Další citlivé místo. Experti říkají, kde může Kyjev udeřit po Krymském mostu

Kdo stojí za útokem na Krymský most, který spojuje Rusko s okupovaným Krymem, zůstává nejasné. Stejně jako spousta dalších otázek týkajících se sobotního útoku na strategický most, skrz který Rusko živí válku na Ukrajině. Jedno je ovšem jisté už teď. Poškozený most zasadil velkou ránu ruské válečné propagandě.

„Stejně jako tomu bylo u potopení křižníku Moskva, je zničení Kerčského mostu vnímáno jako velmi ponižující pro Kreml, tím spíše, že bylo provedeno den po narozeninách ruského prezidenta,“ napsal Seznam Zprávám bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Michal Smetana.

Útok na Krymský most – někdy nazývaný též Kerčský podle průlivu, který překlenul – ovšem nemá pouze symbolický rozměr a jeho dopady může Rusko silně pocítit i přímo na válečné frontě.

„Efekty a dopady (útoku na Krymský most, pozn. red.) jsou jednak psychologické a okamžité, ale promítají se také do zásobování, logistiky a dalších aspektů, které podkopávají bojeschopnost ruské armády, zejména na jižním křídle a především na poloostrově Krym,“ tvrdí analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky, podle kterého sobotní útok ztíží také průběh nedávno vyhlášené mobilizace.

Okupační vláda sice krátce po výbuchu uvedla, že poškození mostu nejsou závažná. Po několika hodinách navíc z Ruska začaly přicházet zprávy o tom, že dopravu na silniční i železniční části mostu se částečně podařilo obnovit. Na most ale dál nesmějí nákladní auta a co se týče železnice, Rusové zveřejnili záběry prvního pomalu projíždějícího zkušebního vlaku, ale je otázka, jak bude provoz reálně fungovat.

„Vyřazení Krymského mostu by pro Rusko představovalo závažné logistické problémy a mohlo by narušit zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti,“ tvrdí Smetana.

Právě u Chersonu Ukrajina nedávno po několika týdnech snažení dosáhla vojenských úspěchů. Tamní správa se zřejmě obává dalších a plánuje odvézt děti a starší lidi na Krym nebo do jižního Ruska.

Sobotním výbuchem byla poškozena nejen silniční, ale také železniční část Kerčského mostu. A zejména ta je Ukrajině trnem v oku.

„Moderní armády potřebují pro své efektivní fungování pravidelné zásobování velkým množstvím munice, pohonných hmot a dalšího materiálu. Ruská logistika je v tomto silně závislá na využívání železničních tratí,“ vysvětluje Smetana.

„Dokud nebude most opraven, Rusko přichází o nejdůležitější železniční spojení pro zásobování jižní fronty. Zbývá v tuto chvíli pouze železnice nacházející se severně od okupovaného města Melitopol, která je ale v dostřelu ukrajinského dělostřelectva a v oblasti s aktivním partyzánským odbojem,“ dodává Smetana.

S tím, že poškození mostu pro Rusko představuje významný problém, souhlasí i australský vojenský analytik Mick Ryan. Ten na svém twitterovém účtu uvedl, že výbuch sice nepřeruší zásobování Krymu, situací na frontě ovšem zamíchá. A to zejména tím, že se držení strategického města Melitopol stane pro Rusko jednou z nejzásadnějších otázek.

„Důležitost Melitopolu spočívá v tom, že přes něj vedou zbývající trasy, které umožňují zásobování jednotek na Krymu,“ vysvětluje Havlíček. „Město Melitopol, které je každý den ostřelováno ukrajinskou armádou, se stalo tím posledním logistickým a zásobovacím hubem, dopravním uzlem, který slouží k tomu, aby byl Krym zásobován skrze pevninskou cestu, když je ta přes most nebo skrze námořní přepravu znemožněna,“ dodává.

Ruská závislost na Melitopolu by mohla pro Ukrajinu představovat strategickou výhodu. Podle Smetany je nyní ve hře možnost, že se Ukrajina pokusí o nový průlom v Záporožské oblasti a osvobození Melitopolu, o čemž už se mluvilo před poškozením mostu. Oslabení ruského zásobování by podle Smetany také mohli Ukrajinci „zručně využít v rámci své probíhající ofenzivy na západním břehu Dněpru v Chersonské oblasti“.

Pro Rusko může být klíčové přesunout vojáky právě k Melitopolu a mohlo by je tam poslat z Chersonské oblasti, a tím uvolnit Ukrajincům další cestu v tomto regionu.

Podle Havlíčka je zničení Krymského mostu pro Ukrajince velkou výhodou i z čistě psychologického hlediska. „Je to velká morální vzpruha, když je pár hodin po tom, co se pomyslně odbijí narozeniny ruského prezidenta, zasazen tak zásadní úder ruské kritické infrastruktuře, která je tak významná pro ruskou armádu a tak ostře sledovaná ze strany ruské společnosti,“ vysvětluje Havlíček.

Ukrajina se k odpovědnosti za útok nepřihlásila. Ukrajinští představitelé ovšem zničení mostu s nadšením přivítali.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak incident na twitteru okomentoval slovy: „Krym, most, začátek. Vše nezákonné musí být zničeno, vše ukradené musí být vráceno Ukrajině, vše okupované Ruskem musí být vyhnáno.“

Ruské ministerstvo zahraničí v návaznosti na to napsalo, že „reakce kyjevského režimu na ničení civilní infrastruktury svědčí o jeho teroristické povaze“.

Otázkou nyní zůstává, zda Rusko přispěchá s odvetnou reakcí. Podle analytika Havlíčka jsme měli už v sobotu možnost sledovat, jak Kreml na útok odpovídá. „Viděli jsme reakci vedenou do vlastních řad, při které bylo zásadním způsobem změněno vedení takzvané ruské speciální vojenské operace,“ vysvětluje Havlíček s odkazem na zprávy o výměně na postu velitele ruských jednotek na Ukrajině. „Byla to střelba do vlastních řad, snaha najít viníka, který může za to, že se nedaří,“ vysvětluje Havlíček.

Podle analytika Smetany je možné, že útok na Krymský most se projeví nejen na válčící frontě, ale pocítí jej také ukrajinské civilní obyvatelstvo.

„Dá se očekávat, že budou v Rusku zaznívat hlasy po odplatě, která může mít podobu například dalších raketových útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu a populační centra,“ domnívá se Smetana.

Obdobný scénář si dokáže představit i Havlíček, který poukazuje na to, že k podobným krokům Rusko sáhlo už v minulosti. „V případě úspěchů ukrajinské protiofenzívy v Charkovské oblasti jsme viděli, že Rusové zintenzivnili ostřelování civilních cílů, okamžitě vyřadili Charkovskou teplárenskou elektrárenskou soustavu,“ dodává Havlíček s tím, že je velmi obtížné „dohlédnout, jak moc daleko dojde hněv Vladimira Putina“.