Ukrajinští partyzáni vyhodili do vzduchu ruský obrněný vlak, tvrdí média

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekrety o prodloužení stanného práva a mobilizace o dalších 90 dní, a to počínaje 25. květnem.

Dokumenty byly předloženy ukrajinskému parlamentu a musí je schválit alespoň polovina zákonodárců. Stanné právo bylo v zemi zavedeno 24. února, tedy v den začátku ruské invaze. Počáteční lhůta 30 dnů byla zatím dvakrát prodloužena.

Zelenského první dekret o mobilizaci byl na 90 dní a vztahoval se na všechny regiony země. Minulý týden ukrajinský ministr obrany řekl, že doufá, že dojde k vyzbrojení až milionu bojovníků, zatímco se země připravuje na „novou a dlouhou fázi války“.

Americká vláda jen tři týdny po jeho představení „pozastavuje“ projekt „rady pro správu dezinformací“, který vyvolával nejasnosti a spustil vlnu obvinění od kritiků amerického prezidenta Joea Bidena.

Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) s odvoláním na nejmenované pracovníky ministerstva vnitřní bezpečnosti, pod které iniciativa spadá. Původní šéfka komise, která se stala terčem útoků za svá předchozí vyjádření, údajně na svou pozici rezignovala.

Uvedené ministerstvo zřízení rady oznámilo 27. dubna s tím, že jejím úkolem bude „koordinovat boj proti dezinformacím spojeným s vnitřní bezpečností“. Nebylo však příliš jasné, čím konkrétně se orgán bude zabývat či jaké bude mít pravomoci, což se podle agentury AP nezměnilo ani po týdnu jeho existence.

Oficiální vyjádření z prvních dní naznačovala, že komise bude mít hlavně analytickou a poradní funkci, to však nezabránilo vlně kritiky od pravicových komentátorů a politiků Republikánské strany.

Evropský parlament připravuje usnesení, jež by vyzvalo 27 členských států k zařazení bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera na sankční seznam EU. V současné době je na něm 4785 osob, mezi nimiž převažují ruští politici, oligarchové, vojenští důstojníci a mediální pracovníci. Jejich majetek na Západě je zabaven nebo zmrazen.

Pro oligarchy žijící v Rusku je to obvykle zvládnutelný problém, na exkancléře by však sankce mohly mít tvrdý dopad. Ministr financí Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s krokem vyslovit souhlas.

Když Finsko a Švédsko naznačily, že uvažují o historickém rozhodnutí vstoupit do NATO, očekávala Severoatlantická aliance tvrdou reakci Moskvy, nikoliv však jednoho ze svých členů. Byl to zástupce Turecka, kdo zkazil náladu na sobotním zasedání ministrů zahraničí států aliance s jejich finskými a švédskými protějšky, na němž se měla slavit největší změna na poli evropské bezpečnosti za poslední desetiletí, napsala agentura Reuters.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu byl „v krizovém režimu“, řekl jeden z aliančních diplomatů o sobotním setkání na německém ministerstvu zahraničí v Berlíně. O den dříve turecký prezident Recep Tayyip Erdogan šokoval kolegy z NATO prohlášením, že členství Finska ani Švédska nemůže podpořit.

Çavuşoglu nejenže stanovil podmínky pro přijetí finské a švédské žádosti, ale také zvýšil hlas na švédskou ministryni zahraničí Ann Lindeovou. Tři diplomaté NATO to v rozhovoru s Reuters shodně označili za „trapné“ porušení protokolu.

„Pro nás to byl historický okamžik. Çavuşoglu přesto prohlásil, že ho otravuje ‚feministická politika‘ Lindeové, čímž vnesl do jednání hodně dramatu,“ uvedl další diplomat, který zároveň popisoval velmi napjatou atmosféru na setkání. Kvůli ní se mnozí spojenci rozhodli raději mlčet, aby uklidnili situaci.

V ukrajinském hlavním městě Kyjevě dnes obnovilo činnost velvyslanectví Spojených států, oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken. Stalo se tak po téměř třech měsících po evakuaci diplomatů vynucené ruskou invazí. V médiích se objevily snímky ze vztyčování americké vlajky v areálu velvyslanectví.

