověřování věku.
Psycholožka Einsteinová opatření podporuje. Telefony a skupinové chaty podle ní nahrazují osobní interakce, ve kterých se děti učí navazovat reálné kontakty s lidmi a řešení konfliktů. „Všechny chyby, které děti udělají, najednou vidí celé skupiny,“ popisuje úskalí sdílení na sítích.
Na omezení panuje i vzácná shoda mezi australskými politiky. Zvýšení věkové hranice navrhla v červnu opoziční Liberální strana, což pak podpořil labouristický premiér i šéfové vlád australských států a teritorií.
„Chci mluvit s australskými rodiči. Sociální média příliš často vůbec nejsou sociální a to všichni víme. Pravdou je, že našim dětem škodí,“ řekl premiér Anthony Albanese ve videu zveřejněném na instagramu, který je jedním z cílů zákazu.
„Rodiče to vidí na vlastní oči. Vždyť jsou tu i sebevražedné dopisy. Děti, které spáchaly sebevraždu, píší své dopisy na rozloučenou a říkají, že v jejich smrti hrála roli sociální média, a my stále vážně diskutujeme o tom, zda sociální média škodí duševnímu zdraví našich dětí?“ říká Dany Elachi, který spolu s manželkou založil alianci Heads Up Alliance, která povzbuzuje další rodiče k tomu, aby svým dětem nedávali chytré telefony.
„Tupá reakce na problém“
Existují ale i kritici, podle kterých je návrh uspěchaný a jeho politické podporovatele motivuje jen manévrování před federálními volbami. Obávají se, že opatření zažene děti, které nebudou pravidla dodržovat, do hlubin neregulovaných oblastí internetu.
Přes 140 expertů zaslalo minulý měsíc společný dopis vládě, v němž uvedli, že je zákaz „tupou reakcí na problém“ a demotivuje společnost v hledání jiných způsobů, jak zajistit větší bezpečnost na internetu.
Amanda Thirdová, spoluředitelka Výzkumného centra pro mladé a odolné na Západní univerzitě v Sydney, říká, že pro mnoho dětí je současná hranice 13 let pro registraci „zcela přiměřená“.
„Myšlenka zákazu je pro rodiče neuvěřitelně svůdná, protože mají pocit, že to prostě vypadne z jejich seznamu věcí, o které se musíte starat,“ domnívá se. „Ve skutečnosti však zákaz nepřinese úlevu, kterou rodiče hledají. Sítě budou i do budoucna nedílnou součástí rodičovství,“ řekla.
Volání po zákazu je podle ní „motivováno politickými a ekonomickými otázkami“. Dvě hlavní strany, které zákaz podporují, se totiž příští rok utkají ve federálních volbách. Mediální společnost News Corporation, která zákaz prosazuje, zase vede spor se samotnou firmou Meta – vlastníkem Facebooku a Instagramu.
