Článek
Podle OSN už ruská invaze na Ukrajinu donutila více než 2,2 milionu lidí uprchnout do sousedních států. Místo toho, aby se uprchlíci setkávali s xenofobií, detenčními centry a hrozbami repatriace, jsou vítáni s otevřenou náručí, píše CNN.
„Když je v Evropě válka a evropský soused je vystaven tomu, co vidíme na Ukrajině, nemám nejmenší pochybnosti. Musíme pomoci, jak nejlépe umíme… tím, že Ukrajince přivítáme na dánské půdě,“ řekl Mattias Tesfaye, dánský ministr zahraničních věcí.
Kritici však obviňují dánskou vládu z pokrytectví, neboť v současné době vyzývá syrské uprchlíky pocházející z Damašku a jeho okolí, aby se tam vrátili. A to navzdory probíhající občanské válce a brutální pověsti tamního režimu.
Od loňska totiž v Dánsku platí zákon schválený v roce 2019, který stanovuje, že Sýrie je bezpečná země a běženci se do ní mají vracet. I když boje v oblasti Damašku značně utichly, dánská vláda podle aktivistů vystavuje Syřany nebezpečí.
Naproti tomu připravuje vláda novou legislativu, která Ukrajincům usnadní získání povolení k pobytu, aby mohli rychle nastoupit do školy nebo do zaměstnání.
Dánské ministerstvo pro imigraci a integraci ve svém prohlášení pro server CNN uvedlo, že se všemi uprchlíky zachází stejně. „Bez ohledu na zákon o povolení k dočasnému pobytu pro osoby vyhoštěné z Ukrajiny mají všechny osoby žádající o azyl v Dánsku stejná práva v dánském azylovém systému,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Michala Clante Bendixenová, vedoucí organizace Refugees Welcome Denmark, která se zasazuje o zefektivnění azylového systému, však uvedla, že rozdílné zacházení s uprchlíky naznačuje, že vláda přikládá „vyšší hodnotu životu bílých“.
Podle ní to ukázala migrační krize v roce 2015. „Pokud přijdou lidé z Afghánistánu nebo Sýrie, budou přijímáni s podezřením, budou nazýváni migranty, dokud nezískají status uprchlíka. Ale nyní Ukrajince okamžitě nazýváme uprchlíky. Jaký je v tom rozdíl?“
V Dánsku stále žije přes 30 tisíc syrských uprchlíků. Odhaduje se, že 600 z nich bylo zbaveno statusu rezidenta.
Mohli bychom být upřímní v tom, že raději pomůžeme ukrajinským uprchlíkům než Somálcům a Palestincům.
Podle odborníků na azylovou problematiku sice dánská vláda nemůže Syřany repatriovat, protože se Sýrií nemá diplomatické vztahy, ale snaží se je donutit k odchodu tím, že jim Dánsko vytvoří co nejméně přívětivé místo k životu a uhradí jim náklady na cestu zpět.
„Mohli bychom být upřímní v tom, že raději pomůžeme ukrajinským uprchlíkům než Somálcům a Palestincům,“ uvedla bývalá ministryně pro přistěhovalectví za Liberální stranu Inger Stojbergová na svém facebooku. „Nikdo se neodváží říct, jak to je: Je to proto, že Ukrajinci jsou nám podobnější a že jsou to především křesťané.“
Záleží na tom, že Ukrajinci utíkají před ruskou invazí. Jejich přijímání je pro evropské země dalším způsobem, jak odsoudit Putina a důrazně naznačit, na které straně konfliktu stojí.
Odborník na migraci a azyl Lamis Abdelaaty si myslí, že větší benevolence vůči Ukrajincům souvisí s identitou. „Ukrajinci jsou vnímáni jako běloši, křesťané. Syřané, Afghánci a další takto vnímáni nejsou. Lidé sympatizují s uprchlíky, o kterých si myslí, že sdílejí jejich rasu, náboženství atd.“
Podle něj je však otázka identity jen částí tohoto příběhu. „Je tu také zahraničněpolitický rozměr. Záleží na tom, že Ukrajinci utíkají před ruskou invazí. Jejich přijímání je pro evropské země dalším způsobem, jak odsoudit Putina a důrazně naznačit, na které straně konfliktu stojí,“ dodal.
Během migrační krize v roce 2015 přišel do Evropy odhadem jeden milion žadatelů o azyl. S touto vlnou přišel nárůst protiimigrantské politiky, jak bylo vidět v Dánsku, a nárůst podpory krajně pravicových stran, které migranty odmítaly.
Útočiště mimo válkou ohroženou zemi nyní hledají hlavně ženy, děti a starší lidé. Jejich počet OSN odhaduje na více než dva miliony a očekává se, že bude ještě narůstat, obzvlášť pokud útoky na ukrajinská města ještě zesílí.
