Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pozemní invaze izraelské armády do Pásma Gazy se očekává každým dnem. Téměř dvě stovky rukojmích jsou v zajetí Hamásu už dlouhých 17 dní a izraelská veřejnost očekává jejich osvobození, nebo alespoň pokus o něj. Spojené státy sice Izrael žádaly o více času na vyjednávání (psali jsme zde), i Washington ale s invazí souhlasí.
Izraelský ministr obrany Joav Gallant přiznal, že armáda dosud nemá stanovené dlouhodobé cíle operace. Jinými slovy - co se bude dít po očekávaném izraelském vítězství, se v tuto chvíli příliš neví.
„Existují různé představy o tom, co by mohlo následovat. Myslím si, že na tom všem je třeba pracovat, a to i když se Izraelci vypořádávají se současnou hrozbou,“ řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. „Musíme najít něco, co zajistí, že to Hamás nemůže udělat znovu,“ dodal.
Izraelci se podle něj také nechtějí vracet ke správě Gazy. K tomu, že její okupace není trvale udržitelná, došel už v roce 2005 tehdejší premiér Ariel Šaron, který nechal vyklidit tamní židovské osady a stáhl vojáky střežící jejich bezpečnost.
„Jediný závěr je, že musíme jít dovnitř. Musíme tam jít a vyčistit to a zlikvidovat Hamás od kořenů, nejen vojensky, ale i ekonomicky, jeho správu. Všechno by mělo jít pryč,“ citoval deník The Guardian nejmenovaného izraelského představitele.
Příběh dalších unesených
Vysokoškolské profesorce Efrat Machikawaové unesli teroristé z Hamásu tetu a pět dalších členů širší rodiny. Nenacházím ani slova, abych popsala náš smutek a trauma, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
I když se ale Izraeli podaří zabít všechny vůdce a klíčové postavy teroristického hnutí, zničit jeho tunely a zbrojní arsenál, nevyhne se přitom citelným ztrátám na životech tamních civilistů (a samozřejmě i vlastních vojáků).
Analytik Ziv Bohrer při nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy odhadoval, že vojenská operace může trvat i několik měsíců a vyžádat si desítky tisíc palestinských životů. Pásmo Gazy se stane obrovskou ruinou - podobně jako ukrajinský Mariupol po ruském bombardování - frustrace tamních obyvatel se ještě zvýší a nenávist nikam nezmizí, právě naopak.
Izraeli a mezinárodnímu společenství se do budoucna nabízejí zhruba čtyři scénáře, jak dál postupovat s Pásmem Gazy. Každý má svá úskalí a řadu otazníků, které zbývá vyřešit.
Gazu převezme Palestinská samospráva
Zdánlivě nejlogičtější řešení, které v deníku The Times of Israel podpořil opoziční vůdce Jair Lapid. „Není to ideální, ale když se mě ptáte na strategii, jak z toho ven, mělo by palestinské samosprávě pomoci mezinárodní společenství,“ řekl s tím, že Palestinská samospráva má stále v Gaze na 20 tisíc zaměstnanců a spoustu zařízení a organizací spravuje na dálku.
„Bojujeme s Hamásem, ne s lidem z Gazy,“ zdůraznil fakt, který si v rozhořčení po krvavém útoku teroristů ne každý uvědomuje. Není ale jasné, jak by obyvatelé Gazy přijali vládu hnutí Fatah, která má pověst zkorumpované administrativy kolaborující s Izraelem.
Jak se žije v Pásmu Gazy
V Pásmu Gazy žijí více než dva miliony lidí. Už před válkou, kterou spustil 7. října útok teroristů z Hamásu na Izrael, oblast do značné míry spoléhala na mezinárodní a humanitární pomoc. Teď se situace ještě zhoršila.
Proti Lapidovu návrhu hovoří i ideologie nynější izraelské vlády: „Izrael každopádně chce zabránit integraci Gazy se Západním břehem Jordánu. Oni podporují vždy jen rozdělování,“ řekl Džamál Zakút, bývalý poradce palestinského premiéra Saláma Fajjáda. Preferování Hamásu před Palestinskou samosprávou ostatně v roce 2019 přiznal i premiér Benjamin Netanjahu.
Opětovná okupace Pásma Gazy
Nepříliš pravděpodobná možnost, opakovaně ji odmítli i různí izraelští představitelé. Americký prezident Joe Biden navíc Izraelce varoval, aby se vyvarovali chyb, které udělali Američané po 11. září 2001 v rámci své války proti terorismu.
I oni tehdy dosáhli v poměrně krátké době vítězství - svržení Tálibánu v Afghánistánu, pád Saddáma Husajna v Iráku - ta jim ale po čase velmi zhořkla. V Iráku následovala krvavá občanská válka, při níž povstalci zabili stovky amerických vojáků, poté přišel nástup teroristického chalífátu Islámský stát. V Afghánistánu pak Američané po svém stažení před dvěma lety jen sledovali opětný nástup Tálibánců k moci. Dvacet let trvající okupace situaci v zemi nezlepšila.
Rozmístění mezinárodních mírových sil
Možnost předání správy nad Gazou mezinárodním mírovým jednotkám naznačil bývalý izraelský premiér Ehud Barak: „Zdá se, že válka bude velmi, velmi dlouhá a musíme vzít v úvahu rukojmí, riziko rozšíření konfliktu do širšího regionu, oslabení podpory a otázku, komu předáme kontrolu v Gaze - například jestli ji budeme muset předat nějaké arabské mnohonárodní síle,“ řekl.
Hamás propustil dvě Američanky
Ženy původem z Evanstonu nedaleko Chicaga přijely do Izraele navštívit své příbuzné. Hamás je zajal v kibucu Nahal Oz asi kilometr a půl od hranice Pásma Gazy.
Mírové jednotky by v takovém případě měly vytvořit okolní státy, ty ale vesměs dávají od Palestinců ruce pryč. Buď mají samy finanční problémy - např. Egypt s rostoucími cenami, nebo jsou zapojeny do válečných konfliktů jinde (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty).
Vláda vytvořená OSN a arabskými státy
Třífázový plán pro Pásmo Gazy konzultoval v pátek s izraelskými zákonodárci ministr obrany Joav Gallant. První fází je již probíhající letecké bombardování, druhou pozemní invaze a třetí nové uspořádání Gazy. Tím by měla být prozatímní vláda podporovaná OSN a arabskými státy, jako jsou Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty a Jordánsko.
Na zapojení arabských zemí tlačí Spojené státy, které by rády udržely při životě Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy, a ještě do nich zapojily i dosud váhající Saúdskou Arábii.
William Usher, bývalý vysoký blízkovýchodní analytik CIA, nicméně agentuře Bloomberg řekl, že vytvoření prozatímní vlády by bylo neuvěřitelně obtížné a získat souhlas arabských vlád by podle něj byl ještě větší problém.
