Článek
Rozsáhlý podzemní oceán jednoho z mnoha Jupiterových měsíců, Europy, pravděpodobně obsahuje uhlík. Tedy jeden ze základních stavebních kamenů života, jak ho známe. Zjistili to astronomové pomocí teleskopu Jamese Webba, oznámila NASA.
Měření a následná analýza ukázaly, že oxid uhličitý na povrchu měsíce pochází ze slaného oceánu, který se skrývá pod 16 kilometrů silnou ledovou kůrou pokrývající povrch Europy.
Díky objevu se rozhodně nedá odpovědět na otázku, jestli se v chladných a ponurých hlubinách oceánu skrývá mimozemský život. Jde nicméně o další důležitý poznatek, který podporuje teorii označující oceán na Europě jako nejslibnější místo ve Sluneční soustavě, kde ho hledat, jak podotýká britský deník The Guardian.
„Je to velká věc a jsem z toho velmi nadšený,“ řekl listu Christopher Glein, geochemik z Jihozápadního výzkumného institutu v americkém Texasu a spoluautor objevu. „Toto prostředí vypadá z hlediska astrobiologie lákavě,“ dodal.
S průměrem přes 3100 kilometrů je Europa o něco menší než pozemský Měsíc. Hypotetické formy života by se tam potýkaly s extrémně nepříznivými podmínkami, včetně povrchových teplot, které zřídkakdy přesahují -140 °C, a radiace přicházející z Jupiteru.
Život na vzdálené planetě?
„Prokázat, že se na planetě K2-18b nachází voda, bude vyžadovat mnoho dalších měření. Zatím jde pouze o spekulaci, která ale vypadá nadějně,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Marek Skarka z Astronomického ústavu Akademie věd.
Nicméně díky oceánu, který se nachází v hloubce 64 až 160 kilometrů pod ledovým povrchem, se stal měsíc hlavním kandidátem při hledání mimozemského života. Potenciální obyvatelnost hlubokého oceánu závisí na jeho chemickém složení, včetně množství biologicky nezbytných prvků, jako je nyní objevený uhlík.
Předchozí výzkumy zjistily přítomnost ledového oxidu uhličitého na povrchu Europy. Tehdy ale nebylo jasné, zda ho na povrch vyvrhl podpovrchový oceán, nebo se tam dostal při pádu meteoritu.
Vědci využili teleskop Jamese Webba, aby zmapovali rozložení oxidu uhličitého po povrchu Europy. Díky tomu našli vysokou koncentraci CO2 v oblasti Tara Regio. Jde o region o rozloze zhruba 1800 kilometrů čtverečních, kde se nachází tzv. chaotický terén. Povrchu tam dominují ledovcové trhliny a ledové hřebeny, které geologické procesy vytlačily na povrch.
„Objev oxidu uhličitého v oblastech ledového pláště Europy bohatých na soli naznačuje, že CO2 pochází z oceánu pod ním, a nikoli z vnějších zdrojů, jako jsou meteority bombardující Europu,“ vysvětluje The Guardianu Kevin Hand, astrobiolog z Laboratoře tryskového pohonu NASA a spoluautor objevu.
Hand označil toto zjištění za přelomové. „Život, jak ho známe, se rád živí oxidem uhličitým a dýchá ho. Proto náznak, že oceán na Europě může být bohatý na CO2, je velmi dobrou předzvěstí obyvatelnosti tohoto oceánu,“ dodal vědec.
Astrobiologové často hovoří o „velké šestce“ prvků, které se vyskytují v organismech žijících na Zemi: uhlík, vodík, kyslík, dusík, fosfor a síra. Čtyři z nich, uhlík, vodík, kyslík a síra, byly nyní identifikovány i na Europě. Zatím ale není jasné, zda se síra dostala na povrch z oceánu, nebo pochází z dalšího Jupiterova měsíce Io.
„Budoucí pozorování pomocí JWST (teleskopu Jamese Webba) a mise Europa Clipper, která má odstartovat příští rok, by nám měly poskytnout další informace o tom, zda jsou na Europě snadno dostupné i další stavební kameny života, jako je například dusík,“ vysvětluje Glein.
Zjištění byla zveřejněna v časopise Science spolu s druhou analýzou, která rovněž analyzovala poměr izotopů (různé formy prvku) uhlíku na Europě.
Podle Andrewa Coatese, vedoucího oddělení planetárních věd v Mullardově laboratoři vesmírných věd na University College London, který se na práci nepodílel, jsou zjištění důležitá a zajímavá. „Pro život potřebujete tekutou vodu, správné chemické složení, zdroj energie a dostatek času na to, aby se život mohl rozvinout. Domníváme se, že všechny tyto faktory mohou být na Europě přítomny,“ řekl Coates deníku The Guardian.
