Další rukojmí Kremlu míří do trestanecké kolonie. V jejích očích nebyl strach

„Můj případ je politický. Proto o sobě neuvažuji jako o někom, kdo je souzen za spáchání trestného činu. Přiznat vinu je pro mě stejné, jako když učitel přizná, že je učitel, nebo lékař, že je lékař.“

Tato slova zazněla v závěrečné řeči 41leté ruské opoziční političky Lilii Čanyševové před obvodním soudem v Ufě na východě Ruska. Žena, která stála v čele štábu Navalného protikorupčního fondu, byla ve středu odsouzena k sedmi letům a šesti měsícům vězení za vyzývání k extremismu a vytvoření extremistické organizace.

Čanyševová je první z Navalného spolupracovníků, kdo byl obviněn z „extremismu“ poté, co byla celá síť jeho regionálních zastoupení prohlášena za nezákonnou, napsala stanice Deutsche Welle (DW).

V březnu 2017 se Čanyševová stala vedoucí Navalného týmu v Ufě. Tehdy Navalného kampaň ještě běžela a opozičník doufal, že bude v roce 2018 kandidovat v prezidentských volbách.

„Jakmile se k nám Lilia připojila, bylo z ní cítit určité sebevědomí. Měla svou vlastní vizi, výborně znala region i politickou krajinu a věděla, jak vše funguje,“ řekl DW jeden z jejích společníků Ruslan Šaveddinov, který v současnosti žije v exilu.

Čanyševová se zviditelnila v roce 2016, kdy jako pozorovatelka regionálních a komunálních voleb v Baškirsku zachytila na videu porušení pravidel ve volební místnosti.

Podobně zakročila i proti korupci v Baškirsku, když zveřejnila video ze slyšení o rozpočtu republiky. Na zasedání žádala hlavně vysvětlení toho, jak se využívají veřejné prostředky.

„Jak můžeme zvýšit veřejné příjmy? Méně krást, méně jíst, snížit si plat a méně platit propagandistickým médiím, pánové,“ řekla. Krátce poté ji dva členové ochranky násilím vyvedli z budovy.

Šéf Navalného štábu Leonid Volkov má podle nezávislého serveru Meduza za to, že se Čanyševová zkrátka stala „hrozbu pro místní podvodníky“. Pod jejím vedením se podle něj volební kancelář Navalného týmu v Ufě stala „jednou z nejsilnějších“ v Rusku.

Volkov připomněl zejména vyšetřování jejího týmu ohledně peněz utracených za oblečení pro manželku vůdce Baškirska nebo úsilí, které věnovali ochraně hory Kuštau před těžaři.

Když v lednu 2021 vypukly v Rusku protesty proti zatčení Alexeje Navalného, policie zadržela i Čanyševovou. V témže roce byl Navalného Fond boje s korupcí prohlášen za „extremistickou organizaci“. Místní kanceláře byly uzavřeny a Čanyševová oznámila, že pozastavuje svou politickou kariéru.

„Je těžké dělat taková rozhodnutí, když tuto práci děláte tolik let. Ale chtěli jsme založit rodinu. Oslavili jsme svatbu a chystali se stát rodiči. Má právo být šťastná, být manželkou a stát se matkou,“ řekl DW její manžel Almaz Gatin.

Politička byla ale na podzim zatčena po domovní prohlídce. Ve stejnou dobu policie v rámci trestního řízení proti Alexeji Navalnému a jeho spolupracovníkům prohledala domy dalších aktivistů v Ufě a dalších ruských městech.

„Moje žena je nyní mladá, pragmatická a demokratická politička. V jejích očích nemohu najít ani stopu strachu, vůbec ne. Během svého uvěznění se stala mnohem silnější,“ dodal Gatin.

Že si Čanyševová stojí za svými postoji, dala najevo i u soudu. „Jsem politička, žena, kterou pronásledují mužští oponenti, jejichž jména jsou (ruský prezident Vladimir) Putin a (hlava Baškirska Radiy) Khabirov,“ řekla ve své závěrečné řeči. Několikrát upozornila na korupci panující v ruské politice, praktiky Kremlu i cíle opozice.

Trest, který obžaloba navrhovala na 12 let, rázně odmítala. „Vaše Ctihodnosti! Jste nejen soudce a volič, ale jak ukázal soudní proces, jste i člověk s vlastními názory. Pokud mě zavřete na dvanáct let, budu příliš stará na to, abych porodila dítě. Dejte mi šanci být matkou,“ uzavřela svou řeč.

Navalného příznivci reagovali na rozhodnutí soudu s rozhořčením, popsala agentura Reuters. Poradkyně opozičníka Ljubov Sobolová jej označila za politický rozsudek a uvedla, že prezident Vladimir Putin „zavřel do trestanecké kolonie dalšího rukojmího“.

Sám Navalnyj si odpykává trest v celkové délce 11 a půl roku v trestanecké kolonii za podvody a další obvinění, která podle něj byla vykonstruovaná za účelem ho umlčet.

Aktuálně čelí dalším obviněním z „extremismu“, která by mohla jeho trest prodloužit o desítky let.

Několik jeho spolupracovníků taktéž čelí obvinění ze založení extremistické skupiny. Další lidé, kteří se na aktivitách podíleli, uprchli po loňském zpřísnění ruských zákonů ze země.

Tvrdé zásahy proti kritikům Kremlu se ještě zintenzivnily po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

V dubnu poslal ruský soud na 25 let do vězení novináře Vladimira Kara-Murzu, který býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko. To založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Vladimira Putina Michail Chodorkovskij. Kara-Murza blízce spolupracoval i s opozičním vůdcem Borisem Němcovem, který byl zavražděn v roce 2015.

Na podzim poslal soud v Moskvě na 22 let do vězení novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou.