Hlavní obsah

Čtyři izraelské vojačky před propuštěním. Z jedné se stal symbol násilí Hamásu

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Demonstrace žádající okamžité propuštění rukojmích v Tel Avivu: Na plakátu je fotografie Danielly Gilboaové, kterou má v sobotu propustit Hamás.

aktualizováno •

Hamás by měl v sobotu propustit další čtyři rukojmí. Jde o vojačky zajaté 7. října z vojenské základny Nachal Oz na hranicích s Pásmem Gazy. Seznam Zprávy přináší základní informace o čtveřici žen.

Článek

Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová. Čtyři izraelské vojačky, které by se měly v sobotu po 477 dnech strávených v zajetí teroristů z palestinského hnutí Hamás dostat na svobodu.

Jejich propuštění avizoval Hamás, měl by je vyměnit za 180 palestinských vězňů. Izrael to přijal, přestože Hamás porušil podmínky dohody o příměří, která začala platit minulou neděli. Teroristé měli nejprve propustit všechny zadržované ženy civilistky.

Všechny čtyři vojačky palestinští ozbrojenci unesli ze základny Nachal Oz u hranic s Pásmem Gazy při teroristickém útoku na Izrael 7. října 2023, při němž zabili na 1200 osob, většinou civilistů, a do Gazy odvlekli 251 lidí. Pro úplnost: při následné válce v Gaze zahynulo podle úřadů kontrolovaných Hamásem přes 47 tisíc lidí.

Karina Arievová

Foto: Ministerstvo zahraničí Státu Izrael

Karina Arievová na civilním snímku a poté, co se dostala do rukou teroristů.

Karině Arievové bylo teprve 19 let, když ji 7. října 2023 teroristé zajali.

Dnes už dvacetiletá Izraelka toho dne v 7 hodin ráno během útoku volala svým rodičům. „Křičela a říkala, že nás velmi miluje,“ vzpomínala Karinina matka v rozhovoru pro server The Times of Israel. „Řekla nám, abychom pokračovali v našich životech.“

V 7:40 s Karinou rodina ztratila kontakt. „Nevěděli jsme, komu zavolat,“ řekla serveru.

Později příbuzní našli video Hamásu zveřejněné na sociální síti Telegram, kde tři mladé ženy leží v džípu obklopené muži mluvícími arabsky. Jejich dcera Karina s krvácející tváří byla jednou z nich.

Kolik zbývá v Gaze rukojmích?

Izrael předpokládá, že naživu zůstává 57 rukojmích, z toho 50 mužů a sedm žen. Z území se dosud nepodařilo dostat také 34 těl unesených lidí, kteří zemřeli v zajetí.

V první den příměří, tedy v neděli 19. ledna, Hamás propustil tři ženy.

Teroristé z palestinského Hamásu a dalších hnutí 7. října 2023 a v dalších dnech podle izraelských údajů do Pásma Gazy unesli 251 lidí, Izraelců i cizinců (např. Thajců pracujících v izraelských továrnách), z toho 200 mužů a 51 žen.

Od únosu do letošního příměří se vrátilo do bezpečí 117 lidí, z toho 105 v rámci výměn mezi Hamásem a Izraelem, osm zachránila izraelská armáda a čtyři propustil Hamás jednostranně. Do Izraele bylo navráceno 40 těl unesených, z toho tři zemřeli v důsledku palby izraelských vojáků.

Asi o 48 hodin později jim zástupce armády sdělil, že Karina je rukojmí teroristické skupiny. Další zprávy nedostali.

Rodina se však naděje na propuštění Kariny nevzdala. Její sestra Sasha Arievová přerušila studium neurobiologie na vysoké škole a veškerý čas věnovala péči o rodinu a úsilí o to, aby se Izrael přiblížil dohodě o příměří a propuštění rukojmí.

Že je Karina naživu, potvrdilo video zveřejněné Hamásem v lednu loňského roku, kde byla po boku Danielly Gilboaové - další zajatkyně, která má být v sobotu propuštěna.

Daniella Gilboaová

Foto: Ministerstvo zahraničí Státu Izrael

Daniella Gilboaová na civilním snímku a poté, co se dostala do rukou teroristů.

Také Danielle Gilboaové bylo 19 let, když ji Hamás zajal. I ona byla 7. října ráno v kontaktu se svou rodinou. Svému příteli poslala několik fotek, na nichž bylo poznat, co má na sobě. I díky tomu ji příbuzní později identifikovali na videu zveřejněném palestinským teroristickým hnutím. „Představuji si ji, jak vchází do dveří a vrací se domů,“ řekla její matka Orly v několika rozhovorech.

V červenci rodiny rukojmích povolily zveřejnění videa z loňského ledna, kde je vidět i Daniella. Rukojmí na záběrech poslali vzkaz do Izraele. Podle izraelských médií jim únosci nadiktovali, co mají říkat.

„Nevím, kdy ani jestli se vrátím domů,“ říká na videu Daniella. „Vzpamatuj se, drahá vládo, a začni dělat svou práci pořádně, abys nás všechny přivedla domů, dokud jsme ještě naživu,“ vzkázala.

„Vím, že to video je psychologická hra, ale vidíme, že není v dobrém duševním stavu,“ řekla Orly Gilboaová, matka Danielly, v rozhovoru serveru Ynet. „Tehdy to byl 107. den, dnes je už 277. Neznáme její současný stav, ale myslím si, že není dobrý,“ strachovala se. „Jak říká (Daniella, pozn. red.) vládě ve videu, očekávám, že do toho dají 100 % a budou si pamatovat, že tam stále je.“

Naama Levyová

Foto: Ministerstvo zahraničí Státu Izrael

Naama Levyová na civilním snímku.

