Článek
Globální klima se ani na začátku roku 2025 nepřestalo oteplovat. První měsíc tohoto roku byl s průměrnou globální teplotou 13,23 °C o necelou desetinu stupně teplejší než dosud rekordní leden 2024.
Už loni v prosinci se přitom v Pacifiku zformovala chladná fáze takzvané jižní oscilace (La Niña), od níž se očekávalo alespoň krátkodobé snížení globálních teplot. Že letošní leden překoná ten loňský, který ovlivňovala naopak teplá fáze jižní oscilace (El Niño), je proto pro vědce překvapením.
„Leden 2025 je dalším překvapivým měsícem s rekordními teplotami, které pokračují již druhým rokem, navzdory vývoji podmínek La Niña v tropickém Pacifiku a jejich dočasnému ochlazení globálních teplot,“ okomentovala výsledky za program Copernicus vědkyně Samantha Burgessová.
Lednové překvapení samo o sobě nic nemění na dlouhodobých výhledech, jde ale o další z dlouhé řady extrémně teplých měsíců posledních let, které poukazují na zrychlující globální změnu klimatu způsobenou emisemi skleníkových plynů.
Ve srovnání s předindustriální érou byl leden 2025 globálně teplejší o 1,75 °C. Jde už o osmnáctý měsíc z posledních devatenácti, kdy byla průměrná globální teplota vzduchu při povrchu země o více než 1,5 °C vyšší než v předindustriálním období.
Nepustit oteplení přes tuto hranici si vzaly státy za cíl na přelomu let 2015 a 2016 v rámci Pařížské dohody. Cíl se sice zaměřuje na dlouhodobější průměr než je jeden nebo dva roky, takže pakt ještě nekrachuje, ale vědci na milník přesto upozorňují jako na silný varovný signál.
Dlouhodobé vychýlení nad 1,5 °C přitom nebylo jako nežádoucí označeno náhodou. Jde o hranici, kterou vědci považují za „bod zlomu“ hned několika kritických celoplanetárních systémů (podrobně jsme to popsali zde).
Copernicus také připomíná, že ve srovnání s průměrnou teplotou lednů z let 1990 až 2020 byl ten letošní teplejší o 0,79 °C. Historicky druhá nejvyšší pak byla teplota moří a oceánů, která byla s teplotou mezi 60° j. š. - 60° s. š. o 0,19 °C nižší než rekord z loňského ledna. Druhá nejvyšší pak byla i průměrná teplota na evropské pevnině, kde na prvním místě nejteplejších lednů zůstává první měsíc roku 2020.
Ačkoliv se rozdíly v průměrné globální teplotě o jednotky a desetiny stupňů Celsia mohou zdát na první pohled bezvýznamné, opak je pravdou. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uvádí, že v průměru se během konců dob ledových v posledním milionu let oteplovalo o čtyři až pět °C a trvalo to průměrně pět tisíc let. Oteplení v posledních 100 letech je ve srovnání s tím desetkrát rychlejší.
