Čína dala cizincům další důvod bát se v zemi pracovat

Pekingský parlament ve středu schválil dlouho očekávané změny, které výrazně rozšiřují okruh toho, co Čína považuje za špionáž. Zákon začne platit od 1. července a dává úřadům větší možnosti při domovních prohlídkách, zabavování majetku i zakazování vstupu do země, informuje server Nikkei Asia.

Wang Aili, ředitel úřadu pro trestní právo čínského výboru pro legislativní záležitosti, podle deníku The Guardian uvedl, že novela zlepšuje definici špionáže a vyjasňuje povinnosti donucovacích orgánů.

Podle expertů se ale zvyšuje riziko, kterému čelí zahraniční fyzické a právnické osoby pracující v Číně. Terčem by se pak mohly stát zejména společnosti, které působí v technologickém průmyslu, výzkumu nebo se věnují monitorovací nebo další potenciálně citlivé činnosti.

Pozornost se soustředí hlavně na nové ustanovení, kvůli kterému se nakládání se „státním tajemstvím“ bude vztahovat na jakékoli „dokumenty, údaje, materiály nebo předměty související s národní bezpečností“.

„Lidé, kteří tam pobývají nebo cestují, si musí být vědomi toho, že jsou neustále monitorováni,“ řekl pro Nikkei Asia Hiroki Seto, který pracuje v oblasti poradenství pro krizové řízení ve společnosti Sompo Risk Management v Tokiu. „Měli by se vyvarovat všeho, co by mohlo být byť jen náznakem vykládáno jako špionáž.“

„Když se vydají na neznámé místo, měli by mít někoho, kdo danou oblast dobře zná, kdo jim řekne o umístění vojenských zařízení a podobně, a měli by si dát pozor, aby do nich nevstupovali,“ doporučil Seto.

Zákon také rozšiřuje pravomoci pracovníků státní bezpečnosti při prohlídkách, aby bylo možné prověřovat jakékoli předměty u osoby, jejíž totožnost je nejasná nebo která je podezřelá ze špionážní činnosti, a kontrolovat elektronické vybavení a zařízení „příslušných osob a organizací,“ vysvětluje CNN.

Bezpečnostní agenti mohou rovněž „číst nebo shromažďovat příslušné dokumenty, údaje, materiály nebo předměty a příslušné osoby a organizace musí spolupracovat“.

Revize pravděpodobně zvýší obavy o bezpečnost mezi vědci, novináři a byznysmeny, kteří se chystají navštívit Čínu nebo tam pracovat. Nové znění zákona totiž při „svévolném uplatňování“ může znamenat, že „jakákoli organizace a kdokoli může být podezřelý… a cokoli může být považováno za hrozbu pro národní bezpečnost“, domnívá se profesor mezinárodních vztahů z Tokijské univerzity Jasuhiro Macuda, se kterým mluvila CNN.

Nejasnosti ohledně toho, jaký druh dokumentů, údajů nebo materiálů lze považovat za relevantní pro národní bezpečnost, budou představovat velké právní riziko pro akademiky a podniky, kteří se snaží lépe porozumět Číně.

Podle analytiků by se do hledáčku čínských orgánů mohla dostat témata jako původ covidu, skutečný počet úmrtí na koronavirus v Číně a autentické údaje o čínské ekonomice.

„Dříve byly (některé aktivity) běžné, ale nyní by se mohlo jednat o špionáž,“ řekl CNN Alfred Wu, docent na Lee Kuan Yew School of Public Policy na National University of Singapore.

„Něco jako rozpočet místní samosprávy byste mohli široce definovat jako něco, co se týká národní bezpečnosti, nebo dokonce bezpečnosti potravin,“ dodal. „Výzkumníci musí být rozhodně opatrní.“

„Co budou revize znamenat v praxi, se však ukáže až časem,“ uvedla pro The Guardian Margaret Lewisová, odbornice na čínské právo na Seton Hall University. „Nejenže není jasná odpověď na zásadní otázku, jak budou čínské úřady rozšířený zákon využívat, ale není také jisté, že se nám podaří získat spolehlivé údaje o jeho uplatňování. Velká část čínského systému trestního soudnictví je neprůhledná, což platí zejména tehdy, když se úřady odvolávají na národní bezpečnost.“

Obavy z toho, jak bude Peking zákon uplatňovat, umocnil i dlouhý seznam zatčených cizinců obviněných ze špionáže z posledních let.

Ve čtvrtek americká poradenská společnost Bain & Company, která se zabývá managementem, potvrdila, že její šanghajské kanceláře navštívila čínská policie a vyslechla pět zaměstnanců. Společnost uvedla, že s policií spolupracuje, ale neposkytla žádné další podrobnosti. V březnu byli zatčeni čínští zaměstnanci americké firmy Mintz Group.

Obvinění ze špionáže a ohrožení národní bezpečnosti byla vznesena také proti řadě jednotlivců v Číně, včetně dvou Kanaďanů. Západní vlády označily tyto případy za politicky motivované a obvinily Peking z porušování principů řádného soudního procesu, například z odepření přístupu k obhájcům a z konání soudních procesů za zavřenými dveřmi.

V březnu byl také pro údajné porušení zákona o špionáži zadržen japonský manažer farmaceutické firmy, připomíná server ABC News. Ten údajně v rámci své práce jednal s čínskými úředníky a zástupci průmyslu.

Jeremy Daum, vedoucí pracovník Čínského centra Paula Tsaie na Yale Law School, pro The Guardian uvedl, že změny kodifikují rozšíření, která již byla z velké části zavedena do praxe prostřednictvím jiných právních předpisů a pravidel jako součást „holistického pohledu“ Číny na rizika pro národní bezpečnost.

„Zákon o zahraničních nevládních organizacích, který vrhl podezření na činnost těchto organizací v Číně a omezil ji, je pravděpodobně příkladem toho, že obavy o národní bezpečnost dostaly přednost před jinými zájmy – a značně omezil možnosti mnoha mezilidských výměn,“ řekl Daum.

Novela přichází v době rostoucího důrazu na národní bezpečnost pod vedením čínského vůdce Si Ťin-pchinga.

Jedná se o první změny zákona od jeho zavedení v roce 2014. Součástí jsou i opatření zaměřená na kybernetickou bezpečnost a ustanovení o zákazu diskutovat o zranitelnosti čínských sítí.

Již původní verze zákona byla „velmi nejednoznačná a velmi silná“, uvedl Jasuhiro Macuda, profesor mezinárodních vztahů na Tokijské univerzitě. „Čína si však myslí, že to nestačí,“ dodal. „Čína se otevírá, a to ji činí mnohem zranitelnější“ v očích čínských představitelů.