Článek
Král Philippe měl do Konga odcestovat již v létě 2020 u příležitosti oslav 60. výročí nezávislosti země na Belgii, návštěvu ale neumožnila pandemie covidu-19. O rok později král oznámil další pokus, ale nová vlna koronaviru zabránila i této návštěvě. V březnu 2022 pak byla cesta odložena potřetí, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Nyní už je Philippe i s chotí Mathilde na cestě a stane se teprve sedmým belgickým králem, který tuto bývalou belgickou kolonii navštíví.
Naposledy byl v zemi v roce 2010 tehdejší král Albert II., když se účastnil oslav 50 let nezávislosti Konga, veřejně nicméně nepromluvil. Odehrávalo se to v době, kdy byl u moci konžský prezident Joseph Kabila a vztahy obou zemí byly velmi napjaté. Belgická delegace byla na běžné poměry malá a jediným přítomným politikem byl tehdejší premiér Yves Leterme, uvádí deník Brussels Times.
Od zvolení prezidenta Félixe Tshisekediho v roce 2019 se vztahy mezi Belgií a Kongem zlepšují.
Významně tomu pomohla belgická snaha vyrovnat se s koloniální minulostí; Philippe se před dvěma lety jako první král omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu.
Krále na cestě doprovází premiér Alexander De Croo, který zas požádal Belgičany, aby se v souvislosti s Kongem „nebáli podívat minulosti do tváře“. Součástí delegace je pak ministryně pro rozvojovou spolupráci Meryame Kitirová a státní tajemník pro vědu Thomas Dermine.
Během tří dnů v konžské metropoli Kinshase se královský pár setká s prezidentem Tshisekedim a ve středu vystoupí král i prezident s projevem před konžským parlamentem. Co přesně král řekne, královský palác tají, podle deníku Brussels Times se ale dá očekávat projev, který bude chtít ještě prohloubit lepšící se vzájemné vztahy obou zemí.
Pozornost bude věnovaná také běžně ne tolik sledované události, a to návštěvě muzea. Belgická delegace totiž do Národního muzea v Kinshase vrátí některé z cenných artefaktů, které byly v koloniálním období odvezeny do Belgie. Dermine již při své návštěvě na konci loňského roku naznačil, že Belgie prověří možnosti navrácení veškerého zboží a uměleckých děl z koloniálního období, které jsou nyní v belgických rukou.
Belgie se tak chystá navrátit do Kinshasy například lidský zub, který je posledním pozůstatkem po Patriceovi Lumumbovi, hrdinovi antikoloniálního boje a prvním premiérovi nezávislého Konga. Lumumba byl zavražděn konžskými separatisty a belgickými žoldáky v roce 1961 a jeho tělo bylo rozpuštěno v kyselině. Jediné, co po něm zůstalo, byl právě zmíněný zub, který si jako trofej odvezl jeden z Belgičanů, píše server Voice of America.
Právě krvavá historie Konga jako belgické kolonie byla donedávna hlavním důvodem k chladných vztahům mezi oběma zeměmi. Podle historiků byly v Belgickém Kongu zabity, zohaveny nebo zemřely vinou nemocí miliony lidí, z nichž velká část pracovala na kaučukových plantážích, které patřily králi Leopoldu II.
Tento panovník vládl Belgii a jejím koloniím v letech 1865 až 1909. V reakci na hnutí Black Lives Matter a dalších antirasistických hnutí se začalo v Belgii debatovat o koloniální historii a v zemi došlo k odstranění několika soch z koloniální éry.
