Hlavní obsah

Další rána z USA. Ukrajina se teď pohybuje na tenkém ledě, říká analytik

Foto: Ukrajinský generální štáb/Ukrajina

Zpravodajské informace z USA jsou pro Ukrajinu klíčové i pro letecké údery na ruské vojenské cíle.

Mnohem horší než zastavení dodávek zbraní, komentuje pro Seznam Zprávy analytik Michal Smetana rozhodnutí Spojených států přerušit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

Článek

USA přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Informace zahraničních médií později potvrdili představitelé americké administrativy včetně šéfa CIA Johna Ratcliffa a poradce prezidenta pro národní bezpečnost Mikea Waltze. Oba naznačili, že rozhodnutí by se brzy zase mohlo změnit (více o okolnostech rozhodnutí píšeme zde).

Co to znamená pro Ukrajinu a její schopnost se bránit ruským útokům, Seznam Zprávám popsal bezpečnostní analytik a amerikanista Michal Smetana. „Zpravodajská podpora je klíčová zejména pro přesné údery na ruské vojenské cíle. Bez nich se teď Ukrajina bude muset spoléhat na své, méně přesné zpravodajské kapacity,“ vysvětluje expert z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Spojené státy údajně také zakázaly spojencům s Kyjevem americké zpravodajské informace sdílet. „Evropa v současné době nemá kapacity na to, aby poskytla stejnou úroveň zpravodajské podpory jako Spojené státy. Můžeme se snažit, ale zcela nahradit americké schopnosti není reálné,“ podotýká Smetana.

Spojené státy už tento týden zastavily také veškerou vojenskou podporu pro Ukrajinu. Snaží se ji tak donutit k větším ústupkům pro případné mírové rozhovory s Ruskem.

Jak klíčová byla americká zpravodajská podpora pro ukrajinské útoky?

Než se k tomu dostanu, dovolím si malý úvod. V tuto chvíli zatím nemáme stoprocentně potvrzené informace. Sice se to zdá velmi pravděpodobné, protože se o této možnosti dlouhodobě spekulovalo, zároveň se však objevují zprávy, že sdílení je stále částečně selektivní – například v některých oblastech nebo pro některé druhy cílení. To znamená, že výpadek nemusí být absolutní.

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Bezpečnostní analytik Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nicméně, pokud by skutečně došlo k absolutnímu zastavení sdílení, jak moc by to Ukrajinu zasáhlo?

Byla by to obrovská rána. Troufnu si říct, že ještě větší než zastavení dodávek zbraňových systémů. Zpravodajská podpora je klíčová zejména pro přesné údery na ruské vojenské cíle.

Ukrajina využívá americké informace k nasazení precizně naváděných zbraní, včetně dělostřeleckých granátů s vysokou přesností, řízených střel a dronových útoků. Tato data pomáhají nejen s identifikací a lokalizací cílů, ale také s analýzou jejich pohybu a slabých míst.

Takže pokud Ukrajina ztratí přístup k těmto informacím, sníží se účinnost jejích útoků?

Ano, přesně tak. Americká podpora zahrnuje satelitní snímky, signálové zpravodajství i informace získané v reálném čase. Pokud by tato podpora úplně vypadla, znamenalo by to vážný problém pro schopnost Ukrajiny zasahovat přesné cíle na bojišti.

Zvýší se riziko chybného zaměření, což by mohlo vést ke ztrátám cenných zdrojů i civilních obětí. Od začátku invaze v roce 2022 bylo právě toto jedním z hlavních faktorů, proč se Ukrajině podařilo efektivně bránit ruskému postupu. Bez této podpory by obrana byla mnohem složitější a strategická rozhodnutí by se musela více spoléhat na vlastní, méně přesné zpravodajské kapacity.

Jaké má Ukrajina možnosti tento výpadek kompenzovat? Může si zajistit zpravodajské informace sama nebo skrze jiné partnery?

To je velmi složité a vyžaduje pečlivé zvážení všech možností. Evropa v současné době nemá kapacity na to, aby poskytla stejnou úroveň zpravodajské podpory jako Spojené státy, které disponují rozsáhlými technologickými, personálními i finančními zdroji. Už nyní probíhají intenzivní jednání o možnostech, jak Ukrajině pomoci co nejefektivněji, a hledají se cesty ke zvýšení evropských kapacit v této oblasti.

Nicméně zcela nahradit americké schopnosti není reálné, a to jak z hlediska dostupných technologií, tak i dlouholetých zkušeností a rozsahu operací, které USA v této oblasti provádějí.

Vyjádření české ministryně obrany

Pokud někdo odstřihne Ukrajinu od informací, které jsou pro ni zásadní, aby mohla bojovat proti ruské agresi, může to mít podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedozírné následky.

„Je to další eskalování toho konfliktu, který jsme viděli v přímém přenosu v pátek v Bílém domě,“ podotkla Černochová s odkazem na jednání prezidentů Trumpa a Zelenského. Rozhodnutí USA zmrazit zpravodajské kanály s Ukrajinou následuje po pondělním kroku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa přerušit dodávky vojenské pomoci Ukrajině.

Ministryně zároveň vyzvala k tomu, aby se Evropa zasadila o obnovení rozhovorů mezi Trumpem a Zelenským.

Jak si tento krok vysvětlujete v kontextu současné politické situace v USA, zejména s ohledem na nedávnou roztržku v Bílém domě mezi Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským?

Spojené státy vždy využívaly kombinaci tlaku a pobídek k dosažení svých strategických cílů, přičemž tuto taktiku aplikují i v současné krizi. Washington nyní Rusku naznačuje možnost zmírnění mezinárodní izolace, zatímco na Ukrajinu systematicky vyvíjí tlak s cílem přimět ji k větší vstřícnosti vůči americkým diplomatickým iniciativám.

Tento tlak se neomezuje pouze na pozastavení vojenské pomoci, ale nově zahrnuje i restrikce ve sdílení zpravodajských informací, což dále oslabuje ukrajinskou pozici a zvyšuje její závislost na rozhodnutích USA.

Myslíte, že tento tlak přinutí prezidenta Zelenského k zásadním ústupkům?

Už včera jsme viděli prohlášení prezidenta Zelenského, které naznačuje, že se Ukrajina snaží přizpůsobit americkým požadavkům a hledá způsob, jak si zajistit pokračující podporu ze strany Washingtonu. Pravděpodobně doufají, že projevením vstřícnosti a ochoty jednat podle amerických představ by mohli přimět Spojené státy ke zmírnění jejich dosavadního postoje, zejména pokud jde o vojenskou a zpravodajskou pomoc.

A mohou?

To zůstává otázkou, zda tato strategie skutečně povede k požadovanému výsledku, nebo zda se Ukrajina nakonec ocitne v situaci, kdy jí bude předložena dohoda, kterou bude z politického i strategického hlediska velmi obtížné přijmout. Pokud by podmínky nebyly výhodné, Kyjev by se mohl dostat pod tlak nejen zvenčí, ale i zevnitř, jelikož jakékoli ústupky by mohly vyvolat negativní reakci ve společnosti i mezi politickými elitami.

V tomto kontextu se tak Ukrajina pohybuje na velmi tenkém ledě a musí pečlivě zvažovat každý svůj krok, aby si zachovala nejen podporu Západu, ale i svou vlastní pozici a stabilitu.

Související témata:
Druhá vláda Donalda Trumpa

Doporučované