Článek
Pandemie covidu-19 dopadá v regionu Latinské Ameriky a Karibiku na potravinové zásobování tamních obyvatel. Podle nově zveřejněné zprávy OSN, je situace „kritická“. Počet lidí trpících hlady nebo určitým nedostatkem potravin je nejvyšší od roku 2000.
Podle zprávy vydané Organizací pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) spadající pod OSN se počet lidí trpících v regionu hlady mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o 30 procent. Za pouhý jeden rok tak počet lidí trpících hlady vzrostl o 13,8 milionů na 59 milionů.
„Musíme to říct nahlas a jasně. Latinská Amerika a Karibik čelí kritické situaci, co se týká potravinové bezpečnosti,“ uvedl v prohlášení regionální představitel FAO Julio Berdegue. „Počet hladovějících se od roku 2014 do roku 2020 zvýšil téměř o 79 procent,“ řekl.
267 milionů lidí (čtyři z deseti) v roce 2020 čelili lehké nebo těžké formě potravinového nedostatku. To je o 60 milionů (9 procent) více než rok předchozí. Ve srovnání s ostatními kontinenty došlo v Latinské Americe k nejvyššímu nárůstu. Hlady pak trpělo více žen (41,8 procent) než mužů (32 procent).
Šíření covidu-19 a s ním spojené důsledky zpomalily určité cíle, které se OSN v regionu zavázala do roku 2030 naplnit. Uvádí například, že do devíti let se jí nepodaří snížit počty případů zakrnění u dětí do pěti let o 50 procent, jak měla v plánu.
„V Latinské Americe a Karibiku covid-19 zhoršil již existující krizi podvýživy,“ řekl Jean Gough, regionální ředitel dětského fondu OSN UNICEF. „S narušenými službami a zdevastovanými živobytími je pro rodiny těžší zprostředkovat zdravé jídlo, takže mnoho dětí má hlad a další mají nadváhu,“ dodal.
Podle zveřejněných dat má nejvyšší míru podvyživeného obyvatelstva za období 2018 až 2020 Haiti (46,8 procent), které kromě přírodních katastrof v poslední době sužují i nepokoje na politické scéně, podobně ekonomicky i politicky nestabilní Venezuela (27,4 procent) a Nikaragua (19,3 procent).