„Ukrajinský lid s naší pomocí ubránil svou vlast tváří v tvář bezohledné ruské invazi. V důsledku toho hvězdy a pruhy znovu vlají nad velvyslanectvím,“ uvedl Blinken.

„Oficiálně znovu fungujeme,“ řekl agentuře Reuters mluvčí ambasády Daniel Langenkamp. Dodal, že na velvyslanectví zpočátku bude působit menší počet diplomatů. Hned nebude možné obnovit konzulární práci. Ministerstvo zahraničí nadále nedoporučuje Američanům cestovat na Ukrajinu.

Proti válce na Ukrajině se dnes podle agentury AP vyjádřil ruský filmový a divadelní režisér Kirill Serebrennikov, který na francouzském filmovém festivalu v Cannes uvedl svůj nový snímek. Dvaapadesátiletý kritik prezidenta Vladimira Putina, který měl několik let zákaz vycestovat z Ruska, se mohl po letech osobně zúčastnit jedné z nejprestižnějších filmových přehlídek.

„Ne válce! (…) Jsem naprosto přesvědčený, že lidé z kultury jsou schopni tuto válku zastavit. Konec přijde a my budeme žít v míru,“ řekl Serebrennikov, který nyní žije mimo Rusko.

„Filmovou, divadelní a kulturní tvorbu beru jako velké a rozsáhlé prohlášení proti válce,“ uvedl režisér. „Válka je o zabíjení lidí. Je o ničení všeho. Je o tom, že se lidé neberou jako osoby, ale jako davy. Umění je vždy proti válce,“ dodal.

Ukrajinští partyzáni dokázali v okupovaném Melitopolu na jihu země vyhodit do povětří ruský obrněný vlak. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a štáb obrany Záporožské oblasti, kde se Melitopol nachází. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„Očití svědci v Melitopolu oznámili, že slyšeli hluk výbuchů a přestřelky u masokombinátu. Následně místní novináři potvrdili, že ukrajinští partyzáni vyhodili do povětří obrněný vlak,“ napsal deník.

Nálož pod vlakem, čítajícím deset vagonů, byla odpálena na dálku a explodovala ve chvíli, kdy soupravu přejížděl vagon s ruskými vojáky, tvrdí Ukrajinska pravda. Dodala, že šlo o vojáky z jednotek střídajících se na frontě. Výbuch poškodil koleje v obou směrech. Kromě obrněného vlaku útok zablokoval i následující vlak s pohonnými hmotami a mazivy.

Ruské bombardování oceláren Azovstal v Mariupolu mohlo vytvořit hrozbu, že desítky tisíc tun roztoku sirovodíku se dostanou do Azovského moře, kde by zničily faunu a flóru. Uvedla to dnes agentura Unian s odvoláním na varování mariupolské městské rady na sociálních sítích.

„Azovskému moři hrozí úplné vyhynutí. Bombardování oceláren Azovstal mohlo poškodit technické zařízení schraňující desítky tisíc tun koncentrovaného roztoku sirovodíku,“ varovala rada, loajální k vládě v Kyjevě. Z Azovského moře, u jehož břehů Mariupol leží, by se nebezpečné látky mohly dostat do Černého a následně i Středozemního moře.

Mariupolský starosta Vadym Bojčenko podle Unian zdůraznil, že je nutné, aby místo mohli neprodleně navštívit mezinárodní experti a zástupci OSN, aby se seznámili se situací a pomohli odvrátit ekologickou katastrofu globální úrovně.

Spojené státy vyčlenily na vojenskou, finanční a humanitární pomoc Ukrajině přibližně třikrát více prostředků než Evropská unie. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy německého institutu pro světovou ekonomiku (IfW).

Kielský institut dnes uvedl, že v důsledku nového balíčku schváleného americkou Sněmovnou reprezentantů dosáhla celková americká vládní pomoc Ukrajině v období od 24. ledna do 10. května téměř 43 miliard eur (1,06 bilionu korun).

EU ve stejném období vyčlenila pro zemi napadenou Ruskem necelých 16 miliard eur (395 miliard korun). Údaje ovšem částečně zkresluje skutečnost, že některé členské země nechtěly hodnotu své pomoci Ukrajině – zejména v případě dodávek zbraní – konkretizovat.

