Článek
Při incidentu se zranilo sedm lidí včetně pilota, který se stihl ze stroje včas katapultovat. V armádním prohlášení stojí, že před havárií prováděl rutinní letové operace, píše americká stanice CNN.
Letadlové lodě Carl Vinson a Abraham Lincoln asi se 14 000 příslušníky amerického námořnictva a námořní pěchoty se účastní cvičení, jehož cílem je podle armády ukázat schopnost vyslat do oblasti východní Asie „mocné námořní síly“.
Mluvčí námořnictva Mark Langford agentuře AP sdělil, že náraz stíhačky na palubu letadlové lodě byl jen „povrchový“ a nenarušil provoz obřího plavidla, které již obnovilo normální chod. Armáda neuvedla, co nehodu způsobilo a v jakém stavu je havarovaný stroj, zahájila však vyšetřování incidentu.
Tři zraněné členy posádky vojáci evakuovali do nemocnice ve filipínské metropoli Manila, o zbylé čtyři se postarali lékaři přímo na palubě letadlové lodi. Všech sedm zraněných je ve stabilním stavu, uvedla armáda v prohlášení.
Podle CNN jde o první havárii stíhačky typu F-35C. Jedná se o variantu určenou pro operace z letadlových lodí. Pondělní havárie v Jihočínském moři jinak byla už druhou letošní havárií tohoto vojenského stroje.
Na začátku měsíce jihokorejský letoun F-35A kvůli technické závadě přistál bez vytaženého podvozku takzvaně „na břiše“. Nehodu způsobil pták, který se dostal do sání motoru, píše server Business Insider.
Loni v listopadu pak ve Středozemním moři havaroval letoun F-35B britské 617. peruti RAF, operující z paluby letadlové lodi Queen Elizabeth. Pilot se katapultoval.
F-35 jsou supermoderní stíhačky americké výroby, které má ve výzbroji i řada spojenců USA. Přezdívá se jim neviditelné, protože radary je nedokážou detekovat.
O víkendu provedlo americké námořnictvo spolu s japonským vrtulníkovým torpédoborcem velké cvičení ve Filipínském moři.
Den poté ohlásil Tchaj-wan největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany Číny od loňského října. Do blízkosti ostrova se podle tchajwanského ministerstva obrany vydalo 39 čínských letounů. Tchaj-pej jako varování vyslala do vzduchu stíhačky a k monitorování čínských strojů nasadila systémy raketové obrany.
Jihočínské moře je v posledních letech ostře sledovaným geopolitickým kolbištěm, Čína v něm vznáší rozsáhlé územní nároky, jež však odporují mezinárodním námořním dohodám. Zvyšuje tím tlak na svoje menší sousedy v oblasti a zejména na Tchaj-wan, který považuje za svou vzbouřenou provincii a dlouhodobě usiluje o jeho ovládnutí.
USA a jejich spojenci vystupují proti územním nárokům Pekingu tím, že stále častěji v oblasti pořádají vojenská cvičení.
