Článek
Požáry v Řecku se po zhruba 10 dramatických dnech, alespoň prozatím, uklidnily. Na nejpostiženějším ostrově Rhodos o víkendu přestal platit stav nouze a zlepšení situace je patrné i z pohledu do nástroje NASA zobrazujícího výskyt požárů na základě dat ze satelitů. Na Rhodosu, Krétě ani Korfu nesvítí ani jedna červená tečka.
Pohled z vesmíru na Řecko nicméně nevypadal zrovna dramaticky ani minulý týden. Zatímco média plnily články s titulky o ohnivém pekle, klimatologové bili na poplach a mluvilo se i o pohnuté budoucnosti turistiky ve Středomoří, na mapě požárů Řecka svítilo jen pár teček.
Pohled na požárovou mapu v době vrcholu ohnivé série v Řecku na začátku minulého týdne.
V sobotu nevýjimečnost požárů co do počtu a rozlohy potvrdila i nová aktualizace statistik Evropského zpravodajského systému lesních požárů (EFFIS). Neznamená to ale, že situace v zasažených oblastech nebyla vážná ani že klimatický alarm není na místě.
Nejdřív ale slibované statistiky.
Srovnání kumulativní spálené plochy v Řecku za letošní rok s předešlými lety ukazuje, že sezona roku 2023 je nadprůměrná, ale do maxima (v grafu ho znázorňuje horní linka vybarvené oblasti), tedy rekordu z období po roce 2006, od kdy EFFIS funguje, má ještě hodně daleko:
Podobně tomu mimochodem zatím je i v celoevropském měřítku.
Kvůli zvýšenému zájmu o požáry se v posledních dnech z médií mohlo zdát, že oheň nebývale řádí v celé Evropě. Objektivně tomu tak ale nebylo – poslední týdny jsou stejně jako v Řecku i v celoevropském průměru lehce nadprůměrné, ale rozhodně ne bezprecedentní.
Minulý týden v Řecku tedy byl příkladem situace, kdy na sebe statisticky nepříliš významné požáry strhnou velkou pozornost kvůli dramatičnosti, a ne nutně kvůli rozsahu.
O vážnosti situace nicméně není pochyb. Požáry se šířily na relativně malém Rhodosu, kde se s ohněm špatně bojuje a špatně se před ním také uniká, navíc ještě k tomu na něm přebývají tisíce turistů ze všech koutů Evropy a další se tam chystali. Během asi 10 dní shořela značná část ostrova, z níž musely být evakuovány desítky tisíc lidí. Hořelo navíc i na dalších ostrovech i v centrálním Řecku. Zemřeli nejméně čtyři lidé.
Takto hořel Rhodos:
Pro klimatology to znamenalo příležitost zopakovat to, co říkají už roky – že lesní požáry budou kvůli postupující klimatické změně pravděpodobně stále častější.
Na tom nic nemění ani výroky řeckých úřadů o tom, že většina požárů byla založena lidskou rukou. Tak tomu totiž bývá u většiny lesních požárů obecně a není na tom nic nového. Kvůli klimatické změně je ale stále víc dní s počasím vhodným k šíření plamenů, při nichž je mnohem větší pravděpodobnost, že se z první jiskry založené člověkem stane mohutný požár.
Pokud se tedy lidem nepodaří najít způsob, jak efektivně eliminovat zdroje požárů, či zamezovat jejich šíření hašením a péčí o krajinu, bude jejich počet a intenzita kvůli stále častějšímu „požárovému počasí“ narůstat.
Poslední dny v Řecku byly ukázkou toho, jaké problémy můžou požáry působit, když udeří na zranitelném místě. Na varovný trend nicméně lépe upozornila loňská sezona.
Podívejte se na srovnání z článku z konce loňského července:
Když zůstaneme v současnosti, stačí se podívat na druhou stranu planety. Opravdu výjimečné požáry počtem i rozlohou zažívá Kanada.