Devatenáctiletá Naama Levyová spala, když byla základna napadená. Probudil ji až zvuk raketové palby a rychle se schovala do krytu. Jakmile se o útoku dozvěděla Naamina matka Ayelet, poslala jí SMS zprávu, zda je v pořádku. Naamě se ještě podařilo matce odpovědět, že je v bezpečí v úkrytu. To byl její poslední přímý kontakt s rodinou.

Okolo jedné odpoledne se na internetu objevilo krátké video zveřejněné Hamásem. Naama na něm byla vidět v džípu spoutaná a s mnoha viditelnými zraněními. Velká krvavá skvrna na jejích hýždích vedla ke spekulacím, že byla sexuálně zneužita.

Obraz Naamy z tohoto videa se stal symbolem sexuálního násilí páchaného teroristy při útoku na Izrael. Aktivistky se při protestech proti útoku začaly oblékat do zakrvácených tepláků, jaké na sobě měla právě Naama.

Foto: Profimedia.cz

Ženy v kalhotách s červenými skvrnami, které odkazují na záběry s Naamou Levyovou, Tel Aviv, 19. října 2024.

22. května 2024 zveřejnily rodiny rukojmích a pohřešovaných asi tři minuty záběrů pořízených ozbrojenci Hamásu ve snaze donutit izraelskou vládu k větší aktivitě v řešení propouštění rukojmích.

Na videu je právě útok na základnu v Nachal Oz. V jedné chvíli na něm Naama Levyová prosí ozbrojence o milost a anglicky jim říká „Mám v Palestině přátele.“

Joni Levy, otec Naamy, tehdy přiznal, že se na video díval už mnohokrát, ani potom se mu ale neulevilo. V očích své dcery viděl smrtící strach: „Prožily to (už) 330 000 minut a toto je náš výkřik. Zatímco lidé mluví o Saúdské Arábii (případná normalizace vztahů v případě ukončení války, pozn. red.), zajatci jsou odsouváni na vedlejší kolej,“ prohlásil.

Videozáznam z rána 7. října, kdy základnu Nachal Oz obsadili teroristé z Hamásu. Na záběrech jsou vidět i některé ze čtyř vojaček, jejichž propuštění se očekává.Video: AP

Ani rodinu Levyových nikdy neopustila naděje. Založili organizaci Přivěďte Naamu Levyovou domů, která tlačila na izraelskou vládu, aby zajistila dohodu o propuštění rukojmích. Její otec v rozhovoru pro i24NEWS v prosinci uvedl, že zatímco Levyová aktivně spolupracovala s organizacemi, jako je Červený kříž a OSN, ony nijak nezasáhly.

Liri Albagová

Foto: Ministerstvo zahraničí Státu Izrael

Liri Albagová na snímku z propagandistického videa zveřejněném Hamásem.

Poslední rukojmí, tehdy osmnáctiletá, dnes devatenáctiletá Liri Albagová, která by měla být v sobotu propuštěna, právě zahájila vojenský výcvik, když Hamás na základnu zaútočil. Až do ledna tohoto roku jediné zprávy o ní pocházely z videa útoku na základnu a také od propuštěných rukojmích.

Po obnovení nepřímých rozhovorů mezi Hamásem a Izraelem na začátku roku teroristická skupina zveřejnila další video. Je na něm právě Liri Albagová, jak prosí izraelskou vládu, aby se s Hamásem dohodla.

V reakci na video s dcerou dceru rodiče Liri Albagové řekli, že jim záběry roztrhaly srdce na kusy. „Tohle není dcera a sestra tak, jak ji známe. Není jí dobře – její vážné psychické potíže jsou evidentní,“ Apelovali na premiéra Benjamina Netanjahua, aby „se rozhodoval tak, jako by tam byly jeho vlastní děti“.

Základna Nachal Oz

Základna byla sídlem čistě ženské jednotky 414, která měla za úkol bedlivě pozorovat dění v Pásmu Gazy. Většina žen plnila základní vojenskou službu a trávila hodiny sledováním záznamů z bezpečnostních kamer v Pásmu Gazy, kde hledala známky po podezřelé činnosti, nebo vyhodnocováním dat z pohraničních senzorů.

Vojačky také v měsících před 7. říjnem 2023 - jak později vypověděly v četných rozhovorech - spatřily nezvyklou aktivitu. Viděly například členy Hamásu, kteří vypadali jako příslušníci speciálních jednotek, jak hlídkují okolo pohraničního plotu a pečlivě zkoumají izraelské pozice. Viděly i cvičení teroristů, třeba s maketou izraelského tanku.

Informace předaly dál, ale izraelské zpravodajské služby je prý špatně vyhodnotily.

V den útoku 7. října se základna Nachal Oz stala jedním z prvních míst, na které Hamás zaútočil. Ačkoli se nachází jen asi kilometr od Pásma Gazy, většina vojáků na místě nebyla ozbrojených.

Základnu napadly stovky teroristů, podle deníku The Times of Israel s nimi asi tři hodiny s bojovali čtyři izraelští vojáci do posledního náboje. Pozdější vyšetřování ukázalo, že Hamás zaútočil na velicí centrum jedovatou hořlavou látkou a uvěznil tak vojáky na čas vevnitř. Na základně během útoku zemřelo celkem 66 izraelských vojáků.

Doporučované