Čtrnáct dní války. Obětí už se nedá dopočítat

Nejprve varování: V tomto textu ukazujeme válku bez příkras. Ukazujeme její oběti. Píšeme tu o mrtvých. Cílem není šokovat, ale ukázat konflikt takový, jaký reálně je. Včetně toho, že ve válkou zachvácené zemi není snadné ani podat o mrtvých svědectví.

Je to přesně čtrnáct dní od chvíle, kdy jsme se vzbudili do rána, ve kterém ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu. První nálety, první oběti.

Za pouhých čtrnáct dní už zřejmě nikdo nemá přesný přehled o počtu náletů. Natož obětí. Dohledat, kolik civilistů - tedy obyčejných lidí - už za ruský výboj zaplatilo životem, lze v tuto chvíli jen velmi obtížně. Jiná data hlásí Kyjev, zcela jiná Kreml, který nadto stále trvá na tom, že na civilní cíle neútočí… Data, která lze považovat za potvrzená od nezávislých pozorovatelů, jsou pak s vysokou pravděpodobností podhodnocená.

„Potvrzení civilních obětí zabere nějaký čas,“ uvedla pro americký list New York Times mluvčí Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva Ravina Šamdasaniová, podle níž jsou čísla (aktuálně OSN uvádí 474 mrtvých civilistů) z prvních dní války téměř jistě nižší, než jaká je skutečnost.

Její na první pohled možná vágní a nic moc nevypovídající výrok však lze lépe pochopit při pohledu na konkrétní zprávy, které přicházejí z Ukrajiny. Jako třeba ta o cílené střelbě ruského obrněného vozidla do civilního auta, ve kterém měli zemřít dva ukrajinští senioři.

Video z incidentu, který se měl odehrát už 28. února, začalo po sociálních sítích ve velkém kolovat po zveřejnění ukrajinskou armádou 8. března. Dohledat se dá i další video nahrané už v době, kdy se tragédie odehrála, to zachycuje rozstřílené auto i oběti zblízka. Jenže kontext nikdo nezná. Šlo o střelbu kvůli podezření, že v autě cestují vojáci? Šlo o úmyslný útok na civilisty? Střílelo vůbec ruské obrněné vozidlo? Kdo v něm seděl? A kdo vlastně zemřel v civilním automobilu?

K zodpovězení těchto otázek by bylo ideálně potřeba sehnat svědky, záznamy o obětech od místních úřadů, výpovědi jejich příbuzných, geolokovat samotná videa a tak dále. Zaměstnalo by to několik lidí, trvalo by to jistě několik dní. Chybí obojí - lidé i čas. Podobných zpráv z Ukrajiny přibývá s každou další hodinou a nezávislé instituce usilující o monitoring na místě, jako je třeba OSN nebo lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), to nemohou zvládat. Navíc v situaci, která je pro ně samotné nebezpečná.

Válka bez příkras. Oběti ruské agrese na Ukrajině. Upozornění: Přiložená fotogalerie zachycuje skutečné snímky některých obětí konfliktu, jak je přinesly světové agentury.

Na neúplnost bilance potvrzených civilních obětí koneckonců OSN i pravidelně upozorňuje ve svých hlášeních.

Poslední zprávu o 474 mrtvých a 861 zraněných tak doprovodila upozorněním, že v ní nejsou zahrnuty údaje „například z měst Volnovacha, Mariupol a Izjum, odkud přicházejí obvinění o dalších stovkách mrtvých civilistů“.

Jak zjistil deník NYT, Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva do součtu mrtvých civilistů zahrnuje nové případy až poté, co se vyšetřovatelům podaří zprávu potvrdit z několika různých zdrojů. Což, jak jsme popsali výše, není snadné. Nadto je podle mluvčí úřadu Raviny Šamdasaniové často problém i v tom, že se těžko rozlišují civilisté od vojáků. Pokud si vyšetřovatelé identitou nejsou na sto procent jistí, nemohou civilní oběť započítat. „To je další důvod, proč jsou naše čísla civilních obětí nižší,“ řekla mluvčí úřadu.

Instituce pro sledování hrůz války na Ukrajině nemají dost lidí. Některé je kvůli obavám z ohrožení jejich životů z místa přímo stáhly. Ti, co zůstali, se sami musí často skrývat před palbou v krytech, veškeré přesuny jsou riskantní a na některá místa se ani s vynaložením veškerého úsilí nemohou dostat.

