Článek
Reznikov se domnívá, že Kreml už zkoumá scénáře, které by mu umožnily před ruskou společností obhájit další úspěch ukrajinské armády. Ministr to usuzuje z náznaků, které prý vypozoroval v ruských zdrojích, kde se podle něj mluví o ukončení speciální vojenské operace (jak Kreml invazi na Ukrajinu stále nazývá), o přechodu k sebeobraně nebo o udržení „nově získaných“ území.
„I oni očekávají další úspěch ukrajinské armády a je pro ně proto nezbytné zjistit, jak to můžou vnitřně „prodat“, jak to prezentovat lidu,“ prohlásil Reznikov v rozhovoru, ze kterého citoval deník Ukrajinska pravda.
Nečekaná katastrofa na ruském území?
Reznikov neuvedl žádné důkazy, kterými by své tvrzení podepřel. Sám připouští, že jde pouze o jeho úvahy. Podle něj by Rusové mohli neúspěch na ukrajinském bojišti zdůvodnit například nějakým „katastrofickým“ scénářem, který by nastal na ruském území.
„Řekněme, že se něco stane s elektrárnou, vodní nebo jadernou elektrárnou, a bude to ohrožovat obyvatelstvo. To by vyžadovalo okamžitou pozornost vlády, soustředění zdrojů, včetně vojáků,“ nastínil Reznikov. To by podle něj poskytlo Moskvě vhodnou příležitost, jak veřejnosti vysvětlit utlumení aktivit na Ukrajině.
Proč Rusko obnovilo vzdušné údery?
Obnovené údery ruských střel dlouhého doletu proti Kyjevu a dalším aglomeracím nezpůsobily přímo vážné škody. Což možná nemusí Kremlu nijak vadit, mohly by totiž pomoci ruským silám přímo na frontě.
Výraz „gesto dobré vůle“ Moskva už v souvislosti s invazí na Ukrajinu několikrát použila. Ruské ministerstvo obrany tak označilo například stažení vojáků z Hadího ostrova loni v létě. Sousloví použili už při stahování vojska z okolí Kyjeva loni na jaře nebo pak při odchodu z pravobřežní části Chersonské oblasti na podzim.
Analytici v těchto týdnech očekávají spuštění nové ukrajinské protiofenzivy, jejíž úspěch by mohl být klíčový pro další vývoj války na Ukrajině. Sám Reznikov nedávno řekl, že přípravy na tuto akci jsou ve finále, ale zároveň minulý týden mírnil očekávání, která jsou s tím spojená – souhlasil, když je novinář označil za „přehnaná“.
„Dřív nikdo nevěřil ve vítězství. Dřív všichni chtěli, aby Ukrajina alespoň nějakým minimálním způsobem přežila, aby se nějaká její část zachovala. Ale když ukrajinské síly dosáhly úspěchů, všichni začali ve vítězství věřit,“ prohlásil v rozhovoru pro server RBK-Ukrajina.
Ruské představy se nenaplňují
Na druhou stranu v poslední době se objevilo i několik zpráv, které by mohly naznačovat, že na ruské straně se vše nevyvíjí podle představ Kremlu.
Bílý dům v pondělí zveřejnil aktuální odhady ruských ztrát, podle nichž ruská zimní ofenziva, která zjevně skončila bez zásadních úspěchů, vedla k akceleraci počtu zemřelých ruských vojáků. Od prosince podle nich Rusko ztratilo 100 tisíc vojáků, z toho 20 tisíc jich zemřelo.
„To je třikrát víc, než kolik vojáků zemřelo v bojích, které Spojené státy vedly za druhé světové války u Guadalcanalu,“ prohlásil podle agentury AP mluvčí Národně-bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby s odkazem na jednu z ikonických bitev války s Japonskem.
Kirby podle britského deníku The Guardian neupřesnil, jak Američané k novým odhadům došli. Polovina padlých ale podle něj připadá na žoldnéřskou Vagnerovu skupinu, která se silně angažovala v bitvě o Bachmut.
Z Ruska
Zpěvák vystupující pod pseudonymem Šaman byl před válkou v Rusku téměř neznámý. Teď je z něj celebrita celonárodního významu. „Jsem Rus, celému světu navzdory,“ vzkazuje ve svých písních, které se už dostaly i do školních osnov.
Právě její zakladatel Jevgenij Prigožin si o víkendu znovu stěžoval na nedostatek munice a vyzval ruské ministerstvo obrany, aby to napravilo. „Pokud nebude deficit v dodávkách munice zaplněn, budeme nuceni se stáhnout nebo zemřít, abychom později nemuseli prchat zbaběle jako krysy,“ citovala z jeho prohlášení stanice Deutsche Welle.
Prigožin ale ruské ministerstvo obrany a jeho šéfa Sergeje Šojgua kritizuje pravidelně a jeho prohlášení často nejsou úplně spolehlivá. Rusko se navíc s nedostatkem munice potýká dlouho a stejný problém má i Ukrajina (více zde).
Americká CNN mezi faktory, které naznačují nespokojenost Moskvy s aktuálním průběhem války, zařadila i výměnu na postu náměstka ruského ministra obrany zodpovědného za logistiku. Úřad konec Michaila Mizinceva oficiálně neoznámil. Omezil se pouze na prohlášení, že na toto místo nově nastupuje Aleksej Kuzmenkov.
„Řezník z Mariupolu, jak je Mizincev známý, se jistě v katastrofální ruské válce dopustil řady selhání, jež opodstatní jeho propuštění. Ale není to dostatečně uspokojivá odpověď na otázku: proč teď?“ podotýká ve své analýze bezpečnostní expert CNN Nick Paton Walsh. Zprávu proto interpretuje jako další střípek naznačující, že v Moskvě vládne „chaos“.
