Článek
Gorily nížinné západní jsou kriticky ohroženým druhem. Zoologické zahrady ale bojují s jejich přemnožením. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která reguluje činnost většiny evropských zoologických zahrad, teď přemýšlí o zavedení dosti drastických opatřeních. Ve hře je dokonce utrácení dospělých samců tohoto druhu, informuje deník The Guardian na základě uniklých dokumentů.
Gorily nížinné západní jsou nejmenší ze čtyř poddruhů goril. Ve vzpřímené poloze dosahují výšky 122 až 183 centimetrů. Test u jedné z těchto goril odhalil IQ mezi 70 a 90. Pro porovnání, průměrné IQ u lidí se pohybuje okolo 100, u většiny lidí přitom dosahuje hodnot mezi 85 a 115.
V divočině jsou gorily nížinné západní velmi ohroženým druhem. Za posledních 20 až 25 let se počet zástupců tohoto druhu z důvodu pytláctví a nemocí snížil až o 60 %. Přesný počet goril nížinných západních přitom lze určit jen těžko, obývají totiž často jedny z nejhustších a nejodlehlejších pralesů.
Zoologické zahrady přitom řeší opačný problém. Gorily nížinné západní se v nich přemnožují. V celkem 69 zoologických zahradách sdružených pod asociací EAZA žije dohromady 463 gorilích jedinců, z toho 212 z nich jsou samci. Potenciálním řešením by podle asociace mohlo být utrácení, kastrace nebo téměř celoživotní izolace dospělých samců, odhalily uniklé dokumenty, ke kterým se dostal deník The Guardian.
Stojí tam, že utrácení by bylo „tím nejvhodnějším nástrojem, pokud mluvíme čistě o biologickém hledisku“, jedná se ale o řešení, které by se mohlo setkat s nesouhlasem veřejnosti.
„Hlavní nevýhodou této možnosti je, že je v mnoha zemích kontroverzní a v některých dokonce za určitých okolností nelegální. Jakákoliv diskuze o utrácení se může rychle proměnit v emotivní diskuzi, protože je lehké s gorilami soucítit,“ stojí v dokumentu. „To s sebou nese vysoké riziko, že emocionální reakce veřejnosti a/nebo zaměstnanců a chovatelů v zoologických zahradách, katalyzovaná sociálními médii, způsobí poškození zoologických zahrad a akvárií.“
K tématu se vyjádřila i pražská zoo. „Gorily nížinné v Zoo Praha jsou součástí EEP a postupujeme podle doporučení tohoto chovného programu. V současnosti se u nás s odchovem dalších mláďat nepočítá a obě plodné samice proto dostávají antikoncepci. Ovšem právě vzhledem k přebytku samců v evropském chovu budujeme náš nový pavilon tak, abychom v něm vedle chovné skupiny mohli umístit také další, a to samčí (neboli bakalářskou) skupinu. Zajistíme tak optimální podmínky k životu nejenom našim, ale případně i dalším momentálně “přebytečným“ samcům,” řekl Seznam Zprávám její ředitel Miroslav Bobek.
Vraťte je do divočiny, bouří se aktivisté
Podle aktivistů řešení gorily zabíjet nedává smysl. Místo utrácení by se měly gorily vracet do volné přírody, věří ochránce přírody Damian Aspinall, který provozuje přírodní parky v anglickém Kentu a snaží se poukazovat na špatné podmínky zvířat v zoologických zahradách.
„Je to smutný den pro zoologickou komunitu, když zvažují, že budou utrácet gorily, přitom je tu velká příležitost navrátit gorily do divočiny, tak jako to dělá po třicet let nadace Aspinall, která do divočiny znovu přivedla více než 70 goril,“ okomentoval možnou budoucnost goril Damian Aspinall.
Na stranu Aspinalla se přidal také moderátor BBC Ian Redmond, který je zároveň expertem na gorily. „Z mého pohledu je z mnoha důvodů špatné kastrovat nebo zabíjet zdravé gorily pro lidské pohodlí,“ řekl s tím, že gorily nížinné západní bychom měli chránit nejen proto, že jsou kriticky ohrožené, ale také už jen z toho důvodu, že jsou „autonomními bytostmi, které si zaslouží naši úctu“.
Stejně jako Aspinall i Redmond navrhuje, aby zoologické zahrady přemnožené gorily vrátily zpět do divočiny. Někteří vědci ale namítají, že to není tak jednoduché. A to hned z několika důvodů.
Gorily ze zoologických zahrad by se totiž mohly stát přenašeči nemocí, které by mohly vymýtit divoké populace. Neexistuje navíc dostatek míst, která by umožňovala bezpečné vypuštění goril do volné přírody, během kterého by nedošlo ke konfliktům s dalšími zvířecími druhy nebo dokonce s lidmi.
„Utrácení zvířat je snad poslední věcí, o které chce někdo, kdo to myslí vážně s ochranou přírody, diskutovat, ale v některých situacích mohou plnit svou funkci. Návrat jakéhokoliv velkého savce do volné přírody provází tolik úvah a obtíží, a primáti jsou obzvláště rizikovou skupinou,“ domnívá se například Ben Garrod, profesor evoluční biologie z University of East Anglia, který se zaměřuje na primáty. Základní problém podle něj tkví v tom, že neexistuje dostatek vhodných stanovišť, kde by mohly být gorily vypuštěny.
Zoologické zahrady pod palbou kritiky
Co by se dle profesora Garroda mělo změnit, jsou praktiky zoologických zahrad. „Ptal bych se, proč je nějaká zoo schopna chovat tolik goril, že je vůbec utrácení považováno za nutné. Zabíjíme děti, stará zvířata, nebo přebytečné muže? Nemáme právo se k nim chovat jako k přebytečným zásobám. Chovat taková zvířata bez udržitelného a etického výsledku je přinejmenším lehkomyslné a je třeba se nad tím zabývat,“ uvedl Garrod.
K prošetření kroků zoologických zahrad vyzývá i spoluzakladatelka mezinárodní charitativní organizace na podporu divokých zvířat Born Free Foundation Virginia McKennaová. „Voláme po úplném, nezávislém prošetření způsobu, jakým EAZA provozují zoologické zahrady, jejich programů chovu v zajetí a brutálních a potenciálně konečných důsledků pro mnoho zúčastněných zvířat,“ uvedla McKennaová s tím, že věří, že miliony lidí s ní v tomto názoru budou za jedno.
Mluvčí asociace EAZA potvrdil, že utrácení goril bylo sice součástí jejich plánu, ale za určitých podmínek by mohli přistoupit i k navracení primátů do divočiny. Dodal ovšem, že v současné době neexistuje dostatek míst, kde by mohly být gorily vypuštěny.
„Zatím jsme žádné gorily neutratily a v současné době utrácení nedoporučujeme - a to se v krátkodobém a střednědobém horizontu nejspíš nezmění,“ uvádí EAZA. Připustil ovšem, že kastrace nebo izolace samců jsou metodami, které se v současnosti ke kontrole populace již využívají.
„Pro veterináře po celém světě jsou kastrace savců, k zajištění udržitelné populace a dobrého sociálního řádu mezi nimi, velmi běžnou praktikou,“ domnívá se mluvčí asociace. Dodává, že izolace samců není ideálním řešením, ale „je nutné zvážit všechny metody pro udržení zdravé populace goril“.
