Čtyři scénáře války. Od zázraku na Dněpru po konflikt s NATO

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Válka na Ukrajině trvá už osmý den. Celý svět sleduje proud nových informací, které o konfliktu přicházejí. Zároveň si lidé přirozeně kladou otázku, jak může válka nakonec dopadnout.

Odpověď nabízejí odborníci. Trojice analytiků z amerického think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council), který patří mezi nejrespektovanější výzkumné instituce zaměřené na mezinárodní politiku a bezpečnost, sestavila tento týden čtyři možné scénáře dalšího vývoje:

První scénář je nejoptimističtější. Předpokládá, že ukrajinské vojenské jednotky spolu s civilisty zbrzdí postup Moskvy natolik, že na bojišti zavládne patová situace a prezident Vladimir Putin nebude moci nastolit v Kyjevě loutkový proruský režim.

Kreml si podle tohoto scénáře uvědomí, že za své dobrodružství platí přemrštěnou cenu v podobě ekonomického kolapsu a diplomatické izolace. Naštvaný Putin nařídí stažení svých jednotek, Ukrajina zůstane samostatnou demokracií a bude se sbližovat se Západem.

V Rusku neúspěch operace Moskvy podnítí další projevy nespokojenosti s režimem a Putin se bude muset soustředit na rostoucí vnitřní hrozby pro jeho moc.

Bezpečnostní situace v Evropě se však nevrátí k předválečnému stavu. Krátká válka s tisíci obětí za sebou zanechá na obou stranách značnou hořkost. Rusko bude čelit nejisté budoucnosti. Jak se zachová ke zbytku světa, bude do značné míry záviset na tom, zda se přikloní k většímu autoritářství, nebo se od něj vzdálí.

Druhý scénář počítá s tím, že po týdnech intenzivních bojů v Kyjevě a dalších velkých městech se Rusku podaří svrhnout ukrajinskou vládu a nastolit loutkový režim. Ani ozbrojené síly Ukrajiny, ani civilní obyvatelstvo však nesloží zbraně. Vypukne rozsáhlé povstání proti útočníkům. Přestože se početní stav ukrajinské armády bude postupně snižovat a velká města budou okupována, Rusové utrpí Pyrrhovo vítězství.

Povstání si na ruské staně vyžádá velkou lidskou a finanční daň. Rusko bude nuceno vynaložit mnohem více svých zdrojů a po mnohem delší dobu, než předpokládalo. Jeho ztráty umocní podpora povstalců od zemí NATO, byť nebude otevřená. Konflikt bude vyčerpávat ruskou pokladnu, což si nakonec vyžádá stažení z Ukrajiny.

Putinovi se v takovém případě podle analytiků přihodí totéž, co postihlo bývalého sovětského vůdce Leonida Brežněva, který poslal ruskou armádu do vleklé a nákladné války v Afghánistánu. Neúspěch poškodí jeho prestiž, elity budou pochybovat o jeho úsudku. Ruské obyvatelstvo zachvátí hněv kvůli zhoršující se ekonomické situaci.

Podle třetího scénáře se Ukrajina nakonec pod tíhou ruské invaze zhroutí. Navzdory silnému odporu se ruským silám podaří s pomocí stále těžších zbraní převzít kontrolu nad zemí. Odpor proti loutkové vládě dosazené Putinem sice bude všudypřítomný, nebude však natolik silný, aby významně poškodil ruské okupační síly.

Ve východní Evropě se začne spouštět nová železná opona, která se potáhne podél hranic pobaltských států na severu přes hranice Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska na jihu.

Zatímco se Rusko bude potýkat se značnými ekonomickými náklady války a okupace, bude si Putin upevňovat moc a ještě důrazněji potírat ruskou opozici. NATO sice vyjde z konfliktu jednotnější, rozšíří se o Švédsko a Finsko. Aliance však bude nucena přiznat, že k zabránění ztráty Ukrajiny má jen velmi omezené možnosti.

Nové rozdělení s sebou ponese vzájemnou nedůvěru a stále nové a nové bezpečnostní krize. Rusko se bude opakovaně pouštět do dalších vojenských dobrodružství a mnohem agresivnějších hybridních válečných operací proti spojencům z NATO.

Nejnebezpečnějším scénářem pro budoucnost Evropy je ten, že ukrajinský konflikt připraví půdu pro přímý vojenský konflikt mezi NATO a Ruskem.

Podle trojice analytiků Atlantické rady by k němu došlo v případě, že se NATO rozhodne eskalovat svou angažovanost na Ukrajině, například pokusem o zavedení bezletové zóny nebo jinou formou přímé intervence.

Rusko by také mohlo neúmyslně zasáhnout území členského státu NATO, například nepřesným zacílením nebo chybnou identifikací nepřítele. To by vyvolalo protiopatření ze strany aliance. Riziko takové nehody bude stoupat s tím, jak se budou dál tenčit zásoby přesně naváděné munice ruské armády.

Děsivé vyhlídky v rámci této varianty představuje možnost, že Putin má širší plány daleko za hranicemi Ukrajiny. Pokud se ruským silám podaří na Ukrajině rychle postupovat a získají nad jejím územím účinnou kontrolu, může Putin obrátit svou pozornost ke státům, po kterých také prahne. Jasnými kandidáty by byly pobaltské státy.

Podle analytiků nicméně existují tři důvody, proč se válka na Ukrajině obrací ve prospěch Západu.

První je ten, že surovost ruské agrese a srdnatý ukrajinský odpor vyvolaly širokou podporu Ukrajiny v celé Evropě.

Za druhé se zdá, že Rusko a Putin silně podcenili odhodlání Ukrajiny i celosvětové pobouření vůči Moskvě.

A konečně za třetí demokratické vlády na obou stranách Atlantiku učinily dalekosáhlá politická rozhodnutí – ekonomická, finanční, diplomatická a bezpečnostní – kterými prokázaly smělost a nově nalezenou solidaritu.

Odborníci zároveň připomněli, že uvedené čtyři scénáře stěží vyčerpávají všechny možnosti a že započaté války se vyvíjejí podle různých okolností.

„Častěji vedou vojáky i nevojáky neočekávanými cestami, jež občas vyústí ve výsledky, které mění svět. Zdá se, že ruská invaze na Ukrajinu obsahuje zárodky takového konfliktu. Co bude jeho výsledek znamenat pro Ukrajinu a svět, se teprve uvidí,“ uzavřeli.