Další změna postoje v německé vládě. Vicekancléř nechce z Evropy ruský terč

„Cokoli, co nyní pomůže ukrajinské armádě, musí být (na Ukrajinu) rychle doručeno,“ reagoval ještě před dvěma dny na volání Kyjeva o pomoc vicekancléř a člen německých Zelených Robert Habeck. Jenže ve čtvrtek se v rozhovoru pro server Politico na volebním mítinku v Kielu postavil na stranu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze.

Habeck zmínil obavy mezi spojenci NATO, že dodávky moderních tanků od západních společností by mohly Rusko přimět k rozšíření své války i na západní země.

„Těžké zbraně jsou synonymem pro tanky a všechny země NATO to zatím vyloučily, aby se samy nestaly terčem,“ řekl Habeck, který má také funkci ministra pro hospodářství a klima. NATO a EU podle něj musí nejprve diskutovat o tom, zda „chtějí změnit tuto linii“.

Kancléř Scholz dosud váhal s posláním těžkých zbraní na Ukrajinu a tvrdil, že Německo by mělo nejprve dosáhnout společné linie se spojenci, než bude souhlasit s vysláním pomoci například v podobě tanků. „Je správné, aby Německo jednalo v jednotě se svými partnery. A tato jednota musí být zachována za každou cenu,“ komentoval kancléřovo rozhodnutí Habeck.

Tento postoj ale nesdílejí všichni členové vládní koalice složené ze Scholzových sociálních demokratů, Zelených a liberální Svobodné demokratické strany (FDP).

Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, členka strany Zelených, tento týden vyzvala k dodání „těžkých zbraní“ na Ukrajinu, zatímco Scholze mezi řádky kritizovala slovy, že „teď není čas na výmluvy, nyní je čas na kreativitu a pragmatismus“.

Předsedkyně výboru pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová z FDP ve čtvrtek serveru Politico řekla, že mezi jednotlivými ministerstvy existuje nedostatečná koordinace, pokud jde o rozhodování o dodávkách zbraní. Obvinila také Scholze, že neprokázal potřebnou schopnost vedení.

„Vzniká tak sbor, jehož členové zpívají velmi dobře, ale dosud nenašli společný tón,“ řekla Strack-Zimmermannová. „Lituji toho, protože si kancléře osobně velmi vážím… Nyní však musí převzít svou vůdčí roli a pravomoc vydávat rozhodnutí, přestože mohou existovat jiné názory ve vlastních řadách,“ dodala předsedkyně výboru. Strack-Zimmermannová pak podle serveru trvá na tom, že Scholzův postoj nelze použít jako záminku pro zdržování dodávek zbraní.

Předseda výboru Spolkového sněmu pro evropské záležitosti Anton Hofreiter (Zelení) řekl, že Německo „musí nyní jednat mnohem rychleji“ při rozhodování o vyslání tanků na Ukrajinu. „Potřebujeme jasný vzkaz od úřadu kancléře všem ministerstvům, že je nyní třeba udělat vše pro urychlení těchto dodávek,“ řekl Hofreiter.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve čtvrtek zopakoval svou výzvu, aby Německo dodalo Ukrajině tanky a další těžké zbraně, které by Kyjevu pomohly odrazit očekávanou ruskou ofenzívu na východě země. Ukrajina platí za Scholzovo váhání „lidskými životy“, řekl Kuleba německé veřejnoprávní televizi ARD.

Scholz ve středu obhajoval svou pozici v rozhovoru pro rozhlasovou stanici rbb, když řekl, že jeho vláda nastavila Německo „na rozhodující kurz“, aby Ukrajině dodalo obranné zbraně, jako jsou protitankové a protivzdušné střely. „Dodávali jsme, dodáváme a budeme dodávat. A to, co aktuálně děláme, je úzká koordinace se všemi našimi spojenci,“ řekl Scholz.

Vicekancléř Habeck se pak příliš pozitivně nestaví ani k návrhu, aby Ukrajině těžké zbraně dodaly země východní Evropy, což by mělo ukrajinským jednotkám ulehčit ovládání této vojenské techniky.

Strack-Zimmermannová nicméně řekla, že například Polsko tento nápad přijalo „s velkým zájmem“. Starší vojenskou techniku už mezitím na Ukrajinu poslala Česká republika, konkrétně tanky a bojová vozidla pěchoty z 80. let.

V Berlíně tak nadále roste napětí mezi členy vládní koalice. Například předseda parlamentního klubu SPD Rolf Mützenich ve čtvrtek kritizoval poslance Zelených a FDP a naznačil, že dodávky tanků na Ukrajinu by mohly mít důsledky pro bezpečnost Německa.

„Volání po bezprecedentních rozhodnutích, aniž bychom za ně byli zodpovědní, je špatné – zejména proto, že by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro bezpečnost naší země a NATO,“ uvedl Mützenich.

Strack-Zimmermannová na Mützenicha ostře reagovala na Twitteru, kde napsala, že Mützenich nepochopil historický posun v německé zahraniční a bezpečnostní politice od začátku ruské invaze, přezdívaný Zeitenwende („bod obratu“), který Scholz oznámil koncem února. „Nemůže přijmout, že starý, rigidní pohled na svět se zhroutil,“ napsala na adresu Mützenicha.