Článek
Zajímavý objev tento týden oznámili vědci z americké vesmírné agentury NASA. Pomocí teleskopu Jamese Webba pravděpodobně identifikovali vzácný vodní oceán na obří exoplanetě (to je označení pro planetu mimo Sluneční soustavu) vzdálené 120 světelných let od Země.
Senzace ale nekončí. Podle různých náznaků by totiž na planetě v souhvězdí Lva mohl být i život.
Astronomové exoplanetu objevenou už před osmi lety pojmenovali K2-18 b. Už tehdy uvedli, že by se mohlo jednat o obyvatelné těleso.
Podle NASA jde o téměř devětkrát větší těleso, než je Země. Dále se ve zprávě uvádí, že „hojný výskyt metanu a oxidu uhličitého a nedostatek amoniaku podporují hypotézu, že pod atmosférou bohatou na vodík se na K2-18 b může nacházet vodní oceán“.
Voda neznamená život
Samotná přítomnost vody by ale ještě nemusela nic znamenat. Vědci proto poukazují na chemické složení atmosféry, které už přítomnost života naznačuje, píše server Sky News.
V ovzduší totiž identifikovali molekuly organické sloučeniny zvané dimethylsulfid (DMS), která je na Zemi považovaná za indikátor mikrobiálního života. Jejich přítomnost na vzdálené planetě ale není stoprocentně potvrzena a vyžaduje další zkoumání, k čemuž se také vědci chystají.
„Nadcházející pozorování by měla potvrdit, zda je DMS v atmosféře K2-18 b skutečně přítomen ve významném množství,“ řekl Nikku Madhusudhan, astronom z University of Cambridge a hlavní autor výzkumu společnosti NASA.
Další objevy Webbova teleskopu:
Nejde o první známky možné existence života, které NASA ve vesmíru objevila. Například v roce 2014 vyvolala pozdvižení exoplaneta HAT P-11b. Na ní tehdy vědci nalezli molekuly vodních par. Exoplaneta o velikosti Neptunu v souhvězdí Labutě ale obíhá příliš blízko okolo své hvězdy. Je na ní tak moc vysoká teplota, aby se na ní mohl objevit život, jak ho známe, připomíná britský list The Guardian.
I když ani nový objev není jistý, vědci jsou nadšení. Sami pak zdůrazňují, že to nutně nemusí znamenat, že by na planetě mohl existovat život.
„Naše zjištění podtrhují, jak je důležité při hledání života zohlednit různá prostřední vhodná pro život,“ řekl Madhusudhan podle Sky News. „Tradičně se pátrání po životě na exoplanetách zaměřuje především na menší kamenné planety, ale větší hyceánské (složenina výrazů pro vodík a oceán, pozn. red.) světy jsou pro pozorování atmosféry vhodnější.“
Snímky vzdálených světů
Exoplaneta, která je teď centrem zájmu, leží v tzv. „obyvatelné zóně“. To je oblast kolem hvězdy, kde se mohou nacházet planety s kapalnou vodou. Její nitro pravděpodobně tvoří plášť z ledu pod vysokým tlakem, čímž by se podobala Neptunu, jak uvádí NASA. Na rozdíl od něj má řidší atmosféru bohatou na vodík a povrch tvořený oceánem.
Planetu objevila mise NASA K2 v roce 2015, ale technologie Webbova dalekohledu, lepší oproti předchozím teleskopům, umožnily podrobnější analýzu vzdálené planety.
Umírající hvězda by mohla pomoci pochopit podstatu vesmírného prachu:
„Tento výsledek byl možný jen díky rozšířenému rozsahu vlnových délek a bezprecedentní citlivosti Webba, která umožnila robustní detekci spektrálních rysů při pouhých dvou průletech,“ řekl Madhusudhan. „Pro srovnání: jedno pozorování přechodu (planety okolo Slunce, pozn. red.) s Webbem poskytlo srovnatelnou přesnost jako osm pozorování s Hubblem provedených v průběhu několika let a v relativně úzkém rozsahu vlnových délek.“
Teleskop s bezprecedentně detailními snímky v červenci oslavil svoje první výročí provozu. Za tu dobu umožnil lidem nahlédnout blíže k počátkům vesmíru než kdykoli předtím a vytvořil snímky vzdálených světů a záhadných struktur, které je obklopují.