Jejich práci komplikuje i neustálý příval falešných informací. „To, co skutečně zpomaluje schopnost ověřovat zprávy, je informační válka. Dostáváme mnoho zpráv, které se při bližším pohledu ukážou být jako zcela falešné. Vyšetřovatelé jsou proto velmi opatrní,“ řekla podle Washington Post novinářům Šamdasaniová.

A tím se dostáváme k dalšímu problému, jímž jsou oficiální vyjádření ukrajinských úřadů a dalších institucí.

Stejně jako u všech dalších prohlášení státu, který je ve válce, je nezbytné počítat s tím, že jeho tvrzení mohou být součástí pokusu vylepšit vlastní pozice, ne nutně sdílet pravdivé informace.

Ukrajinské úřady například už minulý týden uvedly, že mrtvých civilistů jsou minimálně dva tisíce. Později doplnily, že jde o pečlivý odhad, ovšem to, kolik civilistů přesně zemřelo, ve skutečnosti nikdo neví. Podle anonymního zdroje NYT z OSN jsou nicméně čísla uváděná ukrajinskou stranou „v souladu s tím, co by se dalo očekávat vzhledem k intenzitě a době trvání bojů“.

Ukrajinské úřady ale zcela jistě čelí podobným problémům jako lidskoprávní organizace - jsou přehlcené a nemohou stíhat zorientovat se v chaotické situaci.

Velkou otázkou je i to, zda je v ukrajinském zájmu čísla civilních obětí nadhodnocovat, nebo podhodnocovat.

Rostoucí počet mrtvých civilistů totiž na jedné straně sice do jisté míry poškozuje nepřítele, na straně druhé mu ale může i pomáhat.

Jde o to, že kupící se obvinění z válečných zločinů, které už mimochodem obsahují i podezření z cílených útoků na civilisty, motivují ostatní státy, aby víc pomáhaly Ukrajině a ostřeji se vymezovaly vůči Rusku.

Jak ale podle Washington Post podotkla Neta Crawfordová z výzkumného projektu Cost of War založeného na Watsonově institutu při Brownově univerzitě, mohou zprávy o civilních obětech Rusku pomáhat s vývojem situace přímo na bojišti.

„Jde o zastrašování. Snažíte se tím ukázat, že ukrajinská vláda nemůže ochránit civilisty,“ vysvětlila Crawfordová důvod, proč by zabíjení civilistů mohlo být součástí plánu ruské armády. Dodala, že Rusko se tak chovalo už při válce v Čečensku a není vyloučeno, že se o to nyní pokouší i na Ukrajině. „Lidé se pak mohou otočit k té straně, která má na daném území větší moc,“ řekla.

Většinu civilních obětí podle OSN způsobila ruská těžká artilerie, raketomety a další způsoby ostřelování.

Rusko mimo jiné čelí obvinění z použití kazetové a dokonce i termobarické munice, které ve zkratce likvidují vše živé ve velkém okruhu. Dá se předpokládat, že ten, kdo je použije, si starosti s vyhýbáním se civilním obětem nedělá.

Použití kazetové munice v Charkově potvrdila například uznávaná investigativní skupina Bellingcat nebo HRW. Jde o střely obsahující mnoho malých bomb, které se rozletí do širého okolí:

Civilních cílů bylo za 14 dní války zasaženo nespočet a neustále přibývá dalších zpráv.

Velmi zblízka se podařilo nedávno zachytit například ostřelování místa, kudy před válkou civilisté utíkali z města Irpiň ležícího zhruba pětadvacet kilometrů od Kyjeva.

Následující video ukazuje výbuch, který připravil o život čtyři lidi včetně dvou dětí.

V podobných případech se obyčejně těžko poznává, zda šlo o zbloudilou střelu, nebo úmyslný útok.

Podle Richarda Weira z Human Rights Watch ovšem „hodiny trvající bombardování lokace, kde se evakuují civilisté, zvyšuje obavy, že Rusko provedlo nevybíravé nebo nepřiměřené útoky a neučinilo všechna možná opatření k minimalizaci civilních obětí“.

Rusko nařčení z útoků na civilní cíle odmítá a naopak tvrdí, že za oběti mohou nacionalisté z Ukrajiny, kteří obyvatelstvo využívají jako lidské štíty.

Ukrajina v úterý uvedla, že vyřazeno z provozu bylo ruským ostřelováním už 61 nemocnic, ověřené včetně fotografií a videí jsou i zásahy škol, vysokých obytných domů a dalších cílů, které rozhodně nebyly vojenské. Právě v jejich troskách umírá nejvíc civilistů.