Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Téma dopravy zboží a materiálu do Kaliningradské oblasti, tedy ruské exklávy vklíněné mezi Polsko a Litvu, nemizí. Hlavní zásobovací trasou přitom pro Rusy zůstává železniční trať vedoucí právě přes Litvu.
Za napětím na přelomu června a července stálo rozhodnutí, podle kterého by Rusko nemohlo část zboží do Kaliningradu fyzicky dopravit. Tentokrát je problém spíše administrativní. Minulý týden proto Rusko zaslalo do Vilniusu diplomatickou nótu, ve které protestuje proti postupu litevských bank.
Banky nechtějí peníze z Ruska
Ruské společnosti, které do Kaliningradu zboží převážejí, musí totiž za přepravu platit Litevským drahám. Banka Šiaulių, která jako poslední dosud platby z Ruska přijímala, ale už od poloviny srpna nebude přijímat rubly a od září pak platby z Ruska či Běloruska v jakékoli měně.
Takové transakce už neprovádějí velké litevské banky Swedbank, SEB a Luminor. Server LRT varuje, že by se proto mohla od září „kaliningradská krize“ opakovat.
Bankovní dům Šiaulių mluví o „nepřijatelných rizicích“. To označil za vysoké i právník Gintautas Bartkuse z Vilniuské univerzity. „Riziko, že banky při přijetí platby v rublech nebo při platbách z Ruska nebo Běloruska poruší sankce, je dost vysoké,“ citoval ho litevský veřejnoprávní server LRT.
Podivná hra, stěžuje si Rusko
Podle Moskvy tímto způsobem Vilnius připravuje „druhý úder“ proti nákladní dopravě do Kaliningradu. Mluvčí gubernátora ruské Kaliningradské oblasti Dmitrij Lyskov mluví o „podivné hře litevských úřadů“. Kaliningrad se kvůli tomu připravuje i na intenzivnější zásobování z Ruska po moři. Kamiony totiž do oblasti z EU kvůli sankcím nesmí.
Šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis podotknul, že se podle něj Rusko zasláním nóty snaží vytvářet „dojem tlaku“.
„Nóty přicházejí často. Ne všechny nóty jsou zveřejněny v médiích. Chápu, že Rusko tu má možnost vytvořit dojem nátlaku tím, že využije mediální zájem, a tím pádem tlačí na stát,“ řekl ministr. Nóty označil za normální prostředek diplomatické komunikace, který funguje i mezi státy ve válce.
Zákaz skončil po několika týdnech
Unijní a litevskou politiku vůči ruské exklávě poslední měsíc provází zmatek.
Litva v polovině června rozhodla, že do Kaliningradské oblasti se už po litevské železnici nedostanou produkty z unijních sankčních seznamů. Šlo o ocel, cement, alkohol a některé další zboží. Rusko reagovalo rozzuřeně a slibovalo Litevcům brzkou odvetu.
Po třech týdnech došlo ke zvratu. Podle výkladu Evropské komise se totiž sankce železniční dopravy netýkají. Protiruské sankce mají omezovat ruský mezinárodní obchod, ale ne vnitrostátní tranzit, kterým de facto přesun zboží mezi pevninským Ruskem a kaliningradskou exklávou je.
Železniční tranzit se tak od 22. července obnovil i pro zboží na sankčních seznamech. Zatímco Moskva se radovala, litevská vláda čelila kritice opozice, že jsou její kroky nepromyšlené a že si utrhla ostudu.
Výtky zaznívaly hlavně na adresu ministra zahraničních věcí a předsedy vládnoucích konzervativců Gabrieliuse Landsbergise. Podrobnosti jsme psali v následujícím článku.
Litevská opozice ale situaci považuje za další zahraničněpolitickou krizi vlády. Kritikům vadí, že kabinet nezaujal jasný postoj.
Litevský ministr dopravy Marius Skuodis řekl, že je výlučně na bankách, jaký přístup zvolí. Za důležité ale označil i stanovisko Útvaru pro vyšetřování finančních zločinů.
„Je přirozené, že za nákladní přepravu po železnici se musí platit, a pokud banky platby za přepravu nepřijímají, nebylo by možné takový tranzit uskutečnit. A banky chápou i takovou výjimečnou situaci,“ komentovala věc mluvčí litevského ministerstva dopravy Gabrielė Vasiliauskaitėová.
Výjimka pro „zajištění funkcí státu“?
Prohlášení ministra komentovala ve čtvrtek ruská ambasáda ve Vilniusu. To, že úřady nemají na rozhodnutí banky vliv, označila za „úsměvné“. Velvyslanectví zdůraznilo, že je nepřijatelné omezovat nákladní tranzit Kaliningradu „pod jakoukoli smyšlenou záminkou“.
Podle serveru 15min.lt dopadne spor o bankovní platby nejspíš podobně, jako dopadla záležitost s uplatňováním sankcí. Existuje totiž možnost uplatnění výjimky pro platby, které se týkají „humanitárních účelů“ nebo „zajištění funkcí státu“.
„Banka Šiaulių v současnosti problém vyjasňuje s odpovědnými institucemi a následně se rozhodne podle míry rizika, která pro ni bude akceptovatelná,“ citoval web 15min mluvčí banky Monika Rožytėovou.
