Článek
České předsednictví v Radě EU píše na twitteru o potvrzení „megadohody“. Ta byla poprvé ohlášena v pondělí, na poslední chvíli ji ale ohrozily výhrady Polska k daňové složce.
„Členské země schválily kompromis o 18 miliardách pro Ukrajinu, minimální dani pro velké korporace, maďarském plánu obnovy a odolnosti a o rozpočtové kondicionalitě. Písemná procedura je nyní ukončená,“ uvádí české předsednictví.
Dohoda znamená, že EU příští rok na základě společné půjčky poskytne Ukrajině systematickou finanční podporu na zajištění základních funkcí státu zasaženého ruskou invazí. Tento postup zprvu blokovala Budapešť, která se kvůli obavám Bruselu o stav právního státu v Maďarsku zároveň ocitla ve dvojím sporu o přístup k miliardám eur z unijních fondů. Otázky maďarského plánu obnovy po pandemii a zablokování části peněz z tradičních fondů EU pak byly spojeny s plánem podpory Ukrajiny a schvalovány společně.
Do balíčku byl zahrnut také dlouho projednávaný návrh o zavedení minimální patnáctiprocentní daně pro velké nadnárodní firmy, který je součástí širšího mezinárodního plánu. V EU se proti záměru také stavělo Maďarsko, v pondělí ovšem české předsednictví ohlásilo předběžnou dohodu o celé sadě návrhů, která zahrnovala jisté snížení objemu zablokovaných maďarských fondů.
Následné písemné potvrzování ovšem narazilo na odpor Polska a otázka se tak dostala na dnešní summit unijních lídrů. Při něm se podařilo dohodu dotáhnout do konce, zřejmě i díky promítnutí některých požadavků Varšavy do závěrů vrcholné schůzky.
Nové sankce proti Rusku
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes večer shodli také na novém balíčku sankcí proti Rusku. V pořadí devátá sada postihů zaváděných kvůli ruské invazi na Ukrajinu má mimo jiné omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií a technologií využitelných pro vojenské účely. Sankční seznam by se měl rozšířit o téměř dvě stovky lidí a subjektů včetně tří ruských bank.
Státy musí shodu ještě formálně stvrdit písemně, aby sankce vstoupily v platnost, což by se podle českého vyjádření mělo stát v pátek. Podrobnosti k obsahu nového balíku předsednictví ihned nesdělilo.
Evropská komise navrhla novou sankční sadu minulý týden a původně se hovořilo o tom, že by ji mohli schválit již ministři zahraničí na zasedání začátkem tohoto týdne. Mimo jiné kvůli sporům o dřívější sankce na vývoz ruských hnojiv, jejichž přísun do méně vyspělých zemí světa chtěly některé unijní státy zajistit, se však jednání o balíčku protáhlo. Velvyslanci k dohodě dospěli až na dnešním zasedání probíhajícím současně se summitem unijních lídrů.
Unie nově počítá s omezením vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by Rusko mohlo využít pro vojenské účely. Zákaz exportu se má týkat například motorů využívaných v dronech, kterými Moskva útočí na ukrajinské civilní cíle a energetickou infrastrukturu.
Zdroj obeznámený s průběhem jednání večer novinářům sdělil, že schválení nové sady postihů zdržovaly zejména polemiky o výjimkách spojených se zajištěním potravinové bezpečnosti a také spor kolem maďarského návrhu odstranit ze sankčního seznamu čtyři jména. Reportér rozhlasové společnosti RFE/RL Rikard Jozwiak na twitteru uvedl, že výjimky v konečném návrhu zůstaly, přičemž text specifikuje, že každý členský stát může zohledňovat své národní zájmy.
