Další oběť íránské politiky vydírání: Už 500 dní vězní unijního diplomata

Evropská unie neúnavně tlačí na propuštění 33letého švédského občana Johana Floderuse. Zprávu o uvěznění unijního diplomata, kterou přinesl v pondělí deník The New York Times, v úterý potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Chci zdůraznit, že já osobně, celý můj tým na všech úrovních – evropské instituce v úzké koordinaci se švédskými úřady, které mají první odpovědnost za konzulární ochranu – i jeho rodina, jsme tlačili na íránské úřady, aby ho propustily,“ citovala ho po návštěvě Cádizu agentura AFP.

Floderus se do Íránu vypravil spolu s několika přáteli na dovolenou vloni na jaře. Když se chystal 17. dubna odletět z teheránského letiště domů, byl zatčen a později i obviněn ze špionáže. To ale hned šest zdrojů obeznámených s případem v rozhovoru s americkým deníkem odmítlo.

Zároveň se zdroje The New York Times vyjádřily pouze anonymně, aby zveřejnění článku vězněnému neuškodilo. Švédské ministerstvo zahraničí pak pouze potvrdilo, že Írán zadržuje švédského občana, aniž by uvedlo jeho jméno - to udělal až Borrell. „Chápeme, že o tuto věc je zájem, ale podle našeho hodnocení by se zkomplikovalo vyřizování případu, kdyby ministerstvo o svém postupu veřejně diskutovalo,“ napsal resort.

Floderus, jenž žil už řadu let v Bruselu, pracoval v Unii na různých pozicích. Před svým zadržením byl poradcem eurokomisařky pro vnitřní věci Ilvy Johanssonové. K evropskému diplomatickému sboru se připojil v roce 2021. V minulosti figuroval i v marketingové kampani, která měla do unijních institucí přilákat mladé Švédy.

Evropská služba pro vnější činnost, jak se diplomatický sbor EU oficiálně nazývá, se před Borrellovým prohlášením nehlásila k Floderusovi jako ke svému zaměstnanci, uvedla ale, že usiluje o jeho propuštění, stejně jako o propuštění dalších v Íránu držených občanů zemí EU.

V pondělí se vyjádřila i Floderusova rodina: „My, Johanova rodina, jsme hluboce znepokojení a zoufalí. Johan byl náhle a bezdůvodně zbaven svobody na dovolené a je v íránském vězení více než 500 dní,“ napsala v prohlášení. „Víme, že mnozí tvrdě pracují na jeho osvobození a jsme za to vděční. Zároveň je každý den obrovskou zkouškou, pro nás a především pro Johana. Musí být propuštěn a musí se okamžitě vrátit domů,“ dodala.

Floderus už v minulosti Islámskou republiku navštívil jako člen unijní delegace, tehdy ale návštěva proběhla bez problémů. Vloni se však švédsko-íránské vztahy značně vyostřily poté, kdy v červenci švédský soud poslal na doživotí íránského soudního úředníka Hamída Núrího, který měl být jednou z klíčových postav při popravách tisíců Íránců v roce 1988. Švédové tehdy výjimečně uplatnili tzv. univerzální jurisdikci, která státům umožňuje zatknout cizince nehledě na to, na jakém území své zločiny spáchali.

Pondělní zveřejnění případu vyvolalo velké rozhořčení v Evropském parlamentu: „Uvěznění švédského občana a zaměstnance Evropské unie je skandální událostí, která musí být naléhavě objasněna,“ uvedla europoslankyně Cornelia Ernstová. „Komise, a zejména Josep Borrell, nyní musí vysvětlit, jak dlouho o zadržení věděli a proč to nebylo zveřejněno,“ dodala.

Floderusovo věznění se zdá být součástí íránské politiky únosů a vydírání. V posledních letech je s ní režim ajatolláha Chameneího značně úspěšný: jak píše server Iran News Wire, dostal Írán například 400 milionů dolarů v hotovosti od USA za propuštění Jasona Rezaiana, od Británie pak 488 milionů za propuštění britsko-íránské občanky Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové.

Vůbec největší částku - celých šest miliard dolarů - pak získal Írán za srpnové propuštění pěti dlouhodobě zadržovaných americko-íránských občanů. Šlo o výnosy z prodeje íránské ropy, k nimž se teheránský režim kvůli sankcím a mezinárodní izolaci nemohl dostat. Američané navíc propustili pět vězněných Íránců.

V současné době vězní režim ajatolláhů desítky občanů Evropské unie, některým z nich hrozí trest smrti. Dalším problematickým aspektem vzájemných vztahů je íránská spolupráce s Ruskem - Teherán například dodává Moskvě drony, jež pak režim Vladimira Putina používá při své agresi proti Ukrajině.