Damašek ochrnul. Takhle špatně v zemi sužované válkou ještě nebylo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sýrie zažila v posledních letech více hrůzy než jakákoliv jiná země v regionu. Teror Islámského státu, bombardování, emigraci, vysídlování, únosy, korupci, špatné hospodaření, sankce i nedostatek zahraniční pomoci a investic.

Přesto se ale v posledních dnech a týdnech mluví o bezprecedentní situaci, panarabský deník aš-Šark-al-Awsat ji označuje doslova za ochrnutí. Ekonomická krize doléhá na blízkovýchodní zemi drtivou silou - v Sýrii panuje nedostatek pohonných hmot, rychle se prohlubuje chudoba a vysoké ceny způsobují, že mnoho lidí už nemá ani na chleba.

Řeč přitom není o provincii Idlib ovládané povstalci nebo o Tureckem bombardovaném kurdském severu, ale o oblastech pod nadvládou režimu Bašára Asada.

Ekonomická krize vyhnala do ulic už i obyvatele jihosyrské provincie Suvajda, která byla v posledních letech oázou relativního klidu ve válkou zmítané zemi. Na rozdíl od sousední provincie Dará, kde začaly protesty v rámci arabského jara, se v Suvajdě až na výjimky nebojovalo. Provincie, v níž většinu obyvatel tvoří drúzská menšina, má částečnou autonomii a o bezpečnost se starají tamní milice.

Minulý víkend zaútočil dav na sídlo vládní administrativy, strhal portréty Bašára Asada a násilím vtrhl do budovy. Podle pozdějších zpráv syrských úřadů zde výtržníci zničili nábytek, rozkradli zařízení a budovu zapálili. Při incidentu byl zabit jeden policista a nejméně jeden z demonstrantů.

Rajján Maarúf z opozičního webu Sweida24 však serveru Middle East Eye řekl, že protestující jen reagovali na provokace bezpečnostních složek. K útoku podle něj vedlo více faktorů: „To, čeho je město svědkem, je bezprecedentní. Dochází k naprostému kolapsu životních podmínek, ekonomická situace je katastrofální. Přičítáme to zanedbání povinností ze strany syrského státu. Země je zmrzačená. Elektřinu máme na jednu hodinu denně a není žádné palivo, žádná energie.“

Stát reagoval na ekonomickou krizi rozsáhlými škrty, které zahrnují například snížení dotací na mouku a pšenici.

V prosinci také státní zaměstnanci zůstanou o dva dny doma déle, aby se ušetřilo na platech i energiích.

Své brány uzavřely některé univerzity, syrská fotbalová federace pak přerušila fotbalovou ligu, protože kluby nemají peníze na autobusy, kterými se potřebují převážet na zápasy.

Kritický nedostatek paliv způsobilo zpoždění dodávek z Íránu. Ten podle listu aš-Šark-al-Awsat zcela přerušil svoji pomoc Damašku. Sýrie byla až dosud na Teheránu (a také Rusku) zcela závislá, ať už šlo o ropu, zbraně či přímou vojenskou podporu. Té se ale nyní nedostává, aniž by bylo jasné proč.

Roli může hrát íránské zaneprázdnění současnými protesty vyvolanými smrtí Mahsá Amíníové, ale také postupná normalizace vztahů Asadova režimu s arabskými státy. To se týká zejména Spojených arabských emirátů, jejichž vládce Muhammad bin Zajíd Nahján se s Asadem, mužem obviňovaným z válečných zločinů, osobně setkal. Emiráty jsou přitom hlavní spojenec Saúdské Arábie, hlavního regionálního rivala Íránu.

Na Sýrii dopadají i důsledky ruské agrese na Ukrajině. Válka přesměrovala pozornost mezinárodního společenství jinam a výsledkem je, že západní země zcela neplní své závazky, k nimž se zavázaly na dárcovské konferenci v Bruselu.

Dalším faktorem potápějícím Sýrii je turecká ofenziva kurdských oblastí na severu - ta cílí mimo jiné i na ropnou infrastrukturu. Když navíc Asadův režim zabránil posílání humanitární pomoci do oblastí ovládaných opozičními Syrskými demokratickými silami (ty tvoří kurdské i arabské jednotky), přestali Kurdové vyvážet do zbytku Sýrie ropné produkty.