Moskevské úřady se chystají přejmenovat prostor u velvyslanectví Spojených států v ruské metropoli na náměstí Obránců Donbasu. Návrh, který vzešel od poslanců městského sněmu, „v nejbližší době“ posoudí příslušná komise moskevské radnice, napsala dnes agentura TASS. Rusko své nynější tažení proti Ukrajině odůvodňuje obranou ruskojazyčného obyvatelstva Donbasu před ukrajinskými „nacionalisty a neonacisty“.

„Pokud rozhodnutí (komise) bude kladné, náměstí v historické části Moskvy dostane nový název,“ uvedl šéf odboru kulturního dědictví moskevské radnice Alexej Jemelan.

„S iniciativou pojmenovat dosud bezejmenné prostranství po hrdinech bojujících v těchto dnech proti nacismu přišly poslanecké kluby (vládní) strany Jednotné Rusko, komunisté, Spravedlivé Rusko a uskupení Moje Moskva,“ uvedl moskevský sněm.

Finsko a Švédsko budou společně nakupovat střelné a protitankové zbraně, uvedlo dnes podle agentury Reuters finské ministerstvo obrany. Učinilo tak v den, kdy obě severské země požádaly o vstup do Severoatlantické aliance. Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.

Dvojice skandinávských zemí posílí svou spolupráci v oblasti obranných zakázek tím, že se Finsko připojí k dohodě o nákupu protitankových zbraní od švédského výrobce zbraní Saab Dynamics, uvedlo ministerstvo v Helsinkách. Finský ministr obrany Antti Kaikkonen rovněž schválil přípravu společného nákupu ručních palných zbraní včetně útočných pušek, brokovnic a zbraní pro osobní ochranu.

Podle ministerstva je cílem opatření „zlepšit dostupnost kritického obranného vybavení ve Finsku a Švédsku“.

Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Dnes to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.

„Rusko se potýká s recesí, vysokou inflací, kritickými problémy ve finančním systému a neschopností zajistit si materiál a produkty, které potřebuje k válce a k podpoře hospodářství,“ řekla Yellenová.

Protiruské sankce ovlivňují i hospodářství západních zemí, které místo rychlého oživení po následcích pandemie nemoci covid-19 musí nyní počítat s výrazně nižším ekonomickým růstem.

Turecko zablokovalo zahájení rozhovorů NATO o nabídkách Finska a Švédska připojit se k alianci, informuje na základě svých dvou zdrojů server Middle East Eye.

Na středečním setkání velvyslanců NATO v belgickém Bruselu Turecko hlasovalo proti zahájení diskuse s odvoláním na své námitky. Turecko varovalo, že k odsouhlasení členství obou států nedojde, pokud nebudou souhlasit s vydáním členů Kurdské strany pracujících (PKK), kteří od roku 1984 vedou ozbrojený boj s tureckým státem.

Turecko také chce, aby byly všechny finské a švédské zákazy vývozu zbraní z Ankary zrušeny, než se státy připojí k NATO. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto však v pondělí řekl, že ho postoj Ankary překvapil, a dodal, že nemá zájem o „vyjednávání“ s prezidentem Erdoganem.

Na 11 mrtvých a 14 zraněných vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záchranáře. Původně úřady hlásily osm mrtvých a 12 zraněných.

Zatímco deník psal o náletu na obec, úřady v úterý informovaly o ostřelování lokality raketami. Vesnici podle šéfa státní správy v Černihivské oblasti Vjačeslava Čause zasáhly čtyři rakety.

Rusko tvrdí, že na civilisty a na civilní cíle neútočí. Ruské ministerstvo obrany ujišťuje, že napadá výhradně vojenské cíle, a to vysoce přesnými zbraněmi. Ale existuje množství důkazů, že ruské ostřelování poškozuje i civilní objekty a umírají civilisté, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Dodala, že za války není vždy možné rychle ověřit tvrzení znepřátelených stran z nezávislých zdrojů.

Novela zákona o pobytu uprchlíků z Ukrajiny v Česku, nazývaného Lex Ukrajina, explicitně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny. Po dnešním jednání vlády, která návrh projednala, to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu prokázat doklad, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou chtít nalézt bydlení prostřednictvím krajských asistenčních center. Novela obsahuje také zkrácení nároku uprchlíka na zdravotní pojištění, a to na 180 dnů, uvedl Rakušan.

