Další ruskou mobilizaci brzdí obavy z veřejného hněvu, domnívají se USA

Ruská armáda se dál snaží zvýšit počet vojáků, které by mohla nasadit ve válce na Ukrajině. Zároveň se ale snaží postupovat opatrně, aby nerozčílila veřejnost. Vyplývá to z uniklých dokumentů amerických zpravodajských služeb, které získal deník The Washington Post.

Náborové plány prosazované předními představiteli armády ale údajně popuzují jiné vládní činitele. Obávají se stále se zvyšujícího nedostatku pracovních sil v civilním sektoru. Odvody totiž probíhají v době, kdy se Rusko i bez války propadá do demografické krize a potřebuje imigranty (psali jsme zde).

V polovině února prezident Vladimir Putin „údajně podpořil“ návrh na „tichý nábor“ dalších 400 tisíc vojáků v průběhu roku 2023. Píše se to v jednom z dokumentů, který se spolu s dalšími objevil na platformě Discord. Z jejich vynesení americké úřady obvinily jedenadvacetiletého člena Národní gardy Jacka Teixeiru.

Ruská armáda nutně potřebuje posily. Putinovi se stále nedaří dosáhnout ani otevřeně deklarovaných cílů, kterými jsou násilná ovládnutí čtyř jihovýchodních ukrajinských regionů.

Ukrajina přitom plánuje rozsáhlou ofenzivu s cílem vytlačit ruské jednotky právě z těchto okupovaných území. Podle očekávání při ní naplno využije zbraně poskytnuté v posledních měsících Západem, včetně tanků.

Podle odhadů západních zpravodajských služeb bylo při zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 do války nasazeno asi 150 tisíc ruských vojáků. Při „částečné mobilizaci“, kterou Putin vyhlásil loni na podzim, bylo odvedeno dalších 300 tisíc mužů. Ruské síly ale posiluje i žoldnéřská Vagnerova skupina, která údajně může čítat až dalších 50 tisíc vojáků.

Dokumenty ale píšou také o neznámém počtu mužů, kteří byli nasazeni násilně. Ti prý byli odvedeni v samozvané Doněcké a Luhanské lidové republice, aby bojovali po boku proruských separatistů.

Ruská federace zatím veřejně neuvedla, o kolik vojáků přišla. Podle uniklých dokumentů Spojené státy odhadují, že Rusko ztratilo 189 500 až 223 000 vojáků, z toho až 43 tisíc zemřelo.

Z různých odhadů tak podle The Washington Post vyplývá, že k dispozici zůstává přibližně polovina ze zhruba 500 tisíc vojáků nasazených nebo odvedených v posledních 15 měsících. Rusku se však od loňského léta nepodařilo dosáhnout žádných významných územních zisků, a zjevně tak k dosažení svých cílů potřebuje více bojovníků.

Další nábory ale můžou popudit ruskou veřejnost proti režimu a dále destabilizovat ekonomiku země, která je již nyní pod tlakem západních sankcí. Pouze částečná mobilizace z loňského podzimu značně vyčerpala jak pracovní sílu, tak samotné odvody.

Putinova taktika, jak se vypořádat s případnou nevolí lidu, je přesunout zodpovědnost za nábory mimo Kreml, jak ukázal už dříve jiný uniklý dokument. Akce by mohli organizovat gubernátoři jednotlivých regionů.

„Vnímaná politická neochota nařídit další mobilizaci k doplnění ztrát ruské armády na Ukrajině vede vysoké představitele k tomu, aby zvážili méně centralizované strategie řešení nedostatku personálu,“ uvádí se ve zmíněném dokumentu.

Tohoto plánu se ruská vláda skutečně drží. Tento měsíc tak začaly regionální kampaně, které lákají muže na slávu a únik z nudných zaměstnání.

CIA uvádí, že představitelé ruského ministerstva obrany „informovali o plánu s podporou Putina“ naverbovat v roce 2023 více než 415 tisíc smluvních vojáků, a to vedle již zmíněných 400 tisíc.

Zpravodajská služba sice v uniklém dokumentu neposkytla kontext, ale toto číslo je pravděpodobně součástí veřejně oznámeného plánu ministra obrany Sergeje Šojgua, který počítá do roku 2026 s ozbrojenými silami o velikosti 1,5 milionu lidí místo dosavadních 1,15 milionu.

Zdá se tak, že nejbližším cílem Ruska je získat 415 tisíc smluvních vojáků, z nichž „300 tisíc by sloužilo jako záloha a 115 tisíc by vytvořilo nové jednotky nebo doplnilo jednotky s nedostatečným počtem vojáků“, jak se uvádí v dokumentu.

Proti plánu se údajně postavili někteří představitelé ruského byznysu, kteří se obávají možných dopadů na běžné Rusy. Například podle varování centrální banky a analýzy zveřejněné tento týden Gajdarovým institutem pro hospodářskou politiku se Rusko kvůli válce na Ukrajině potýká s nejhorším nedostatkem pracovních sil za posledních 20 let a podniky mají problém najít kvalifikované pracovníky.

Navzdory obavám některých ruských představitelů se Kreml urputně snaží umožnit nábor nových bojovníků. Nedávno ruští zákonodárci narychlo schválili zákon umožňující elektronickou brannou povinnost, čímž téměř znemožnili mužům legálně se vyhnout odvodu (psali jsme zde).

Tento krok vyvolal spekulace o druhé vlně mobilizace, ale zdá se, že ruští představitelé se zatím rozhodli pro méně nápadné metody, jako je propagace výhod vojenské kariéry, píše Washington Post.

V nových televizních reklamách, které se objevily minulý týden, armáda vyzývá „skutečné muže“, aby se osvědčili tím, že se zapojí do války na Ukrajině. Pětačtyřicetisekundový klip, barevně laděný do tmavě modrých tónů, byl sestříhán tak, aby vypadal jako filmový trailer.

Vystupují v něm tři znudění ruští muži, kteří vypadají, jako že jsou nešťastní v běžných zaměstnáních: taxikář, hlídač obchodu a trenér fitness.

Všichni tři si pak představují sami sebe na bojišti, vystrojené a pochodující hustou mlhou s přísným výrazem ve tváři, s puškou v ruce, zatímco v pozadí hraje dramatická hudba. „Jsi muž, tak buď mužem, upiš se ke službě v armádě!“ hlásá reklama.

Klip odhaluje skupiny, na které se Kreml a armáda zaměřují nejvíce: muže v bojovém věku z domácností s nižšími příjmy, které chtějí nalákat na zhruba čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy.

V Moskvě, Permu, Jekatěrinburgu a dalších městech rozdávají armádní brožury, které hlásají „Služba na smlouvu je důstojná budoucnost“. Objevily se také pouliční poutače s kontaktními údaji místních náborových úřadů. Kreml také zdvojnásobil digitální propagandu šířenou prostřednictvím nejpopulárnějších ruských internetových portálů, píše Washington Post.