Další rána pro turistický ráj. Po covidu přišel zákaz nemanželského sexu

Na indonéský ostrov Bali před pandemií létaly miliony zahraničních návštěvníků ročně. V roce 2021 jich kvůli covidu podle webu Statista bylo pouze 51, a tak tamní hoteliéři hleděli do budoucnosti s nadějí, že se vzpamatují z pandemických ztrát.

Další ránu jim teď ale zasadila přímo indonéská vláda. V úterý země přijala nový trestní zákoník, který zakazuje mimomanželský sex, za který bude hrozit až rok vězení, i soužití nesezdaných párů, za které můžou „provinilci“ skončit až na půl roku za mřížemi.

Zákoník, který bude vstupovat v platnost postupně během tří let, počítá i s dalším omezením náboženských a politických svobod, a vyvolal tak obavy lidskoprávních organizací. Indonésie je největší muslimskou zemí na světě, ale žijí tam i početné menšiny křesťanů, buddhistů nebo hinduistů. Donedávna byla považována za tolerantní zemi.

„Opravdu se obávám, jsem na turistech závislý,“ svěřil se BBC turistický průvodce z Bali Yoman. A zdaleka není sám.

Ostrov je závislý zejména na Australanech, kteří přijíždí kvůli odpočinku, zábavě a sportu. Mladí se tam jezdí pravidelně bavit. Nyní se bojí, že učiní něco nelegálního a kvůli tomu budou mít problémy se zákonem.

Australská média zákon označila jako „Bali bonk ban“ (označení naráží na zákaz sexu). Australští uživatelé sociálních sítí na turistických stránkách podle BBC vyjadřovali znepokojení – někteří psali, že budou nově cestovat raději s oddacími listy, ti nesezdaní rovnou uvažují o výběru jiné turistické destinace, pokud by nemohli sdílet pokoj s partnerem.

Za „absolutně kontraproduktivní“ zákon považuje i zástupce šéfa indonéské rady pro turismus Mualana Yusran, který své obavy sdělil britskému Guardianu.

Indonéská vláda se ale snaží obavy mírnit. Ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že stíhání mimomanželských vztahů bude možné pouze, pokud stížnost vznesou blízcí příbuzní dotčeného páru, tedy rodiče, děti nebo manželé. Měli by to být také občané Indonésie.

Ani to ale například lidskoprávní organizace neuklidnilo. „Řekněme, že australský turista bude mít místního přítele nebo přítelkyni. Pak můžou místní rodiče nebo sourozenci tohoto přítele udat turistu na policii. A bude problém,“ řekl australské televizi ABC Andreas Harsono z organizace Human Rights Watch.

Klauzuli o stížnosti z řad příbuzných považuje Harsono za nástroj, který umožní stíhání jen vybraných. Vidí v ní navíc prostor pro korupci.

Americký velvyslanec Kim Sung varuje, že zákon může ovlivnit přísun zahraničních investic do země. „Kriminalizace osobního rozhodnutí lidí může mít vliv na ochotu zahraničních firem v zemi investovat,“ sdělil velvyslanec pro agenturu Reuters.

Zákon totiž vyvolal daleko hlubší obavy o stav lidských práv v Indonésii, do nedávna považované za liberální maják muslimského světa.

Část o partnerském soužití například vyděsila indonéskou LGBTQ+ komunitu, protože sňatky osob stejného pohlaví nejsou v zemi legální. Zastánci naopak tvrdí, že dopad na lidi s menšinovou sexuální orientací bude pozitivní, protože ze zákona byl odstraněný bod, který označoval sexuální styk osob stejného pohlaví za nelegální.

Zákon ale počítá také například s přísnějšími tresty za „pomluvu“ prezidenta, viceprezidenta, státních institucí a národní ideologie. Obviněný může skončit až na 3 roky za mřížemi.

„Vláda uvede striktní definici toho, co bude vnímáno jako urážka. Kritika tedy nebude za urážku zaměňována,“ ujišťoval podle agentury AP náměstek ministra pro zákon a lidská práva Edward Hiariej.

Zákon je také výrazem pokračujícího boje pravicové indonéské vlády proti levicovému extremismu. Za členství v marxisticko-leninistických organizacích bude hrozit pachatelům až 10 let vězení. Za šíření komunismu pak až 4 roky za mřížemi.

„Jde o velký krok zpátky pro Indonésii, která se snažila vystupovat jako moderní muslimská demokracie,“ hodnotí nový zákoník pro BBC ředitelka asijské kanceláře Human Rights Watch Elaine Pearsonová.

Podporovatelé ale reformu trestního zákoníku oslavují jako dlouho potřebné odtržení země od koloniální minulosti. Podle nich se země stává teprve v tuto chvíli zcela suverénní. Dosavadní trestní zákoník totiž pocházel ještě z doby, kdy Indonésii vládli Nizozemci.

Ministr pro zákon a lidská práva Yasonna Laoly vnímá přijetí zákona jako „historický krok“. „Není to pro nás jednoduché oprostit se od koloniální minulosti, přestože se chce národ koloniálních výdobytků vzdát,“ řekl pro AP Loaly.