Státy Evropské unie by měly koordinovaně doplňovat mnohdy nedostatečné zásoby zbraní a společně plánovat jejich nákupy u evropských zbrojních firem. Počítá s tím dnes zveřejněný plán Evropské komise, která chce v reakci na ruskou invazi na Ukrajině vytvořit obranný fond pro společné vyzbrojování armád.

Pro příští dva roky plánuje pokrýt akutní nedostatky investicemi ve výši 500 milionů eur (12,3 miliardy korun), na které by poté měl navázat dlouhodobý investiční program. Komise, která dosud nemá v obranné politice pravomoci, hodlá spolu s členskými státy vyzbrojování organizovat.

Většina unijních zemí po únorovém začátku ruské agrese začala poskytovat Kyjevu zbraně a zároveň usilovat o lepší zajištění vlastní obrany. Řada zemí včetně Německa či Česka ohlásila zvýšení vojenských výdajů a unijní lídři pověřili komisi, aby prověřila možné mezery v zásobách či nedostatky při plánování nákupů.

Slovensko dneškem obnovilo činnost svého velvyslanectví v Kyjevě, kterou přerušilo po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Slovensko se tak přidalo k vícero zemím včetně České republiky, které už znovu otevřely v ukrajinské metropoli své ambasády.

„Jsem rád, že tam můžeme být, protože to považuji za politicky důležité,“ uvedl Korčok. Bratislava na ochranu své ambasády vyslala do Kyjeva členy speciální policejní jednotky.

Česko obnovilo činnost svého velvyslanectví v Kyjevě v polovině dubna, následně znovu otevřelo generální konzulát v západoukrajinském Lvově.

Vláda na dnešním zasedání odsouhlasila vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO). Na twitteru to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Armády dvou skandinávských zemí podle něj plní veškerá kritéria pro přijetí do aliance. Stejný krok ještě musí udělat Sněmovna a Senát, předseda vlády neočekává komplikace.

Finsko a Švédsko se rozhodly vzdát svého neutrálního vojenského statusu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Přijímací proces by ale mohlo ohrozit Turecko, které má proti přijetí těchto zemí výhrady.

„Rozhodnutí Švédska a Finska podat přihlášku do NATO vítám. Putinova agrese na Ukrajině donutila obě země přehodnotit jejich dlouhodobou politiku neutrality a požádat o vstup do aliance,“ napsal Fiala. „Česká vláda vstup Švédska i Finska jednoznačně schválila. Nyní tak musí učinit ještě Poslanecká sněmovna a Senát. Neočekávám však žádné komplikace,“ doplnil. Návrh dnes kabinetu předložilo ministerstvo zahraničí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto „teroristů“. Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.

Erdogan dnes také znovu vzkázal švédským a finským diplomatům, aby se „nenamáhali“ jet do Turecka. O rozšíření NATO možná bude hovořit turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, s nímž by se podle deníku Hürriyet měl dnes setkat v New Yorku v rámci takzvaného turecko-amerického strategického mechanismu.

„Cílem tohoto mechanismu je pracovat na řešení problémů, které máme v bilaterálních vztazích i v regionu,“ řekl Çavuşoglu. „Chceme problémy, které mám ve vztazích s USA, vyřešit,“ dodal.

Slovenská vláda dnes schválila návrh na zdanění ruské ropy, která se zpracovává na Slovensku. Stát by z nové daně, jejíž zavedení už od června podléhá souhlasu parlamentu, mohl získat kolem 290 milionů eur (přes sedm miliard korun).

Nová daň zatíží bratislavskou rafinerii Slovnaft, která ruskou ropu zpracovává. Ministerstvo financí navrhlo zmíněnou daň v souvislosti s vyšší slevou, za kterou se ruská ropa prodává oproti severomořské ropě Brent. Tato sleva podle dostupných informací narostla po ruské invazi na Ukrajinu a v souvislosti s úvahami o zavedení embarga na dovoz ropy z Ruska do EU.

Sazba nové daně bude podle předlohy 30 procent a počítat se bude z rozdílu mezi cenou ropy Brent a ruskou ropou sníženého o pět dolarů. Zvláštní daň hodlá země uplatňovat nejpozději do konce roku 2024, její výběr ale může skončit i dříve, a to v závislosti na vývoji cenového rozdílu mezi ruskou ropou a surovinou Brent.